Asistent Kladna a reprezentace Tomáš Plekanec ostře odmítl verdikt, který vrací Rusko na šampionáty IIHF. „Byli jsme v šoku,“ řekl po zápase s Libercem.
Pátek 30. října, Kladno. Extraligové utkání s Libercem skončilo, ale na pozápasové tiskové konferenci se nemluvilo jen o hokeji. Pár hodin předtím přišla z Lausanne zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) nařídil Mezinárodní hokejové federaci pustit Rusy zpět na světové šampionáty. A to s okamžitou platností. „Byli jsme v šoku,“ řekl podle ČTK Plekanec. „Mysleli jsme si, jestli to není nějaký apríl.“ Dodal, že všichni, kdo se k věci už vyjádřili, mají podle něj stejný názor a s rozhodnutím nesouhlasí. Nešlo o emotivní výkřik po prohraném zápase. Plekancova slova přesně kopírují linii, kterou ve stejný den zaujal český svaz, a zapadají do širšího sporu. Na jedné straně stojí sportovní arbitráž, na druhé bezpečnostní realita pořadatelů a hodnotový postoj evropských hokejových zemí.
Z července do října: jak se Rusko vrátilo přes soud
Abychom pochopili, proč verdikt zaskočil i ostřílené hokejové muže, je potřeba vrátit se o tři měsíce zpět. Mezinárodní hokejová federace (IIHF) 30. července 2026 po přezkumu rozhodla, že Rusko se většiny sezony 2026/27 nezúčastní. Ruská hokejová federace přitom žádala o start na pěti šampionátech: MS mužů, MS žen, MS juniorů do 20 let a obou turnajích do 18 let. IIHF ji odmítla pustit na čtyři z nich, o ženském mistrovství chtěla rozhodnout samostatně v listopadu.
Rusové se nevzdali. Ruská hokejová federace podala 31. srpna plné odvolání k CAS a už tehdy veřejně připomínala, že případný příznivý verdikt bude pro IIHF závazný. Slyšení proběhlo na konci října. A 30. října padlo rozhodnutí: IIHF musí Rusku umožnit start na všech svých šampionátech.
Podle agentury AP soud shledal, že IIHF nedoložila dostatek důkazů pro bezpečnostní argumentaci, o kterou se vyloučení opíralo. Jednu věc ale CAS neřešil vůbec: zda mají Rusové hrát jako neutrální tým bez vlajky a hymny. Tahle otázka zůstává otevřená.
IIHF ve svém oficiálním stanovisku nijak neskrývá, že s verdiktem nesouhlasí. Zároveň uvádí, že ho bude respektovat. Podle federace rozhodnutí neodstraňuje obavy o bezpečnost ani o integritu soutěží, kvůli kterým Rusko od února 2022 na turnaje nepouštěla. Návrat tedy nepřichází jako změna názoru vedení světového hokeje. Přichází jako právní povinnost, kterou federace musí splnit proti své vůli.
V tom je zásadní rozdíl oproti dosavadní situaci. Od začátku invaze na Ukrajinu byla ruská absence politicko-bezpečnostním rozhodnutím samotné IIHF. Teď o návratu rozhodl soud a hokejový svět se s tím musí vyrovnat narychlo.
Šok není osamocený: od Kladna po Helsinky
Plekanec nebyl v kladenské hale jediný, kdo zprávu komentoval. Liberecký Jiří Kudrna přiznal, že byl také šokovaný. Je prý zvědavý, jak se k věci postaví svazy a týmy, ale za sebe mluvil jasně: s rozhodnutím „absolutně nesouhlasí“. Michal Kempný, mistr světa z roku 2024, byl zdrženlivější. Hlubší komentář odmítl, protože kvůli zápasu neměl zprávu dost načtenou. Označil ji za důležitou informaci a slíbil, že si ji projde.
Oficiální česká reakce na sebe nenechala čekat. Podle vyjádření Českého hokeje byl svaz rozhodnutím „velice nepříjemně překvapen“. Generální sekretář Jan Černý uvedl, že svaz verdikt analyzuje, ale postoj nemění: s účastí Ruska na turnajích IIHF během válečné agrese na Ukrajině nesouhlasí.
Plekanec tak podle nás z řady nijak nevybočil. Asistent reprezentačního trenéra řekl nahlas to, co svaz formuloval úředním jazykem. Proto jeho slova působí tak nekompromisně. Nejsou osobní provokací, jsou hlasem kabiny, který se kryje s oficiální politikou.
Podobně zazněly reakce v dalších evropských metropolích:
- Finsko označilo verdikt za „zcela nepochopitelný“ a účast Ruska i Běloruska za současné situace odmítá. Finský svaz zároveň výslovně uvedl, že hráče ani členy realizačních týmů nebude nutit startovat na turnaji s Ruskem či Běloruskem, jak stojí ve stanovisku Finského hokejového svazu.
- Švédsko je podle vlastních slov „nesmírně zklamáno“ a trvá na tom, že Rusko se za současné situace mezinárodních šampionátů účastnit nemůže.
- Německo, pořadatel mužského MS 2027, upozornilo, že účast Ruska má pro hostitele „významné bezpečnostní, politické a ekonomické důsledky“.
- Kanada reagovala na úrovni vlády i svazu Hockey Canada. Kabinet chce zachovat omezení pro ruské sportovce na akcích s federálním financováním.
Postoj USA Hockey jsme do uzávěrky nedohledali.
Co bude s MS v Německu a s Ukrajinou
Verdikt přichází v nejhorší možné chvíli. Turnaje sezony 2026/27 jsou rozlosované a pořadatelé mají naplánované haly, hotely i bezpečnostní opatření.
Nejdřív se problém projeví na juniorském mistrovství do 20 let v kanadské Albertě, které začíná 26. prosince 2026. Zbývají necelé dva měsíce a země, která návrat Ruska otevřeně odmítá, teď musí řešit víza, cestování, ubytování i bezpečnost pro tým, se kterým vůbec nepočítala.
Mužské mistrovství světa v Německu se má hrát od 14. do 30. května 2027. Česko je podle předběžného rozdělení ve skupině B v Düsseldorfu spolu s Kanadou, USA, Slovenskem, Dánskem, Norskem, Kazachstánem a Maďarskem. Rusko v původním rozpisu nefiguruje. IIHF tak musí vyřešit, kam ho zařadí.
Tady se otevírá politicky nejcitlivější scénář. Pokud by turnaj zůstal u šestnácti týmů, mohl by podle analýzy Sport.cz přijít o místo nejníže postavený celek v žebříčku. Tím je Ukrajina, která byla původně nalosována do skupiny A. Země napadená Ruskem by tak teoreticky mohla uvolnit místo agresorovi. Pokud by k tomu došlo, dá se čekat, že odpor evropských svazů ještě výrazně zesílí.
Česko by proti Rusům hrálo v základní skupině jen tehdy, pokud by je IIHF zařadila právě do skupiny B nebo do ní přesunula jiný tým. Jinak by se oba celky mohly potkat až ve vyřazovací části.
Česká stopa ale nekončí u mužů. Ostrava má v roce 2027 pořádat mistrovství světa žen do 18 let, tedy další z turnajů, kterých se návrat Ruska může týkat. Otázka, zda pustit ruský tým na český led, by se tak mohla stát velmi konkrétní.
Bojkot jako gesto, které stojí peníze
Fanoušci mají jasno. Podle průběžné ankety Sport.cz by zhruba tři čtvrtiny z více než 62 tisíc hlasujících šampionát s Ruskem bojkotovaly. Zkušený trenér Alois Hadamczik naznačil, že pokud by Norsko, Lotyšsko, Finsko a Švédsko řekly, že s Ruskem mistrovství být nemůže, Česko by nemělo být výjimkou.
Jenže bojkot není jen symbolické gesto. Pravidla IIHF jsou v tomhle neúprosná. Pokud tým na ledě odmítne začít hrát, dostane varování, pak tresty za zdržování hry a nakonec kontumaci. Když na led vůbec nevyjede, zápas se po pěti minutách kontumuje. Podle stanov to znamená prohru 0:5 a diskvalifikaci, pokud příčina nebyla mimo kontrolu týmu.
Odstoupení z celého turnaje vyjde ještě dráž. Za odhlášení z mužského MS hrozí národnímu svazu pokuta zhruba 1,3 milionu korun, při pozdním oznámení dvojnásobná. K tomu mohou přibýt nároky pořadatele na náhradu škody.
Podle nás je proto pravděpodobnější účast s hlasitými výhradami než jednostranný bojkot. Leda že by se evropské svazy domluvily na společném postupu, jak naznačuje Hadamczik. Český hokej zatím žádné rozhodnutí o bojkotu neoznámil, jen avizoval analýzu právních a praktických důsledků. Jak by se svaz zachoval, kdyby nastoupit odmítl konkrétní hráč, zatím také není jasné. Finové už dopředu řekli, že nikoho nutit nebudou.
Na Plekancově postavení v reprezentaci by jeho slova neměla nic změnit. Nejde o vybočení z české svazové linie, ale o její nejostřejší veřejnou verzi.
Ještě v létě to vypadalo, že hokej má sezonu bez Ruska vyřešenou. Teď mají hráči, trenéři i pořadatelé pár týdnů na to, aby vymysleli, jak hrát turnaj, který soud změnil a který skoro nikdo z nich nechce. Plekancův „apríl“ přitom přišel na konci října a bude platit.
