Česko i Jihoafrická republika vstupují do čtvrtečního vzájemného duelu v Atlantě bez jediného bodu. Prohrát znamená téměř jistý konec turnaje.
Poslední, a dosud jediný, vzájemný zápas obou týmů se odehrál 13. prosince 1997 v Rijádu na Konfederačním poháru. Skončil 2:2, Vladimír Šmicer dal oba české góly, za Jihoafričany se trefili Brendan Augustine a Helman Mkhalele. Pro Bafana Bafana ta remíza odstartovala lavinu, na jejímž konci stál odchod trenéra Cliva Barkera. Teď, o necelých třicet let později, se oba týmy potkávají znovu, a znovu ve chvíli, kdy ani jeden nemůže ztratit. Tentokrát ale nejde o přátelský turnaj v poušti. Jde o mistrovství světa.
Skupina A po prvním kole: dva nuly, dva favoriti nahoře
Stav skupiny je brutálně přehledný. Mexiko porazilo Jihoafrickou republiku 2:0, Korea zdolala Česko 2:1. Na čele jsou oba vítězové se třemi body, dole oba poražení s nulou. Čtvrteční zápas na Atlanta Stadium (výkop 18:00 českého času) je proto jasný rozdělovač: vítěz se vrací do hry o první dvě postupová místa i o tabulku nejlepších třetích týmů, poražený zůstává po dvou kolech na nule a jeho šance klesají k minimu.
Formát MS 2026 sice nechává pootevřená i zadní vrátka, ze skupin postupuje kromě prvních dvou celků ještě osm nejlepších třetích týmů, ale spoléhat na ně bez jediného bodu po dvou zápasech je hazard, ne plán.
Česko: vedení nestačilo, teď musí přijít reakce
Proti Koreji přitom Češi neodehráli špatný zápas. Ladislav Krejčí otevřel skóre, tým držel vedení a kontroloval tempo. Pak přišly dvě inkasované branky a výsledek 1:2, který bolí víc než hladká porážka, protože ukazuje, jak blízko byl jiný scénář.
Oficiální sestava na čtvrtek zatím nebyla zveřejněna, ale kostra se dá odhadnout z korejského zápasu: Kovář v bráně, Coufal, Hranáč a Krejčí v obraně, Souček s Chaloupkem ve středu pole, Šulc a Provod na křídlech, Schick v útoku. Po hodině hry proti Koreji šli na hřiště Hložek, Chorý a Sadílek, právě tam lze čekat nejpravděpodobnější změny v základu.
Soupeř, kterého nelze podceňovat
Jihoafrická republika je v žebříčku FIFA šedesátá, Česko čtyřicáté. Papírově slabší soupeř. Jenže Bafana Bafana se na šampionát vrací poprvé od domácího turnaje v roce 2010, prošli kvalifikací CAF z prvního místa a v roce 2024 brali bronz na africkém šampionátu. To není profil outsidera, který přijel sbírat zkušenosti.
Klíčová je stabilita realizačního týmu. Belgický trenér Hugo Broos vede mužstvo od roku 2021, vedle něj stojí jako asistent Helman Mkhalele, ten samý muž, který v prosinci 1997 vyrovnával v Rijádu na 2:2 proti Česku. „Máme stejnou mentalitu,“ řekl Mkhalele před turnajem o spolupráci s Broosem. Porážka 0:2 s Mexikem ale ukázala, že i tenhle tým umí znervóznět.
Rijád 1997: příběh, který je složitější, než vypadá
Titulková zkratka „vyhodili trenéra po remíze s námi“ je lákavá, ale realita byla komplikovanější. Clive Barker, muž, který Jihoafrickou republiku dovedl k titulu mistrů Afriky v roce 1996, přijel na Konfederační pohár 1997 s týmem v krizi. Bafana Bafana na turnaji prohráli se Spojenými arabskými emiráty i s Uruguayí, bilance posledních šesti zápasů ukazovala pět porážek. Remíza s Českem byla součástí kolapsu, ne jeho příčinou.
Barker po turnaji formálně rezignoval. Dobové reporty jihoafrického Mail & Guardian ale naznačovaly, že „dobrovolný“ odchod byl spíš důsledkem tlaku svazu, médií i hráčů. Následovala rychlá rošáda: dočasný trenér Jomo Sono do konce února 1998, pak Philippe Troussier. Tři trenéři za tři měsíce před MS 1998, to je obraz svazu, který pod tlakem panikařil.
Dnešní JAR působí jinak. Broos a Mkhalele spolupracují pátým rokem. Kontinuita, kterou Barkerova generace neměla.
Kde sledovat a co rozhodne
Česká televize vysílá zápas ve čtvrtek 18. června od 18:00 na ČT sport a v iVysílání. Minimum pro Česko je neprohrát. Ale remíza znamená jediný bod před závěrečným duelem s Mexikem a závislost na cizích výsledcích. Výhra je jediný výsledek, který vrací český tým do pozice, kdy má svůj osud ve vlastních rukou.
Pro Jihoafrickou republiku platí totéž. A právě proto je čtvrteční večer v Atlantě tak nabitý: dva týmy, které si nemohou dovolit další zaváhání, proti sobě na hřišti, kde historie nemá žádnou váhu. Počítají se jen body.
