Měl 5% šanci na přežití. Teď je český reprezentant znovu mezi nejlepšími

Po nešťastné události jenom o vlásek unikl smrti. Dokázal se ale s osudem poprat a nyní je český reprezentant opět mezi světovou špičkou.

                   

V individuálním závodě lukostřelec David Drahonínský vypadl ve čtvrtfinále. Udržel ale nervy na uzdě. Z pařížské paralympiády si totiž nakonec veze další medaili – stříbro za mix se Šárkou Pultar Musilovou (má také druhé místo ze soutěže žen). „Jsem rád, že jsem to Šárce nepokazil. Stříbro je super,“ řekl těsně po závodě obhájce zlata z Tokia a dohromady už šestinásobný medailista z paralympiád.

Drahonínský: Díky lukostřelbě žiju

Lukostřelba se po úraze stala jeho životní náplní. „V uvozovkách 24 hodin denně přemýšlím o tom, jak být zítra lepším lukostřelcem než dneska. Nemám čas přemýšlet nad tím, že jsem na vozíku, že se nedostanu do schodů. Díky lukostřelbě žiju život, jaký žiju – mám spoustu přátel, jezdím na závody, podíval jsem se do světa. Je strašně lidí, kteří mi fandí a říkají mi, že jsem pro ně motivace. To je závazek. Nechci fanoušky zklamat,“ říká jasně muž, který v šestnácti letech utekl hrobníkovi z lopaty.

Slavný fotbalový reprezentant má jen pár korun na den. Prosí o pomoc

Lékaři mu dávali šanci na přežití pouhých pět procent. Unavený po tréninku taekwonda doma usnul a v náměsíčnosti spadl z balkonu ve třetím patře. Zlomil si obratel, poranil míchu, slezinu a játra. Na nohy už se nepostavil. „Mladý kluk, kterému celý svět ležel u nohou. Bylo to hrozné. Celý svět se vám rozpadne, všechny sny skončí, ztratíte kontakty. Ale jak se říká, ode dna se můžete odrazit,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy Drahonínský.

Pro rodinu to byla bezmoc

Obrovský dopad mělo jeho zranění i na celou rodinu. „Bylo to pro ně daleko těžší než pro mě. Bezmoc, že mi nemohou pomoct. Dali by cokoli, i své zdraví, aby si to se mnou vyměnili. Výčitky k tomu patří, ale když rodina viděla, že jsem začal sám dýchat, že jsem po návratu domů přelezl z postele sám na vozík, když jsem si udělal řidičák, začal jsem studovat střední školu, když jsme si v hospodě ťukli poprvé pivem, tak nějak všichni jsme zjistili, že život na vozíku se dá žít dál,“ přemítá lukostřelec Drahonínský.

České kluby větří šanci ulovit slavného reprezentanta. Výhodu má Sparta

A jak se vypořádal s náměsíčností? Tu jsem vyléčil tím pádem. Radikální léčba, kterou nedoporučuji,“ vtipkuje muž, který do závodů nastupuje s obarvenými vlasy. „Někdy když sedím a rozjímám, tak mě mrzí, že si za tohle nemůžu sám. Mám kamarády, kteří se opili a nabourali autem, dělali blbosti. Když to řeknu na férovku, tak se divím, že jsem na vozíku neskončil dřív, také jsem byl rakeťák. Všechno jsem vyzkoušel, dělali jsme s kamarády a s bráchou takové hovadiny,“ uzavírá dvaačtyřicetiletý Drahonínský.

Na SportechŽivě jsme také psali o rozruchu, který způsobil zlatý český olympionik v New Yorku.

Co říkáte na výkony českého lukostřelce na paralympiádě? Napište nám do komentářů

Diskuze Vstoupit do diskuze
59 lidí právě čte
Autor článku

Radek Bardouzl

Zobrazit další články