Technicky zdatný stoper Ken Monkou za sebou má kariéru, o níž by se řadě hráčů jen snilo. Proč po konci kariéry zamířil do neobvyklého odvětví?
Rodáka ze Surinamu Kena Monkoua si bezpochyby pamatují fanoušci anglického fotbalu, kteří ostrovní soutěž sledovali v 90. letech minulého století. Technicky zdatný stoper byl známý zejména svou vysokou úspěšností v hlavičkových soubojích a zručností v odebírání míčů. Proto není divu, že za něj londýnská Chelsea již v létě 1989 zaplatila nizozemskému Feyenoordu tehdy astronomických 750 tisíc liber, tedy asi 20 milionů korun.
Monkou se okamžitě zařadil do základní sestavy a během tří let nastoupil na Stamford Bridge k téměř stovce utkání. Po pouhém roce byl dokonce vyhlášen nejlepším hráčem klubu. Poté jej ulovil Souhtampton, v jehož dres strávil dlouhých sedm ročníků a zapsal se mezi klubové legendy. Závěr kariéry na přelomu tisíciletí pak strávil v druholigovém Huddersfieldu než ukončil bohatou kariéru. Jenže po ní si, stejně jako řada dalších tehdejších fotbalistů, lámal hlavu nad tím, co nyní.
Někdejší obránce se nejprve věnoval práci ve fotbalovém prostředí, v roce 2007 však zatoužil po další životní výzvě. Při procházce v nizozemském Delftu totiž narazil na tamní palačinkárnu, která mu učarovala. „Byla na prodej a paní majitelka se mě ptala, jestli bych o ni měl zájem. Vrátil jsem se domů, probral to s rodinou, sečetl si všechna čísla a řekl si proč bych to nemohl zkusit,“ vzpomíná na počátky svého podnikání pro FA.
Obsloužil jsem i 150 zákazníků, vzpomíná
Jak sám přiznává, práce v palačinkárně mu výrazně připomínala pobyt na fotbalovém trávníku. „Od té doby, co jsem přestal hrát, to byl nejpodobnější pocit. Zažíval jsem tlak a vzrušení, zároveň jsem ale cítil, že dělám něco užitečného,“ nastiňuje s tím, že se sám ujal práce v kuchyni. „Mívali jsme i 150 zákazníků, kteří sledovali, jak dělám palačinky. Lidé tomu zpočátku nechtěli věřit, že v kuchyni opravdu dělá bývalý profesionální fotbalista,“ pokračuje.
„Měl jsem jen šest hořáků, takže jsem si často připadal jako voják. Ale přesto to bylo fantastické. Byl to klasický rodinný podnik,“ dodává s tím, že podnikání v palačinkách opustil o dva roky později. Vinou dalších pracovních povinností ve fotbalovém prostředí totiž musel často cestovat mezi Nizozemím a Velkou Británií. Posléze pracoval pro fotbalovou Chelsea, dnes působí jako komentátor fotbalového dění a ambasador hráčské asociace.