Výsledky ukazují, že nejlepší sport pro děti je karate

V Asii frčí bojové sporty, o tom nemůže být ani sporu, ale je jich opravdu hodně. Když se řekne bojový sport, tak se tedy převážně ženám vybaví krev a utržené končetiny, vyražené zuby a ještě i horší věci. V našich podmínkách bohužel se ženy bojí tohoto sportu a děti rozhodně nepřihlásí. Je to opravdu velká škoda, protože se jedná o jeden z nejskvělejších sportů, jaký může být.

Bojové sporty, tedy minimálně v Asii nejsou jen o úderech, ale také o myšlení. Během kratičkého okamžení se člověk musí rozhodnout, protože sebemenší chyba ho může dostat na zem, případně ještě něco horšího, ale nemalujme čerty na zeď. Bojové sporty potřebují logické uvažování, ovšem tím lépe. Ti, kdo takové sporty dělají, mají tohle uvažování daleko pevnější. Není to však jenom o tom. Dále se člověk naučí zpozornit a předvídat v neskutečné rychlosti.

Karate patří k těm nejoblíbenějším, hlavně tedy u chlapců. Pro karate se nadchnou okamžitě, když uvidí nějaký film na tuhle tematiku, pak už nechtějí dělat nic jiného. Maminky to odmítají slyšet a vidět, ale v podstatě je to nejlepší, co mohou udělat – přihlásit je na tento druh bojového umění.

Karate už je tu od roku 1922

Karate se představilo na veřejnosti už v roce 1922 a v Asii se pyšní jeho dlouholetou tradicí. V Japonsku první asociace karate vznikla až o sedmadvacet let později. Navíc byla uznána až v roce 1958 a od té chvíle karate zažívalo doslova zlaté časy. Právě v roce 1958 uspořádali první soutěž – Celojaponské mistrovství v karate. A hned potom se karate dostalo v uvozovkách k přezdívce „plnohodnotně sportovně uznaný sport“.

Sice jde o sport jako takový, ale důležitá je zásadní věc – naučíte se sebeobraně, což je v dnešní době jako byste vykopali zlatý poklad. V Asii je karate na školách místo tělocviku, to u nás nikdy sice nebude, nicméně se občas stane součástí hodin tělesné výchovy. Karate mají v oblibě i děvčata, což vůbec není na škodu, spíše naopak – mohou se raz dva ubránit přepadení, nedej Bože něčemu horšímu.