Loni trest a dno žebříčku. Teď si s Bartůňkovou soupeřky neví rady

Ještě loni spadla kvůli trestu na dno žebříčku. Bartůňková teď poráží Sabalenkovou a soupeřky s ní neví rady

Po šestiměsíčním dopingovém trestu se propadla až na 517. místo. Dnes je Nikola Bartůňková 29. na světě a v Pekingu porazila Sabalenkovou i Muchovou.

i Zdroj fotografie: Český tenisový svaz
                   

4. října 2026 stála na druhé straně sítě světová jednička Aryna Sabalenková a v Pekingu se čekalo na rutinní postup favoritky. Za hodinu a 35 minut bylo hotovo: 6:4, 6:3 pro Bartůňkovou. Sabalenková si vypracovala pět brejkbolů a neproměnila ani jeden. O pár dní později česká hráčka smetla ve čtvrtfinále Karolínu Muchovou 6:3, 6:0 a postoupila do semifinále turnaje kategorie WTA 1000. Ještě před rokem a půl přitom figurovala hluboko v páté stovce žebříčku. Návrat to byl rychlý a o to nečekanější, že jeho začátek poznamenala dopingová kauza.

Trimetazidin, Trnava a Maribor: co přesně rozhodla ITIA

Kauza se netýká loňské sezony, ale roku 2024. Mezinárodní agentura pro integritu tenisu (ITIA) řešila dva pozitivní nálezy trimetazidinu. První pochází z 28. února 2024 z turnaje ITF W50 v Trnavě, druhý z 19. března z turnaje W75 v Mariboru. Trimetazidin je lék na srdeční obtíže a na seznamu zakázaných látek figuruje jako metabolický modulátor.

Bartůňková přítomnost látky i porušení pravidel přiznala. Podle oficiálního rozhodnutí ITIA z 11. listopadu 2024 ale agentura uznala, že nešlo o úmyslné porušení. Podle jejího závěru je „spíše pravděpodobné“, že zakázaná látka pocházela z kontaminovaného doplňku stravy.

Nešlo tedy o úplné zproštění viny, ale o snížený trest odpovídající kontaminovanému produktu a nevýznamné míře zavinění. Tenistka dostala šest měsíců zákazu činnosti, počítaných zpětně od 16. dubna do 15. října 2024. Výsledky z obou turnajů i většina výsledků z období mezi 28. únorem a 16. dubnem 2024 byly anulovány.

Sportovně to znamenalo tvrdou ránu. V dubnu 2024 měla kariérní maximum na 226. místě. Po návratu se podle WTA ocitla na 517. příčce; databáze TennisDB zachycuje na přelomu let 2024 a 2025 hodnoty kolem 493. až 496. místa. Rozdíl dává smysl podle toho, ke kterému datu se žebříček měří. Na závěru to nic nemění: musela začínat skoro od nuly.

Cesta z páté stovky

Bartůňková přitom nepřišla odnikud. V roce 2022 hrála finále juniorské čtyřhry na Roland Garros a o rok později finále juniorské dvouhry ve Wimbledonu. Talent byl zjevný, jen ho po trestu musela znovu prosadit přes menší turnaje ITF a WTA 125.

Zlom přišel v roce 2025. Semifinále turnaje WTA 500 v Guadalajaře a finále WTA 125 v Samsunu ji vrátily do první dvoustovky a sezonu uzavřela na kariérním maximu, 129. místě. Rok 2026 pak připomíná schodiště, na kterém přeskakovala po dvou:

  • Australian Open: z kvalifikace až do 3. kola, cestou porazila Belindu Bencicovou
  • 30. března: premiéra v první stovce žebříčku
  • Řím: prohra v kvalifikaci, přesto postup do hlavní soutěže jako šťastná poražená a osmifinále včetně výhry nad Madison Keysovou
  • Birmingham: finále turnaje WTA 125
  • Peking: semifinále WTA 1000

Podle jejího profilu na WTA má letos bilanci 39 výher a 23 porážek. V oficiálním žebříčku z 2. listopadu 2026 je 29. na světě s 1 711 body, což je zároveň její kariérní maximum.

Zajímavá je římská epizoda. Anastasija Potapovová ji v kvalifikaci porazila, ale po zápase podle WTA řekla, že Bartůňková „má všechno“ a že je lepší, než si mnozí myslí. Takové hodnocení od soupeřky, která právě vyhrála, se nečte často.

Pekingský týden, který změnil všechno

Do China Open šla Bartůňková jako nasazená číslo 26 a turnaj rozehrála jistě: Kateřinu Frechovou porazila 6:2, 6:2. Pak přišla Sabalenková. Podle statistik WTA šlo o její první výhru nad hráčkou z první trojky žebříčku. Údaj o nulové úspěšnosti Sabalenkové na brejkbolech vypovídá víc než samotné skóre. Česká hráčka byla v klíčových momentech chladnější než nejlepší tenistka světa.

V osmifinále jí Sinja Krausová vzala set, ale rozhodující třetí sadu Bartůňková zvládla 6:3. Ve čtvrtfinále čekal český souboj s Muchovou, se kterou podle pořadatelů trénuje ve stejném pražském klubu. Obě se tedy znají z tréninkových kurtů, přesto Muchová na druhé straně sítě nenacházela odpovědi. Druhou sadu prohrála 0:6.

V semifinále ji zastavila Mirra Andrejevová, která zvítězila 6:2, 6:2. Podle nás nejde o kaz na pekingském týdnu, spíš o připomínku vzdálenosti, kterou ještě musí urazit. Dvě výhry nad hráčkami ze světové desítky během jednoho turnaje, k tomu letošní skalp Bencicové: v sezoně má tři výhry nad hráčkami z první desítky. Na jednorázovou náhodu je to příliš.

Proč soupeřky nevědí, kam se postavit

Ženský tenis posledních let stojí na tvrdé výměně od základní čáry. Bartůňková do tohoto vzorce nezapadá. WTA ji popisuje jako odvážnou a efektní hráčku, která chodí na síť, hraje voleje a kraťasy, umí zahrát forhend po lajně a často mění tempo. Sama to v rozhovoru pro WTA shrnula jednoduše: ráda volejuje, chodí na síť a hraje víc kraťasů. To je podle ní její hra.

Lukáš Dlouhý v podcastu Rakety podle českých ohlasů mluvil o změnách spinu, kraťasech, lobech a narušování rytmu. Soupeřka, která si zvykne na tři údery do stejného místa, dostane čtvrtý zkrácený, pátý vysoký a šestý z voleje. Hráčky typu Sabalenkové potřebují rytmus, aby mohly naplno rozjet svou sílu. Bartůňková jim ho nedává.

Podle českých expertních ohlasů navíc dokáže servírovat přes 190 km/h. Oficiální statistika WTA to zatím nepotvrzuje, pro představu ale stojí za srovnání: průměrný první servis ženské desítky se podle analytického webu TennisCreative pohybuje kolem 164 km/h, Sabalenková v průměru podává zhruba 172 km/h a její maximum je 214 km/h. Podání přes 190 km/h by tak bylo výrazně nadprůměrným vrcholem.

Trenér Petr Vaníček v talkshow Kanár+ na CANAL+ Sport popsal ještě jednu vlastnost: velké kurty ji podle něj nabíjejí, místo aby ji svazovaly. Na okruhu WTA, kde mnoho talentů zamrzne právě na centrálních dvorcích, je to vzácná výbava. Podle nás její styl není jen efektní ozdoba pro sestřihy, ale skutečný taktický problém pro soupeřky.

Druhá sezona bude těžší zkouška

Překvapení má jednu nevýhodu: funguje jen jednou. Bartůňková už není neznámá kvalifikantka, ale hráčka první třicítky, která porazila Sabalenkovou, Muchovou, Bencicovou i Keysovou. Soupeřky si její zápasy pustí, analytici rozeberou, kdy hraje kraťas, a trenéři připraví plán, jak náběhy na síť trestat prohozy.

Rozhodne podle nás, jestli k pestrosti přidá opakovatelnost: spolehlivý servis ve vypjatých chvílích, konzistenci ve dnech, kdy kraťasy nesedí, a plán B pro soupeřky, které se nenechají rozhodit. Pomoct by s tím mohl Matej Lipták, kterého WTA uvádí v jejím týmu vedle Pavla Bartůňka a Vaníčka. Slovenský trenér vedl Dominiku Cibulkovou, Petru Kvitovou a Danielu Hantuchovou a v roce 2023 působil u Bencicové. Přechod z role nadějné hráčky do absolutní špičky zná z první ruky.

V české hierarchii už má pevné místo. Před ní jsou Muchová (7.), Linda Nosková (8.) a Marie Bouzková (23.), těsně za ní Sara Bejlek (33.), Kateřina Siniaková (47.) a Barbora Krejčíková (48.). Nosková je etablovanější, Bartůňková má za sebou prudší vzestup z nižší základny. Titul na okruhu WTA jí zatím chybí.

S aktuálním postavením by měla mít přímou cestu do hlavních soutěží velkých turnajů. Nejbližší zkouška přijde na Australian Open, kde hlavní soutěž začíná 17. ledna 2027. Přesně tam před rokem začínala svou sezonu v kvalifikaci.

V Melbourne se ukáže, jestli si soupeřky na její hru už stihly najít recept. Bartůňková má dobrou výchozí pozici: nejlépe hraje právě tehdy, když nikdo neví, co zahraje dál.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články