Pozemek tak velký, že po něm Federer může jezdit golfovým vozíkem. Vila za dvě miliardy ukrývá i atomový kryt

Začátkem října 2026 se v Kempratenu, čtvrti města Rapperswil-Jona, rozsvítila okna, ve kterých dlouho nesvítilo nic. Za zelenou posuvnou bránou, hustými keři a strážním domkem s člověkem, který kontroluje každý vjezd, se podle listu Linth-Zeitung a serveru Nau.ch zabydlela rodina nejslavnějšího švýcarského sportovce. Oficiálně to Federer ani město nepotvrdili. Potvrzení přišlo od lidí, kteří na stavbě pracovali a po jejím dokončení už nejsou vázáni stejnou mlčenlivostí jako dřív. Za branou leží zhruba 16 tisíc metrů čtverečních soukromého pozemku, šest budov, vlastní tenisový kurt a přímý břeh jezera. Areál je tak rozlehlý, že Nau.ch při jeho popisu zmínil golfový vozík. Pěšky se tu chodit dá, ale daleko.

Šest budov, kurt s monogramem a vlastní břeh

Šestnáct tisíc metrů čtverečních je zhruba 2,2 standardního fotbalového hřiště. Starší odhady kolísaly mezi 16 a 18 tisíci metry, švýcarská veřejnoprávní SRF v roce 2024 psala o „necelých 17 tisících“. Nejnovější články Nau.ch i deníku Blick se ale shodují na šestnácti tisících.

Na tomto prostoru nestojí jedna vila, ale soubor staveb. Podle dostupných popisů a leteckých snímků obsahuje areál:

Elitní tenista Carabelli vedl 5:4, pak si sbalil věci a odešel z kurtu. ATP mu sebrala body i peníze a chystá další tresty

SportyŽivě.cz

10 m

• šest budov s plochými střechami,
• podzemní garáž,
• vlastní tenisový kurt s logem RF,
• velký venkovní bazén,
• parkově upravenou zahradu,
• přímý přístup k Curyšskému jezeru, kde pokračuje renaturace břehu a vzniká nové molo s přístupovým kanálem.

Z ulice není skoro nic vidět. Nau.ch popisuje sídlo jako z veřejné komunikace téměř neviditelné. Tak to má být. Řemeslníci během stavby nesměli fotografovat a smlouvy je zavazovaly k diskrétnosti. U rodiny se čtyřmi dětmi a otcem, kterého pozná půl planety, nejde o rozmar, ale o bezpečnost.

Soukromí přesto není absolutní. Na sousední parcele na východě vzniká téměř dvacet luxusních bytů. Federerovy to podle Nau.ch od nastěhování neodradilo. Podle nás je to logické: s bránou, zelení a strážním režimem na tak velkém pozemku pár nových sousedských oken mnoho nezmění.

Účet v korunách: 1,85 miliardy, ne dvě

Přesnou cenu nikdo nezveřejnil. Nau.ch pracuje s odhadem 70 milionů franků, Blick píše o 65 milionech. Při aktuálním kurzu kolem 26,44 Kč za frank to dělá:

Částka se tedy dvěma miliardám korun jen blíží. I tak jde o sumu, kterou si těžko představíte. Za 1,85 miliardy by se podle průměrné nabídkové ceny vysoutěžených dálnic z roku 2024 (239 milionů Kč bez DPH za kilometr) postavilo zhruba 7,7 kilometru běžnější české dálnice. U nejdražších plánovaných úseků, třeba na severu Prahy, se cena kilometru blíží dvěma miliardám. Federerův domov tedy stojí asi jako kilometr nejdražší dálnice v republice.

Zajímavější je ale srovnání s luxusním trhem přímo u jezera. Banka UBS ve své zprávě o luxusních nemovitostech pro rok 2026 uvádí jako nejdražší lokalitu u Curyšského jezera Küsnacht s průměrem 37 tisíc franků za metr čtvereční, tedy necelý milion korun. Rodinný dům s pozemkem nad tisíc metrů čtverečních tam podle UBS rychle přesáhne 10 milionů franků, asi 264 milionů korun. Federerův areál je zhruba sedmkrát dražší a má šestnáctkrát větší pozemek. I v nejbohatším koutě Švýcarska je to jiná liga.

Ve srovnání s tenisovými rivaly to platí ještě víc. Rafael Nadal koupil v roce 2013 dům v Porto Cristu na Mallorce s pozemkem o rozloze 7 tisíc metrů čtverečních za 4 miliony eur, tedy kolem sto milionů korun. Novak Djoković má podle australského realitního serveru realestate.com.au nemovitosti rozložené po Evropě a USA, jeho vila v Marbelle měla stát kolem 10 milionů dolarů, přes dvě stě milionů korun. Srovnání kulhá: jde o odhady, různé roky i typy nemovitostí. Rozdíl v měřítku je ale zřetelný. Nadal a Djoković vlastní vily. Federer si postavil kampus.

Peníze na to má. Forbes ho v srpnu 2025 zařadil mezi miliardáře s odhadovaným jměním 1,1 miliardy dolarů, tedy přes dvacet miliard korun. Velkou část tvoří kromě sponzorských smluv podíl ve švýcarské sportovní značce On. Sídlo tak představuje zhruba desetinu jeho majetku.

Sedm let bláta, paragrafů a úředních stížností

Původní plán byl jednoduchý: stavba začne na přelomu let 2019 a 2020 a rodina se nastěhuje kolem roku 2021. Nakonec to trvalo o pět let déle.

Problémy přišly hned v lednu 2020. V půdě se našel starý stavební odpad, zátěž sahala zhruba 90 centimetrů hluboko. Regionální server ZO Online tehdy psal, že dekontaminace u vody a ve vodě zvedne náklady. V dubnu 2021 se stavba zastavila: podle Linth24 kvůli žádosti o sanaci starých zátěží v pobřežní oblasti, ke které museli stavebníci dodat další podklady. Do toho pandemie, námitky, staré územní plány a podle Blicku i výměny lidí na stavbě včetně rozchodu s architektem.

Další frontu otevřel spolek Rives Publiques. Dlouhodobě prosazuje, že břehy švýcarských jezer jsou veřejný statek a lidé k nim mají mít volný přístup. V podání k projektu z prosince 2022 požadoval veřejnou cestu podél vody. Ta podél Federerova pozemku dodnes nevznikla. Spor se projevil hlavně tlakem na pobřežní části projektu.

Nejvíc ale zabolel zásah z Bernu. V říjnu 2024 podal Spolkový úřad pro životní prostředí (BAFU) stížnost proti loděnici, kterou už předtím povolilo město i kanton. Důvody kvůli probíhajícímu řízení veřejně nerozvedl. O dva týdny později informovala SRF, že se Federer loděnice vzdává. Ostatní práce na břehu ale úřad nezastavil: renaturace, dekontaminace, demolice staré lodní konstrukce i nové molo s kanálem mohly pokračovat. Federer tedy přišel o loděnici, k vodě se ale dostane dál.

Atomový kryt? Ve Švýcarsku spíš povinnost než výstřednost

Z celého areálu nejvíc dráždí fantazii představa podzemního krytu. Konkrétní podobu Federerova krytu veřejné zdroje nepopisují, fotografie ani půdorys nejsou veřejně dostupné. Pokud ho ale areál má, ve Švýcarsku by to žádná výstřednost nebyla.

Švýcarský systém civilní ochrany vychází z jednoduchého pravidla: každý obyvatel má mít místo v krytu poblíž bydliště. Jak vysvětluje Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva (BABS), pokud obec nemá dost míst, musí vlastník obytného domu při stavbě kryt vybudovat a vybavit. Jinak platí náhradní příspěvek 1 400 franků, asi 37 tisíc korun, za každé místo.

Standardní švýcarský kryt nepřipomíná bunkr z hollywoodského filmu. Je to betonový plášť s ochrannými prvky a větráním. Od roku 1987 jsou povinnou výbavou palandy a suché toalety, u krytů pro víc než třicet lidí i pevné toaletní kabiny. Majitel se musí starat o údržbu a kryt musí jít zprovoznit do pěti dnů. Řada Švýcarů v něm běžně skladuje víno, lyže nebo zavařeniny.

Česko to má jinak. Podle Hasičského záchranného sboru je u nás hlavním způsobem ochrany improvizované ukrytí v nejbližší vhodné budově. Povinnost budovat kryty v obytných domech HZS výslovně spojuje se státy jako Švýcarsko, Švédsko a Finsko. Ke konci roku 2025 měla Česká republika 1 569 stálých úkrytů pro necelých 317 tisíc lidí, tedy pro zhruba tři procenta obyvatel. Švýcaři počítají s místem pro každého.

Proto podle nás kryt není největší extravagancí Federerova domova. Je spíš symbolem národní připravenosti, který má v nějaké podobě kdejaký rodinný dům mezi Ženevou a Bodamským jezerem. Skutečný luxus je jinde: v šestnácti tisících metrech čtverečních u vody, v šesti budovách, vlastním kurtu, bazénu a ceně, která sedmkrát převyšuje to, co UBS považuje za drahé i v Küsnachtu.

Federer na kurtu vyhrával díky tomu, že složité věci vypadaly snadno. Se sídlem u jezera to nefungovalo: sedm let, kontaminovaná zemina, federální úřad a zrušená loděnice. Teď se za zelenou branou svítí a na vlastním kurtu s logem RF už Federer nemusí nikomu nic dokazovat.