Nedvěd o hledání cizinců s českou krví. Příchod zahraničních trenérů nám v hlavě zapnul lampičku

Řekl to v polovině října 2026 v pořadu Přímák na Sport.cz. Generální manažer českých reprezentací připustil, že hráče narozené v cizině s českým původem „možná trošku podcenil“. Pak vysvětlil, co se změnilo: „Příchod zahraničních trenérů nám zapnul lampičku v hlavě.“ Svaz se tomu chce věnovat a podle Nedvěda bylo překvapením, kolik takových fotbalistů existuje. Jako příklad zmínil útočníka z Jižní Ameriky s českým pradědečkem. Deník Sport a web iSport ho během pár hodin identifikovaly jako Allana Wlka z argentinského Lanúsu. O měsíc později se ukázalo, jak tenká je hranice mezi zajímavou stopou a skutečnou posilou. Česko má z posledních týdnů jeden případ, který vyšel, a druhý, který ukazuje limity celé myšlenky.

Naderi: když se sejde krev, papíry i vůle

Ryan Naderi je důkaz, že to jde. Útočník skotských Rangers se narodil v Drážďanech české matce a bulharskému otci. V srpnu 2026 dal gól Jablonci v kvalifikaci Konferenční ligy a v září měl za Rangers bilanci 21 soutěžních zápasů, šest gólů a šest asistencí.

Na hráče podle Nedvěda upozornil Radek Bejbl, který ho měl v hledáčku už dřív. Svaz pak kontaktoval hráčovu matku. Ta byla podle Nedvěda aktivní a chtěla, aby syn hrál za Česko. Pak následovaly týdny úředních překážek. Ještě 19. září Nedvěd litoval, že dokumenty nejsou dotažené. O deset dní později, 29. září, se Naderi oficiálně připojil k národnímu týmu.

Adesanya po sérii porážek změnil tým a chystá comeback. V prosinci ho čeká neporažený Shara Bullet

MMAmag.cz

4 h

Sám to popsal jednoduše. Má v sobě tři národy, ale Česko pro něj bylo „jasná volba“. Mluví česky a 4. října debutoval proti Španělsku, když šel na hřiště v 56. minutě. Dokonce skóroval, gól ale rozhodčí neuznal kvůli předchozímu faulu spoluhráče. „Pískl docela rychle, takže nebyla možnost se moc dlouho těšit,“ řekl potom.

Naderi zapadá do škatulky, kterou by si přál každý reprezentační manažer: česká matka, vlastní identifikace s Českem, jazyk a hráč z klubu evropského formátu. Kořeny tu nebyly kuriozitou, ale reálným poutem.

Wlk: hrot z Lanúsu, který se cítí být Paraguaycem

U Allana Stevena Wlka Durého je situace jiná ve všech bodech. Je mu 23 let a hraje hrotového útočníka. Lanús ho 16. července 2026 přivedl z paraguayské Recolety a podepsal s ním smlouvu až do prosince 2030. Argentinský klub tedy počítá s dlouhodobou investicí, ne s doplňkem kádru.

Sportovně dává zájem smysl. Za Recoletu dal v roce 2026 podle Soccerway 13 gólů v 18 ligových zápasech a k tomu dva góly v pěti utkáních Copa Sudamericana. V Lanúsu měl po podzimní části podle klubové databáze 17 zápasů a čtyři góly, z toho tři góly ve dvanácti ligových startech. Má za sebou i paraguayskou mládežnickou reprezentaci. Na Jihoamerických hrách do 20 let v roce 2022 nastřílel šest gólů ve čtyřech zápasech.

Srovnání s Patrikem Schickem by nebylo fér. Kanonýr Leverkusenu měl po devíti kolech bundesligové sezony 2026/27 osm gólů a byl druhý mezi střelci soutěže. Wlk by podle nás nebyl náhradou za Schicka. Mohl by ale být čistým hrotem do širšího okruhu reprezentace, tedy na pozici, kde český výběr nemá přebytek alternativ.

Česká varianta se ale v listopadu výrazně vzdálila. Paraguayská asociace APF ho 7. listopadu zařadila mezi 27 hráčů na přátelské zápasy se Singapurem a Japonskem. Krátce předtím po zápase Lanúsu v rozhovoru pro paraguayská média, který citoval novinář Bruno Pont, odpověděl, že celý život vyrůstal v Paraguayi, skoro celá jeho rodina je paraguayská a on je hrdý Paraguayec. Formálně Česko neodmítl. Jako signál identity to ale znělo jasně.

Česká krev nestačí: rozhoduje pas a vazba

Slovní spojení „česká krev“ se dobře čte, ale v pravidlech nefiguruje. Fotbalový svět pracuje se dvěma podmínkami: hráč musí mít občanství dané země a k nově získané národnosti musí doložit skutečnou vazbu. Podle komentáře FIFA k pravidlům o způsobilosti hrát za reprezentaci se za ni považuje narození hráče na území asociace, narození jeho biologického rodiče nebo prarodiče, případně dlouhodobý pobyt. Pradědeček v základním výčtu chybí.

Stejnou hranici najdeme i v českém právu. Ministerstvo vnitra popisuje zjednodušené nabytí občanství prohlášením podle § 31 pro potomky bývalých občanů a pracuje s rodičem nebo prarodičem. U pradědečka by bylo nutné hledat jinou právní konstrukci. Rozhodovaly by rodné, oddací a úmrtní listy z matrik a doklady o tom, zda a kdy rodina české občanství pozbyla. Bez nich se nedá říct, zda je pro Wlka česká cesta průchodná.

Praktický postup by u každého podobného hráče vypadal zhruba takto:

• doložit české občanství nebo právní cestu k jeho nabytí,
• shromáždit matriční dokumenty v rodové linii,
• získat listinu o nabytí občanství,
• splnit sportovní podmínky FIFA a případně podat žádost přes její právní portál nejpozději 15 dní před reprezentačním srazem.

Paraguayská nominace sama Wlka nezamyká. FIFA rozlišuje mezi povoláním a skutečným nastoupením. Pozvánka ani místo na lavičce hráče k reprezentaci nepřipoutají a přátelský zápas se za oficiální soutěž nepovažuje. Navíc v prvním zápase asijského turné, který Paraguay 13. listopadu vyhrála v Singapuru 4:1, Wlk podle oficiální zprávy APF nenastoupil v základní sestavě ani jako střídající. Právně tedy zůstávají dveře pootevřené. Hráčova vlastní slova je ale přivírají víc než jakýkoli paragraf.

Irsko a Maroko: diaspora jako systém

Česko tu nevymýšlí nic nového. Irsko stavělo úspěšné týmy na takzvaném babiččině pravidle. Andy Townsend, John Aldridge, Tony Cascarino nebo Ray Houghton se narodili mimo Irsko, ale irští předkové jim otevřeli cestu do zeleného dresu. UEFA o tom psala jako o součásti irské fotbalové identity, ne jako o obcházení pravidel.

Nejvýraznějším současným modelem je Maroko. Podle analýzy oxfordského institutu COMPAS se 19 z 26 hráčů marocké nominace na mistrovství světa 2026 narodilo mimo Maroko. Za tím ale nestojí nahodilý lov jmen. Federace léta budovala infrastrukturu, důvěru a projekt, do kterého se hráčům z Francie, Belgie či Nizozemska vyplatí vstoupit.

V tom je pro český svaz podstatná lekce. Naderi přišel, protože existovalo osobní pouto a fungující síť lidí kolem týmu. Wlk ukazuje, že vzdálený předek a příjmení nestačí, když hráč vyrostl v jiné kultuře a má domácí reprezentaci, která o něj stojí. Systematická práce tedy neznamená honit každé české jméno v zahraničních soupiskách. Znamená vědět o nich dřív než ostatní, ověřit papíry a nabídnout hráči skutečný důvod.

Dá se čekat, že Nedvědova „lampička“ už nezhasne. Španělský trenér Santi Denia, historicky první cizinec na lavičce českého národního týmu, opakuje, že český fotbal nemá velký problém, jen potřebuje vybrat správné profily. Hledání v diaspoře proto není přiznáním úpadku. Je to rozšíření prostoru pro výběr, které dává největší smysl na úzkých pozicích, jako je hrot útoku.

Na Naderiho se přišlo díky jednomu telefonátu a jedné odhodlané matce. Na dalšího podobného hráče bude potřeba databáze, matrikáři a trpělivost. A hlavně hráč, který na otázku „za koho chceš hrát“ odpoví bez zaváhání.