Ruský ministr přirovnal Kanadu k Indonésii a žádá odebrání hokejového šampionátu. Máme plán B, varuje

„Zbavme Kanadu šampionátu.“ S touto výzvou přišel Michail Degťariov, ruský ministr sportu a zároveň předseda Ruského olympijského výboru, v rozhovoru pro ruskou televizi Zvezda, jehož obsah převzal Sport-Express. Rusko podle něj poslalo Mezinárodnímu olympijskému výboru výroky kanadských politiků a žádá svolání jeho výkonných orgánů. Vzorem má být postup MOV vůči Indonésii, která loni nevpustila izraelské gymnasty. Degťariov přidal i alternativu: ledové arény jsou prý i jinde, třeba v Dubaji, až tam dostaví halu. Za výrokem ale stojí víc než ruská uraženost. Jde o test, zda mezinárodní federace udrží turnaj, když jí soud nařídí pustit na led tým, kterému pořadatelská země odmítá otevřít hranice.

Verdikt, který spustil lavinu

Rozhodující den přišel 30. října 2026. Sportovní arbitrážní soud (CAS) v Lausanne vyhověl odvolání Ruské hokejové federace a nařídil Mezinárodní hokejové federaci (IIHF) umožnit ruským týmům start na pěti šampionátech roku 2027: MS juniorů v Kanadě, MS žen do 18 let v Česku, MS mužů do 18 let v USA, MS mužů v Německu a MS žen opět v Kanadě.

Senát CAS dospěl k závěru, že IIHF nedoložila dostatek důkazů o splnění právních podmínek, které by vyloučení Ruska ospravedlnily. Neutralitu nenařídil. Organizační následky neřešil vůbec, protože nebyly předmětem návrhu. Právě v tom vězí jádro celého sporu: verdikt říká, kdo smí hrát, ale mlčí o tom, jak se hráči do haly dostanou.

Trump chtěl Whitea jako svého tiskového mluvčího. Šéf UFC ho odmítl a vysvětlil, proč nemá politické ambice

MMAmag.cz

2 h

IIHF reagovala ještě týž den. S rozhodnutím nesouhlasí, ale autoritu soudu respektuje a bude se jím řídit. O pět dní později už zněla ostřeji. V prohlášení ze 4. listopadu federace vyjmenovala víza, bezpečnost, dopravu, ubytování, formát soutěže a nedostatek času. A dodala větu, která v diplomatickém jazyce sportovních úředníků působí jako výkřik: dopad rozhodnutí CAS byl „výrazně podceněn“.

Kanada mluví jazykem imigračního zákona

Kanadská odpověď přišla dřív, než se v Lausanne stihl usadit prach. Premiér Mark Carney na summitu Commonwealthu na Antigue prohlásil, že ruští a běloruští sportovci na MS juniorů nenastoupí. Vláda pak postoj zpřesnila na půdě parlamentu. Podle záznamu z debaty kanadského Senátu z 5. listopadu využije ministryně imigrace pravomoc podle § 22.1(1) imigračního zákona. Bude posuzovat jednotlivé případy a bránit vstupu ruským a běloruským sportovcům i funkcionářům, kteří by v Kanadě reprezentovali svůj stát pod národními symboly, dokud trvá válka proti Ukrajině.

Ottawa si přitom dává záležet na nuancích. Podle agentury Canadian Press opatření nemíří proti Rusům a Bělorusům jako lidem a neutrální sportovci mohou na jiných akcích spadat pod jiný režim. Cílem není cestovní pas, ale vlajka a hymna.

Bělorusko mezitím z rovnice vypadlo. IIHF 7. listopadu rozhodla, že běloruská dvacítka ani mužský seniorský tým na šampionáty 2027 nepojedou. U Ruska naopak federace hovoří o „naplnění verdiktu CAS“ a hledání podmínek, které ochrání turnaje i její finanční stabilitu. Dvě věty, které se navzájem vylučují jen napůl.

Indonéský precedens: lákavá zbraň s tupým ostřím

Degťariovova strategie stojí na jediném přirovnání. V říjnu 2025 odmítla indonéská vláda udělit víza izraelské delegaci na MS ve sportovní gymnastice v Jakartě. MOV nejprve připomněl, že všichni způsobilí sportovci musí mít k soutěžím přístup bez diskriminace. Pak přitvrdil: podle rozhodnutí výkonného výboru MOV doporučil federacím nepořádat v Indonésii žádné mezinárodní akce a přerušil s ní jednání o pořádání olympijských akcí, dokud vláda nezaručí vstup všem účastníkům bez ohledu na národnost.

Moskva v tom vidí zrcadlový případ. Pořadatelský stát z politických důvodů zavírá hranice celé národní reprezentaci, tedy stejný princip, stejný trest.

Podobnost ale končí u formy. Indonésie odmítla izraelské gymnasty kvůli svému postoji k Izraeli a válce v Gaze. Kanada argumentuje agresivní válkou, kterou vede stát vysílající tým, a ponechává otevřená dvířka neutrálním sportovcům. A je tu ještě jeden detail, který Degťariov nezmiňuje. Když izraelská federace v gymnastické kauze žádala CAS o předběžná opatření, soud je odmítl a zaznamenal argument Mezinárodní gymnastické federace, že vydávání indonéských víz leží mimo její kompetenci. Sportovní orgán může stát trestat, izolovat a odebírat mu akce. Donutit ho k vydání víz nemůže.

Podle nás je to klíčový moment celé hry. Rusko nemá páku na kanadské hranice, má ji jen na IIHF a MOV. A tlačí přesně tam, kde je federace nejzranitelnější: na pořadatelské záruky, které sama vynutit neumí.

Norsko venku, Češi v nejistotě, sponzoři na odchodu

Mezitím se chaos přelévá do konkrétních rozpisů. Norská federace podle agentury AP oznámila, že ji IIHF informovala o vyřazení z MS juniorů, které má uvolnit místo Rusku, a o přeřazení do divize IA. IIHF to v oficiálním rozpisu zatím nepotvrdila. Norsko tam dál figuruje a Kanada Rusům víza neslíbila. Na papíře tak hraje tým, který se už považuje za vyřazený, a na jeho místo míří tým, který nemusí dostat povolení ke vstupu.

Pro český tým to není akademická otázka. Podle rozpisu IIHF hraje v edmontonské skupině v Rogers Place:

Pokud by Rusko skutečně nahradilo Nory, změnil by se hned úvodní zápas i charakter celé skupiny. Český hokej přitom už po verdiktu oficiálně uvedl, že ho rozhodnutí „velice nepříjemně překvapilo“ a že s účastí Ruska během války na Ukrajině nesouhlasí. Prezident svazu Alois Hadamczik podle Sport.cz dodal, že Česko nezůstane pozadu za federacemi, které zápasy s Ruskem odmítají. A těch není málo: Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Lotyšsko, podobně se vyjádřily i Rakousko a Švýcarsko. Německý svaz varoval, že s Ruskem se mění celá situace kolem MS mužů 2027, a německá vláda podle Euronews označila takový turnaj za prakticky nemožný.

Do toho vstupují peníze. Škoda, Strauss, Nokian Tyres a AJ Products podle AP zvažují omezení nebo přehodnocení podpory, pokud Rusko nastoupí. Otázka se tím posunula. Už nejde o to, zda Rusko smí hrát, ale kdo proti němu odmítne nastoupit, kdo mu vydá víza a kdo zaplatí bezpečnostní i reputační účet.

Degťariov na to odpovídá záhadně. Pro server Čempionat řekl, že Rusko má „plán B“, ale nezveřejní ho. Podle Kommersantu by mohl spočívat v sestavení týmu z přibližně čtyřiceti mladých Rusů, kteří už hrají v severoamerických soutěžích. Pokud by to tak bylo, vyřešilo by to jen půlku problému. Kanadská vláda totiž nemíří na jednotlivce s ruským pasem, ale na reprezentaci pod ruskými symboly.

Přesunout turnaj za šest týdnů? Těžko představitelné

Zbývá samotná hrozba. Turnaj začíná 26. prosince 2026 a končí 5. ledna 2027: deset týmů, 29 zápasů, arény v Edmontonu a Red Deeru. Hockey Canada hlásí, že se do prioritního losování o vstupenky zapojilo přes 85 000 lidí a prodalo se více než 18 000 balíčků. Televizní plán stojí, ubytování je zamluvené. Dubaj, kterou Degťariov zmínil, podle jeho vlastních slov na dokončení haly teprve čeká.

Fanoušci se vstupenkami navíc nevědí, co by je čekalo v nejhorším scénáři. Podmínky Hockey Canada říkají, že prodej je konečný a nevratný a vstupenky lze pouze převádět. Jak by se postupovalo při mimořádném přesunu nebo zrušení, z běžných pravidel neplyne.

Dá se čekat, že IIHF udělá všechno pro to, aby turnaj v Albertě zůstal. Jenže každý den, kdy Kanada drží hranice zavřené a federace drží v rozpisu Rusko, nahrává Moskvě. Pokud by MOV zopakoval indonéský recept a začal Kanadu označovat za nespolehlivého pořadatele, nešlo by jen o jeden juniorský turnaj. V sázce by bylo i ženské MS 2027, které má Kanada rovněž hostit.

Šampionát je zatím pevně ukotvený v Edmontonu a Red Deeru. Jenže hokejová federace stojí mezi rozsudkem, který musí respektovat, a hraniční závorou, kterou nemá jak zvednout. Degťariov si toho všiml jako první a tlačí přesně do té mezery.