Ve 22 letech psal historii, pak si prošel peklem. Nyní Mario Götze opět září. Co řekl o slavném gólu a o zdravotních problémech?

Dokázal to, o čem sní všichni fotbalisté. Vstřelil rozhodující gól ve finále mistrovství světa. Od té doby už uplynulo osm let, ve kterých Mario Götze zažil nelehká období. Teď je ovšem znovu v německé nominaci pro MS. Záložník se nyní ohlédl za životní trefou i za vleklými zdravotními problémy.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Do historie vstoupil Mario Götze již ve 22 letech. Na slavném stadionu Maracaná rozhodl v prodloužení finále mistrovství světa s Argentinou. Není se co divit, že v tak mladém věku mu nejprve nedocházela velikost jeho gólu. „Trvalo mi nějaký čas, než jsem opravdu všechno pochopil a zpracoval,“ přiznal německý ofenzivní záložník pro Athletic.

Götze: Radši bych ho dal až v pětatřiceti

Když něco takového dokážete tak mladý, musí vás to svádět k myšlence: Co víc ještě může hráč dosáhnout? A poté zákonitě následuje další, jestli by nebylo lepší skončit na vrcholu. Götze o tom zjevně přemýšlel.Kdybych mohl trochu přepsat (historii), dal bych ten gól až v pětatřiceti letech, a pak bych přestal hrát,“ poznamenal nyní třicetiletý fotbalista s úsměvem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Do finále v Riu de Janeiru naskočil Mario Götze jako náhradník. Legenda praví, že mu trenér Joachim Löw řekl: „Běž tam a dokaž, že jsi lepší než Messi.“ Jenže nejde o historku, je to pravda. „Nevěděl, co jiného říct… Bylo to jen proto, aby mě v tu chvíli motivoval,“ poznamenal Götze. Ve 113. minutě se rodák z Memmingenu proslavil. Hrudí si zpracoval křížný centr na levé straně malého vápna a střelou na zadní tyč překonal Sergia Romera. „Byl to prostě instinkt, protože se všechno stalo tak rychle. Člověk se nemůže pořádně rozhodnout,“ uvedl Mario Götze.

Po euforii návrat do všedních dnů

Po oslavách následoval návrat do reality. „Měl jsem jen dvacet dní dovolené a pak jsem zase začal s Bayernem. Týden nato jsme hráli pohárový zápas. Před čtyřmi týdny jste vyhráli mistrovství světa a teď hrajete proti třetiligovému týmu v poháru. Bylo to dost zvláštní,“ vzpomíná ofenzivní záložník, který ve zmiňovaném duelu s Munsterem přispěl gólem k vítězství 4:1.

V průběhu dalších let začaly Götzeho trápit zdravotní problémy. Cítil se nejen unavený, ale i vyčerpaný a neschopný podat výkon na úrovni, na jakou byl zvyklý. Zpočátku se snažil prostě makat a vydržet. Brzy si ale uvědomil, že to je neudržitelné.

Trénink po tréninku

„Tehdy jsem trénoval po tréninku, něco jsem dělal i před tréninkem. Když jsme měli volno, tak jsem si ho nevzal. Nebo když jsem byl tři týdny na dovolené, začal jsem po třech dnech běhat. Takové věci jsem dělal, když jsem byl mladý. Byla to prostě hloupost. Jít dál, dělat víc a přitom si nedopřát odpočinek nebo pauzu. Když to děláte nepřetržitě po mnoho let… Moje tělo na to prostě zareagovalo a řeklo si: „Tak dost.“, přibližuje svůj tehdejší tréninkový proces nyní třicetiletý záložník.

iZdroj fotografie: PSV Eindhoven

Ukázalo se, že Götze trpí metabolickým vyčerpáním způsobeným hormonální nerovnováhou. Jinak řečeno chronickou únavou, která mu nedovolila podávat výkony potřebné k udržení se na vrcholu. Jeho stav se navíc zhoršil řadou zranění. Nakonec ho situace dovedla k tomu, že vynechal druhou polovinu sezony 2015/16. Šlo o obzvlášť těžké rozhodnutí, protože to byla jeho první sezona po návratu do Dortmundu. Navíc potřeboval zapůsobit na nového trenéra Thomase Tuchela.

Těžké rozhodnutí

„Bylo to velmi těžké rozhodnutí. Musel jsem to vysvětlit klubu. Normálně, když máte zranění, můžete říct: ‚Podívejte, mám prasklinu, zlomené cokoli‘. Já jim musel jsem říct: ‚Hledejte něco, co není pořádně vidět ani cítit. Ale je to tam. [Tuchel] byl k tomu velmi otevřený. Opravdu to pochopil,“ oceňuje přístup trenéra Mario Götze.

V následující sezoně se vrátil, ale i když měl dobrá období, nikdy to nebylo úplně ono. Podruhé odešel z Borussie na konci pandemií prodloužené sezony 2019/20. A tentokrát se rozhodl opustit Bundesligu. Mario zamířil do PSV Eindhoven, kde se mu pod vedením Rogera Schmidta začalo dařit a pomalu znovuobjevil konzistenci a formu. Poprvé od sezony 2014/15 dosáhl dvouciferného počtu gólů a pomohl týmu k zisku nizozemského poháru a superpoháru.

Mario Götze: Potřeboval jsem se vrátit do rytmu

V PSV nakonec odehrál bývalý hráč Dortmundu a Bayernu dvě vydařené sezony. Když se mu letos v létě naskytla možnost vrátit se do Německa, využil ji. „Deset let jsem působil v Bundeslize, a pak jsem měl chvíli, kdy jsem mohl být někde jinde, kde neznám všechny lidi, hráče. Bylo velmi důležité získat jinou zkušenost a pomohlo mi to v mnoha ohledech – mimo hřiště i na hřišti. Potřeboval jsem si prostě zahrát, abych se dostal zpátky do rytmu,“ vysvětlil. Götze.

iZdroj fotografie: Eintracht Frankfurt

Změnil také svůj kondiční režim. Opustil dvojí tréninky a místo neustálé dřiny se začal věnovat mimo jiné józe a odpočinku. Hlavně ale začal více naslouchat svému tělu. „Dal jsem přednost spánku, výživě a všem dalším věcem, které jsou velmi důležité, pokud jako sportovec stárnete,“ ví Mario Götze, kterému pomohlo i narození syna.

Znovuzrozený Mario Götze

Návrat do Bundesligy si užívá. V dresu Eintrachtu Frankfurt podává výtečné výkony a daří se i týmu. Orli se drží v popředí německé soutěže a v Lize mistrů dokázali postoupit ze skupinové fáze mezi šestnáctku nejlepších. Najednou se začalo mluvit o návratu Götzeho do reprezentace. „V národním týmu jsem hrál osm let. Začal jsem už v osmnácti. Myslím, že jsem odehrál 60, 65 zápasů. Takže když se ohlédnu zpátky, zažil jsem skvělé časy,“ uvědomuje si záložník.

Nominaci na mistrovství světa neřešil, přesto ho pozvánka do reprezentace překvapila. Nečekal jsem, že se to stane, protože v národním týmu jsem nebyl šest let. Takže je pro mě nejdůležitější to, co se děje tady v klubu, zejména teď v Bundeslize, Lize mistrů a poháru,“ přibližuje priority Mario Götze. V Kataru ovšem napíše v následujících týdnech další kapitolu své pozoruhodné kariéry.

Patří Mario Götze do základní sestavy německého národního týmu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
131 lidí právě čte
Autor článku

Jan Vildmon

Zobrazit další články