GLOSA: Ostravský Baník zažívá v posledních týdnech výrazné změny kádru. Jakou vizi nastolil nový šéf sportovního úseku Luděk Mikloško?
Ostravský Baník za sebou zdaleka nemá vydařenou sezónu. Slezané skončili až na dvanácté příčce a v závěru ligy bojovali jen o udržení v záchranářské skupině. Po Bobu Pánikovi, Luboši Kozlovi a Ondřeji Smetanovi nedokázal uspět na lavičce ostravského mužstva ani dlouho vysněný kouč Pavel Vrba a v klubu vydržel jen několik úvodních kol. Baník se tak při svém stoletém výročí vykresloval jako klub plný srdcařů se silným majitelem, kterému však chybí vize a staví na nahodilosti.
Změnu měl přinést nový ředitel sportovního úseku Luděk Mikloško, který zamířil do klubu v říjnu loňského roku. Bývalý legendární brankář s dlouholetými manažerskými zkušenostmi neváhal, po prozkoumání celé situace nabídku majitele Václava Brabce přijmul a kývnul na misi ozdravení klubu. Jen pro představu: Slezané se s absencí koncepce potýkali dlouhodobě, čemuž odpovídal i hráčský kádr. V zimě však klub vzhledem k rozběhnuté sezóně, vyšší nákladnosti přestupů a Mikloškově zdrženlivosti k výraznějším změnám nepřistoupil.
Výjimkou byl jen nákup albánského stopera Enea Bitriho, který se dosud jeví jako jeden z nejúspěšnějších nákupů posledních let. Právě jeho příchod započal Mikloškovu éru, která má – jak se dosud zná – jasnou koncepci. Ta má hned několik bodů, přičemž první z nich je omlazení kádru včetně nepříjemných odchodů. Konec ikon v podobě Jana Laštůvky a Nemanji Kuzmanoviće je zásadním řezem do týmu, oba bojovníky navíc oplakali také věrní fanoušci.
Stavba kádru: Naděje, stálice a risk
Druhým pak jsou nákupy levných hráčů s velmi vysokým potenciálem a stavba kádru, na jehož rozvoji chce Baník stavět. Zářným příkladem je útočník Abdullahi Tanko z Varnsdorfu, záložník Tomáš Rigo z rezervy pražské Slavie či ofenzivní hráč Liptovského Mikuláše David Fadairo (jehož přestup je stále v jednání). Nadějné tváře pak doplňují hráči, kteří své schopnosti již naplno prokázali. Zároveň však v případě dalšího výrazného rozvoje mohou být prodejním artiklem.
Do této kategorie patří Jakub Markovič z pražské Slavie, Filip Blažek ze slovenské Skalice a Filip Kubala z Hradce Králové. Slezané zároveň v případě dvou hráčů ukázali schopnost v omezené míře riskovat: konkrétně jde o Ewertona a Patricka Kponza, nad jejichž výkony visí výrazné otazníky. Je však možné, že právě oni se v příštím ročníku stanou nejvýraznějšími tahouny. Třetím bodem Mikloškovy koncepce je mimo odchod nepotřebných ikon a výstavbě kádru od mladých naději zaměření na lokální trh na Slovensku.
Slovensko jako konkurenční výhoda
Sám Mikloško jako bývalý letitý skaut ví, kolik schopných hráčů za přijatelné částky se u našeho východního souseda nachází. Slovensko je bezpochyby exportní ligou a tamní kluby jsou připraveny své hráče prodávat. I proto Ostravané nakupovali mimo Liptovský Mikuláš také ve Skalici a Ružomberoku. Baník je pro slovenský trh stále zářnou značkou, navíc může konečně těžit ze své polohy nedaleko hranic.
Zdá se tak, že v Ostravě se konečně blýská na lepší časy.