Zkáza sportu. Příběh o tom, jak si Katar koupil stříbrnou medaili

Když v lednu 2011 Mezinárodní házenkářská federace IHF přiklepla pořadatelství světového šampionátu o čtyři roky později Kataru, vyvolala mezi házenkářskou veřejností pozdvižení. Výběr házenkářů z dvoumilionové země v Perském zálivu totiž patřil k nejslabším mezi světovou elitou a nejlepším umístěním v historii byla tehdy osm let šestnáctá příčka. Účast Kataru na domácím turnaji tak měla být pouze formální, s tím se však nechtěl smířit šéf tamní házené Ahmed Mohammed Al Shaabi.

Ten disponoval vysokou státní finanční podporou, a tak postupně přemluvil k přijetí katarského občanství a reprezentaci řadu známých házenkářských osobností, které již dříve nastupovaly za své rodné země. Postupně s vystoupením v barvách Kataru souhlasili Bosňan Eldar Memišević, Černohorec Žarko Marković, Francouz Bertrand Roiné, Španěl Borja Vidal, Íránec Hamad Madadi nebo Syřan Kamalaldin Mallash.

iZdroj fotografie: Wenflou, CC0 1.0

„Jsme malá země s limitovanými lidskými zdroji, takže jsme museli získávat hráče z jiných zemí,“ komentoval pro server Doha Stadium Plus šéf tamní házené dva roky před závěrečným turnajem. „Nyní však nehledáme další posílení naturalizovanými hráči a chceme se zaměřit na domácí hráče. Jedinou výjimkou by byl příchod zkušeného brankáře,“ prohlásil. O půlroku později oznámil Katar naturalizaci srbského brankáře Danijela Šariće, rodáka ze Srbska.

Tohle není cílem mistrovství světa, prohlásil brankář Rakouska

V konečné nominaci Kataru před domácím turnajem se tak objevilo hned šestnáct hráčů narozených mimo domácí zemi, na palubovku se dostal pouze jediný katarský rodák – Abdulrazzaq Murad. Ten však nastoupil jen v základní skupině a vstřelil jedinou branku. Nově obávaný tým pod vedením zkušeného španělského stratéga Valera Lópeze posílený o světové hvězdy tak pohodlně postoupil z druhého místa základní skupiny.

iZdroj fotografie: Wenflou, CC0 1.0

Katar posléze zdolal mezi nejlepšími šestnácti celky Rakousko, jehož brankář Thomas Bauer neskrýval údiv před složením katarského celku. „Nemyslím si, že tohle je cílem světového šampionátu,“ uvedl pro BBC. „Cítil jsem se jako kdybych hrál proti výběru mezinárodních hráčů,“ dodal. Kouč Kataru Valero López odmítal po dobu mistrovství otázky ohledně naturalizovaných hráčů odpovídat.

Katar koupil i fanoušky

„Bavme se o házené, ano?“ odvětil novinářům. Katar však neinvestoval jen do hráčských posil na palubovce, ale také do ochozů. Do země v Perském zálivu dorazilo zhruba šedesát fanoušků ze Španělska, kteří měli pomoci vytvářet domácímu výběru atmosféru v hledišti. Výběr Kataru po Rakousku porazil v osmifinále také Němce a Lópezovy svěřence tak čekal boj o finále proti Polsku.

V něm byli Poláci herně lepší, přesto se z vítězství radoval Katar. K postupu mu totiž, stejně jako proti Německu, výrazně pomohli rozhodčí a řada jednostranných kontroverzních výroků. Polští házenkáři posléze po utkání dlouho ironicky tleskali srbským sudím za jejich výkon. „Každý ví, co se tu děje,“ komentoval celou situaci po utkání zkušený útočník Michal Jurecki.

Poslední krok Kataru nevyšel

Po skandálním výkonu byli sudí suspendováni a finále proběhlo bez větších obtíží. Výběr Kataru v něm podlehl Francii, přesto mohl být šéf katarské házené Al Shaabi se stříbrnou medailí plně spokojený. Pro několik naturalizovaných hráčů šlo zároveň o poslední vystoupení v katarském dresu, obhájce titulu tak o dva roky později skončil až osmý, později dokonce třináctý.