Na Andreje Kvašňáka vzpomínají fanoušci i padesát let poté, co bavil diváky v dresu Sparty nebo národního týmu. Čím si získal jejich srdce?
Po československých trávnících běhalo v historii jen pár fotbalistů, které je možné porovnávat s legendárním Andrejem Kvašňákem. Ikona Sparty strhávala pozornost nejen nepřehlédnutelnými klátivými pohyby, skvělými přihrávkami a góly, ale také hereckými výstupy. Zkrátka, když byl na hřišti Kvašňák, diváci se nikdy nenudili. K 65. narozeninám dostal od fanoušků Letenských ten nejhezčí dárek. Zvolili ho Sparťanem století.
Kvašňák? Symbol kvality
„Pro všechny sparťany byl Andrej Kvašňák symbol kvality, výborného hráče. Asi není náhodou, že v hlasování fanoušků se stal sparťanem století. Jde o ocenění jeho herních i lidských kvalit. Navíc je po něm pojmenování hlavní tribuna na Letné, a to si myslím je důstojná památka nebo vzpomínka na velkého hráče sparťanské historie,“ řekl o legendě v dokumentu České televize Sláva vítězům trenér Vítězslav Lavička.
S fotbalem začínal v Košicích. Rodiče mu naplánovali kariéru houslisty, Andrej Kvašňák ale nakonec vyhrával na zeleném pažitu. Vrcholovou kariéru odstartoval v roce 1956 v Dukle Pardubice a rok poté působil i v rodném městě. Ve 24 letech poprvé oblékl reprezentační dres a hned při debutu dokázal skórovat. Hodně o něj stála Sparta, košičtí funkcionáři ale o přestupu nechtěli ani slyšet. A tak musela rozhodnout svazová disciplinární komise.
Řežby s Košicemi
Zápasy Sparty s Košicemi poté bývaly kvůli jeho odchodu pěkně divoké. „Když jsme v tomtéž ročníku přicestovali do Košic, zaplněný stadion skandoval „Jidáš“,“ vzpomínal Kvašňák. Rivalitu má i po desetiletích na paměti útočník Václav Mašek. „Mezi oběma kluby vznikla řevnivost a dlouho se pak vzájemné zápasy hrály na ostří nože, na což si stále dobře pamatuji. Andrej se však na tento zápas dobře připravil a hned během prvních pěti minut sám dvakrát hrubě fauloval, za což mohl být i vyloučen. Následovaly šarvátky, nadávky, diváci lezli na oplocení hřiště, prostě rozpoutalo se peklo,“ řekl pro web Sparty Mašek.
V dresu Sparty nastupoval Andrej Kvašňák deset let, během kterých odehrál 433 zápasů, z toho 202 ligových. „Hodně fanoušků chodilo v šedesátých letech na Letnou hlavně kvůli němu, protože byl nejen skvělým dirigentem hry a brilantním technikem, ale i velkým bavičem,“ stojí v profilu legendárního fotbalisty na webu Sparty.
Chodí muž, který je všude
Kvašňák nepatřil mezi hráče, kteří okouzlovali rychlostí. „Jeho herní styl si nikdo nemohl splést. Zdálo se, že se sotva sune, ale nic mu neuteklo. Říkalo se, že je to chodící muž, který je všude. Bez něj si v té době mužstvo Sparty nikdo nedovedl představit. Když nás někam zvali, tak skoro všichni nezapomněli podotknout, abychom hlavně přivezli Kvašňáka,“ vzpomínal na legendu trenér Václav Ježek.
Se Spartou vyhrál Andrej Kvašňák dvakrát československý titul a jednou pohár. Na evropské scéně pomohl Letenským dvakrát postoupit do čtvrtfinále Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce Ligy mistrů). Na jaře 1966 zažili sparťané velké zklamání. V boji o postup do semifinále na svém stadionu porazili Partizan Bělehrad 4:1 a Andrej Kvašňák k tomuto vítězství přispěl hattrickem. Odveta ale skončila debaklem 0:5. O dva roky později se košický rodák trefil ve čtvrtfinále PMEZ do sítě Realu Madrid, který Sparta před 40 tisícovkami diváků slavně porazila 2:1. K postupu to nestačilo, ve Španělsku padl český mistr 0:3.
500 Renaultů
„V roce 1965 jsme v Paříži vyhráli takzvaný Noční turnaj, jehož se zúčastnil i tehdy slavný Anderlecht. Za vnitřní trio Mráz, Kvašňák, Mašek nabízeli Francouzi 500 osobních automobilů značky Renault, což tehdy v korunách představovalo obrovskou částku. A tam jsem poprvé měl možnost seznámit se s nebezpečím, které v sobě skrývá velká popularita a reklama. Najednou se kolem našich hráčů začali točit různí makléři, náhončí, nákupčí a jeden z nich měl eminentní zájem o Kvašňáka. Obavy, že by podlehl lákavým nabídkám, však byly plané,“ zmínil trenér Ježek.
Výraznou stopu zanechal Andrej Kvašňák i v československé reprezentaci. V národním dresu odehrál 47 zápasů, ve kterých vstřelil 13 gólů. Některé z nich byly doslova klíčové. V kvalifikaci na mistrovství světa 1962 v pěti utkáních nastřílel sedm branek. V rozhodujícím duelu se Skotskem skóroval v prodloužení a poslal tak Čechoslováky na turnaj, kde dosáhli na historické stříbro. Baráž o postup na MS okořenil Kvašňák i v prosinci 1969, kdy v Marseille proměněnou penaltou nastartoval národní tým k vítězství 4:1 nad Maďarskem.
Nižší návštěvy
Se Spartou se Andrej Kvašňák rozloučil na jaře 1969 ve vyprodaném domácím zápasu s Baníkem Ostrava. Šlo o první utkání na Letně pod umělým osvětlením a odjeli s debaklem 0:5. „Když po téměř deseti sparťanských letech odešel v roce 1969 do belgického Mechelenu, tak návštěvy na naše zápasy byly dlouho o několik tisícovek menší. Spartu opustil velký hráč a bavič, což fotbalový fanoušek velice dobře vnímal. A samozřejmě, že moc chyběl i našemu mužstvu,“ zmínil Mašek v autobiografii Věrné sparťanské srdce.