Talentovaný fotbalista skonal na tréninku. Dvaadvacetiletého Honsora přemohla zástava srdce

Talentovaný fotbalista skonal na tréninku. Dvaadvacetiletého Honsora přemohla zástava srdce

Wanis Honsor, levý obránce Saint-Denis FC, zkolaboval 11. listopadu na tréninku na Réunionu. Ani po více než 45 minutách resuscitace se ho nepodařilo zachránit.

i Zdroj fotografie: Saint Denis FC
                   

Středeční dopoledne na stadionu La Jamaïque v Saint-Denis začalo jako obyčejný trénink. Kolem půl deváté se na trávník vydalo 23 hráčů seniorského týmu Saint-Denis FC, kteří se chystali na zápas proti Saint-Pierroise. Dvaadvacetiletý Wanis Honsor si se spoluhráči přihrával, když ho přepadla prudká bolest na hrudi. Pak se zhroutil. Lidé z klubu okamžitě začali s masáží srdce, po nich převzali péči hasiči a záchranná služba SAMU. Resuscitace trvala přes tři čtvrtě hodiny a nepomohla. Mladík, který ještě před necelými třemi lety skóroval ve třetí nejvyšší francouzské soutěži, na hřišti zemřel. Jeho smrt teď vyšetřuje prokuratura a přesnou příčinu má určit pitva.

Dopoledne, které se zastavilo

Časovou osu poskládala především místní média z Réunionu. Server LINFO.RE zveřejnil první zprávu krátce po poledni. Trénink podle něj začal kolem 8:30 a ke kolapsu došlo zhruba v deset hodin. Honsor podle svědků nepadl při souboji ani po srážce se spoluhráčem. Šlo o běžné cvičení s míčem.

„Snažili jsme se ho zachránit, ale bylo pozdě,“ popsal pro LINFO.RE sekretář klubu Eric Pery. Spoluhráči a členové realizačního týmu se střídali u srdeční masáže, dokud nedorazili profesionální záchranáři. Ti v oživování pokračovali, ale srdce se znovu nerozběhlo.

Některé údaje zatím chybějí. Otevřené zdroje neuvádějí, kolik minut uplynulo od kolapsu do příjezdu záchranářů, ani zda byl při resuscitaci použit automatizovaný externí defibrilátor. Dostupné zprávy mluví o zástavě srdce, respektive o kardiorespirační zástavě. Prokuratura v Saint-Denis nařídila pitvu a výsledek zatím zveřejněn nebyl.

Od Le Havru přes Rouen až na Réunion

Honsor nebyl anonymním amatérem z ostrovní ligy. Pocházel z Le Havru a v tamním klubu Havre Athletic Club prošel všemi věkovými kategoriemi od nejmenších začátečníků až po šestnáctku. Pak přestoupil do FC Rouen, tradičního normandského klubu. Tam prošel mládeží i rezervou a v sezoně 2023/2024 se probojoval do prvního týmu, který hrál National, třetí nejvyšší francouzskou soutěž.

Za áčko Rouenu nastoupil třikrát a jeden z těch startů si zapamatoval celý stadion Diochon. Dne 12. března 2024 dostal proti Villefranche poprvé v sezoně místo v základní sestavě a už v šesté minutě skóroval. Pro levého obránce, kterého trenéři teprve zkoušeli, šlo o nejlepší možnou vizitku.

Z Rouenu se vydal dál. Hrál za Mâcon, Dieppe a FC Flers. Právě z Flers odešel loni v prosinci a v lednu 2026 se připojil k Saint-Denis FC. Prezident Flers David Lottin pro Imaz Press řekl, že sportovně šlo pro klub o ztrátu. Za přesunem na ostrov v Indickém oceánu podle něj nestála touha po vyšší soutěži, ale osobní a profesní plán, který si Honsor stavěl se svou partnerkou.

Šlo o skutečný talent. Honsora vychovaly dvě z nejznámějších normandských akademií, zahrál si francouzskou třetí ligu a i klub, ze kterého odcházel, ho postrádal.

Smutek od ostrova po Normandii

Reakce přišly během několika hodin. Saint-Denis FC uvedl, že prezident Jonathan Alpou, výbor, realizační tým i hráči seniorského a juniorského týmu do 20 let jsou „hluboce šokováni a otřeseni“. Réunionská fotbalová liga v oficiálním komuniké vyjádřila soustrast manželce, rodičům, rodině i přátelům. Napsala, že celý réunionský fotbal truchlí, a oznámila minutu ticha před všemi víkendovými zápasy.

Liga zároveň slíbila pomoc s převozem těla do kontinentální Francie, jak si přeje rodina. Na tuto cestu se vybírá i v internetové sbírce, kterou blízcí založili hned v den tragédie. Do uzávěrky na ni 835 dárců poslalo v přepočtu téměř 360 tisíc korun. Termín pohřbu zatím zveřejněn nebyl.

Kondolenci poslala také Francouzská fotbalová federace. Město Saint-Denis se starostkou Erickou Bareigtsovou zajistilo psychologickou pomoc pro hráče a členy týmu, kteří byli kolapsu přítomni. Nabídla ji i liga.

Nejosobněji se s hráčem rozloučil Rouen. Ve vzpomínkovém textu ho popsal jako pracovitého, laskavého, ohleduplného a skromného kluka, kterého měli rádi spoluhráči, trenéři i lidé kolem klubu.

Proč se zastaví srdce, které vypadá zdravé

Náhlá zástava srdce není infarkt. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) srdce při ní náhle přestane účinně pumpovat krev. Člověk se zhroutí, nereaguje, nedýchá nebo jen lapá po dechu a nemá hmatatelný puls.

U sportovců mladších 35 let za tím podle Americké kardiologické akademie (ACC) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) nejčastěji stojí vrozené, dědičné nebo strukturální vady srdce. Patří k nim kardiomyopatie, anomálie věnčitých tepen a poruchy srdečního rytmu, jako je syndrom dlouhého QT intervalu. Další příčinou může být zánět srdečního svalu. Část případů zůstává nevysvětlená i po pitvě a řada z nich se předem ničím neohlásí. Co se stalo Honsorovi, ukáže až soudní vyšetření.

Fotbal takových příběhů zná víc. Marc-Vivien Foé zemřel v roce 2003 během Konfederačního poháru FIFA, Antonio Puerta o čtyři roky později po kolapsech v dresu Sevilly a Raphael Dwamena v roce 2023 v albánské lize. Fabrice Muamba naopak přežil 78 minut klinické smrti. Christian Eriksen se v červnu 2021 zhroutil na Euru, lékaři ho oživili přímo na trávníku a dnes nosí implantovaný kardioverter-defibrilátor.

Podobné příběhy zná i Česko. V roce 2023 zemřel na zástavu srdce čtyřiadvacetiletý Lukáš Lehnert z Hlučína. Ve stejném roce zkolaboval třicetiletý Marek Hrabák ze Šumavských Hoštic už ve čtvrté minutě zápasu. Přežil, protože v soupeřově týmu hrál záchranář, který okamžitě začal s masáží srdce, a přivolaná lékařka přinesla defibrilátor. Loni v Meziboří záchranáři výslovně připsali přežití jiného hráče pohotovým spoluhráčům a dostupnému defibrilátoru.

O přežití nejvíc rozhoduje rychlost. CDC radí okamžitě volat tísňovou linku, začít s masáží srdce a poslat někoho pro defibrilátor. ESC uvádí, že na sportovištích vybavených defibrilátorem a vyškoleným personálem přežívá velká část postižených bez trvalého poškození mozku. Honsorův případ ukazuje, že pocit kondice nic nezaručuje. Rozhodují minuty, přístroj na dosah a lidé, kteří vědí, co s ním dělat.

Nepřehlížet by se neměly ani varovné signály: bolest na hrudi, dušnost neúměrná zátěži, mdloby při námaze, bušení srdce, nevysvětlený pokles výkonnosti, bolest na hrudi po viróze a náhlá úmrtí v rodině.

Jak zdraví hráčů hlídá český fotbal

Český systém staví hlavně na odpovědnosti hráče. Podle Soutěžního řádu FAČR si každý fotbalista musí ve vlastním zájmu a na vlastní náklady zajistit informaci o své zdravotní způsobilosti. Pak podepíše prohlášení, že je na základě lékařského posouzení schopen zvládnout zátěž tréninků a zápasů. Prohlášení nesmí být starší než rok a klub ho musí mít k dispozici. Plošné klubové prohlídky pro amatéry řád nepředepisuje.

Přísnější pravidla platí pro výkonnostní, vrcholové a profesionální sportovce. Ti se řídí vyhláškou č. 391/2013 Sb., která stanoví vstupní, pravidelné a mimořádné prohlídky:

Kategorie sportovceCo vstupní prohlídka zahrnujePravidelná prohlídka
Výkonnostnímimo jiné klidové EKGjednou za 12 měsíců
Vrcholový a profesionálnínavíc zátěžové vyšetření s monitorací EKG a krevního tlakujednou za 12 měsíců

Žádná prohlídka ale nezachytí všechno. Kardiologové sami připouštějí, že screening má své meze. Pro tisíce hráčů na okresních hřištích je proto stejně důležité, jestli v kabině visí defibrilátor a jestli spoluhráči umějí začít masáž srdce dřív, než přijede sanitka.

Na stadionu La Jamaïque se o víkendu bude znovu hrát a zápasy začnou minutou ticha. V Normandii mezitím čekají na chvíli, kdy se Wanis Honsor vrátí domů.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Radek Bardouzl

Zobrazit další články