Wawrinka skončil proti Lehečkovi. Ten mu vzdal hold na kurtu

Wawrinka vyrval tři grandslamy největším legendám a skončil proti Čechovi. Lehečka mu vzdal hold přímo na kurtu

Stan Wawrinka odehrál poslední profesionální zápas v Basileji. Ve 41 letech podlehl Jiřímu Lehečkovi 5:7, 6:7 a odešel za ovací vyprodané haly.

i Zdroj fotografie: Carine06 / Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0
                   

Bylo úterý 27. října 2026 a v basilejské St. Jakobshalle nikdo neseděl. Celá hala stála, posílala tribunami mexickou vlnu a pak z reproduktorů zazněla píseň Simply the Best od Tiny Turnerové. Stan Wawrinka, trojnásobný grandslamový šampion a muž, který v éře Federera, Nadala a Djokoviče dokázal vyhrávat to nejcennější, za jejích zvuků obešel kurt naposledy. Před chvílí prohrál s osmým nasazeným Jiřím Lehečkou 5:7, 6:7(2). Český tenista se tak zapsal do historie jako jeho poslední soupeř i poslední přemožitel. „Bylo to perfektní rozloučení ve Švýcarsku,“ řekl Wawrinka podle rakouské ORF. Za těmi slovy ale stojí čtyřiadvacet let kariéry, kterou si málokdo dokázal představit.

Poslední večer v St. Jakobshalle

Zápas trval 1 hodinu a 51 minut a výsledkem odpovídal spíš vyrovnanému duelu dvou hráčů na vrcholu než exhibici pro starou legendu. Wawrinka v prvním setu držel krok až do stavu 5:5, teprve pak Lehečka prolomil jeho podání a set dopodával. Ve druhém dějství o vítězi rozhodl až tiebreak, který Čech ovládl poměrem 7:2.

Rozhodl Lehečkův servis. Podle Tenisového světa nastřílel 11 es, neudělal jedinou dvojchybu a oba brejkboly, které Wawrinka v zápase měl, odvrátil. Švýcar nenašel cestu, jak českého hráče na jeho podání zlomit, přestože ve výměnách zůstával nebezpečný až do konce.

Lehečka po utkání sportovní rozbor odmítl. Podle českých médií na kurtu řekl: „Teď opravdu není chvíle vyjmenovávat, co jsem udělal dobře nebo špatně. Myslím, že v tuto chvíli je mnohem důležitější oslavit Stanovu kariéru.“ A dodal: „Chci mu pogratulovat ke všemu, co dokázal. Bylo mi potěšením sdílet s ním kurt. Je přece jen trochu zvláštní být posledním hráčem, který ho porazil, ale zároveň je to čest.“

Loučení přitom začalo už o den dřív. Pondělní program turnaje nesl podle oficiálního webu Swiss Indoors Basel název „Merci Stan“ a celý byl věnovaný jemu. Ceremoniál na centrálním kurtu trval přes hodinu, publikum Wawrinkovi tleskalo vestoje a podle iDNES dorazila i Martina Hingisová. Už v neděli večer navíc Wawrinka trénoval s Novakem Djokovičem. Podle Tennis365, který cituje šéfa turnaje Rogera Brennwalda z rozhovoru pro Blick, se Srb sám zeptal, zda se může rozlučky zúčastnit.

Basilej mu přitom nikdy turnajové vítězství nedopřála. Odehrál tu 19 hlavních soutěží, čímž vyrovnal Federerův rekord, a skončil s bilancí 17 výher a 18 porážek. Domácí turnaj byl pro něj vždycky spíš srdeční záležitostí než lovištěm titulů. Tím víc dává smysl, že právě tady skončil.

Tři finále, tři světové jedničky

Wawrinka nebyl největší hvězdou své generace. Většinu kariéry strávil ve stínu krajana Rogera Federera, a to v době, kdy si „Velká čtyřka“ dělila grandslamy mezi sebou téměř bez výjimek. Právě proto jeho tři velké tituly působí jako jeden z nejpřesvědčivějších příběhů vzdoru v moderním tenise. Podle nás dokonce přesvědčivější než u leckoho s větším počtem trofejí.

Ve všech třech grandslamových finále totiž stál proti tehdejší světové jedničce. A ve všech třech vyhrál:

Turnaj Rok Poražený finalista
Australian Open 2014 Rafael Nadal
Roland Garros 2015 Novak Djokovič
US Open 2016 Novak Djokovič

Zvlášť pařížský triumf z roku 2015 vystihuje, jakým hráčem Wawrinka byl. Djokovič tehdy jel za kariérním grandslamem a na antuce byl favoritem. Švýcar ho přestřílel. Rok nato to zopakoval v New Yorku.

Počtem grandslamových titulů ve dvouhře se tak vyrovnal Andymu Murraymu. Oficiální web One Last Backhand připomíná ještě jednu výjimečnost: Wawrinka patří k hráčům, kteří na grandslamu porazili všechny čtyři (Federera, Nadala, Djokoviče i Murrayho). Celkem posbíral 16 titulů ATP ve dvouhře, v roce 2008 vyhrál s Federerem olympijské zlato ve čtyřhře a v roce 2014 pomohl Švýcarsku k Davisovu poháru. Podle statistik Tennis Majors odehrál 985 zápasů s bilancí 590 výher a 395 porážek.

Jeho poznávacím znamením zůstane jednoruční bekhend. Profil na webu turnaje Roland Garros ho řadí k nejsilnějším a nejpůsobivějším úderům v historii hry. Fanoušci mu přezdívali „Stanimal“ nebo „Stan the Man“, protože ve velkých chvílích dokázal svou hru vytáhnout výš, než by kdokoli čekal. Nebyl to hráč, který by vyhrával každý týden. Byl to hráč, kterého se v neděli ve finále báli i ti nejlepší.

Lehečka mezi Nadalem a Wawrinkou

Pro Lehečku nebyl basilejský večer úplně nový. V roce 2024 hrál v Madridu proti Rafaelu Nadalovi, který se tehdy loučil s tamním turnajem. Před Basilejí iDNES připomněl, jak tehdejší atmosféru popsal: „Jako bych byl v jiném vesmíru… Dvanáct tisíc lidí řvalo ‚Rafa, Rafa‘.“

Rozdíl byl ale zásadní. Nadal se v Madridu loučil s jedním turnajem, Wawrinka v Basileji uzavíral celou profesionální kariéru. Lehečka po zápase přiznal, že něco takového zažil poprvé, přestože proti Nadalovi už hrál.

Kapitán českého daviscupového týmu Tomáš Berdych před utkáním upozorňoval, že nejde o běžné první kolo. „Velký hráč, který končí kariéru, je to jeho poslední akce, ještě před domácím publikem,“ řekl pro iDNES. Vzpomněl si přitom na vlastní zápas proti Maratu Safinovi, který měl podobný náboj. Odhadoval také, že Lehečkovi by taková kulisa mohla pomoci, protože velké zápasy má rád. Odhad vyšel.

Berdych zároveň vystihl, proč Wawrinka vydržel tak dlouho: drželo ho zdraví a v tenise si pořád dokázal najít motivaci, dokud sám neucítil, že je čas skončit. Lehečka mezitím v Basileji pokračuje, v osmifinále ho čeká Němec Daniel Altmaier.

Jiná rozlučka než u Federera a Nadala

Wawrinka oznámil už před sezonou, že rok 2026 bude na okruhu jeho poslední. Pro švýcarskou SRF před Basilejí vysvětlil proč: mezi 38. a 41. rokem bylo stále těžší udržet fyzickou i tenisovou úroveň, a to i přes intenzivní trénink. Emoce posledního týdne prý nechtěl potlačovat, ale přijmout.

Jeho odchod se přitom výrazně liší od rozlučky obou velkých souputníků:

  • Roger Federer skončil v září 2022 v Londýně na Laver Cupu. Odehrál čtyřhru po boku Rafaela Nadala proti Jacku Sockovi a Francesi Tiafoemu, prohrál a rozlučka se stala globálně inscenovanou, týmovou podívanou plnou slz.
  • Rafael Nadal se rozloučil v listopadu 2024 ve finále Davisova poháru v Málaze, tedy v týmové soutěži za Španělsko a na domácí půdě, ve 38 letech.
  • Stan Wawrinka odehrál poslední soutěžní zápas v klasické dvouhře na turnaji kategorie ATP 500, proti hráči z první desítky nasazených, bez týmového rámce a bez parťáka na kurtu.

Podle nás je to rozlučka, která k němu sedí nejlépe. Celou kariéru byl osamělým vyzyvatelem a takhle i skončil: sám, v singlu, se šancí vyhrát až do posledního míčku tiebreaku. Žádný scénář, jen zápas.

Ženeva: poslední bekhend 19. prosince

Soutěžní kariéra je u konce definitivně, úplnou tečku si ale Wawrinka nechává na prosinec. Exhibice One Last Backhand se koná 19. prosince 2026 v ženevském Palexpu a na kurt s ním vyjdou Roger Federer, Gaël Monfils a Andy Murray.

Program večera podle oficiálního webu:

  • 14:30: otevření doprovodné zóny
  • 15:30-16:00: autogramiáda se Stanem Wawrinkou
  • 16:30: exhibice v padelu
  • 18:30: otevření centrálního kurtu
  • 19:45: předprogram
  • 20:10: dvouhra na jeden set: Wawrinka proti Monfilsovi
  • následně čtyřhra na dva sety: Wawrinka a Federer proti Monfilsovi a Murraymu
  • 22:30-22:45: závěrečný ceremoniál

Vstupenky jsou téměř pryč. Prodejní portál Ticketcorner avizuje poslední vlnu prodeje včetně lóží na 30. října 2026 ve 12:00. Ceny podle kategorií se pohybují zhruba od 2 050 Kč za nejlevnější místa přes 3 500 Kč a 5 100 Kč až po 6 900 Kč za první kategorii, prémiová místa vyjdou přibližně na 13 000 Kč. V době psaní článku byly všechny kategorie vedené jako momentálně nedostupné. Zatím také nebylo oznámeno, zda bude exhibice k vidění v televizi nebo v online přenosu.

Na kurtu v Ženevě tak budou stát dva muži, kteří spolu s Nadalem a Djokovičem dvě dekády ovládali tenis, a vedle nich ten, kdo jim tu nadvládu dokázal třikrát narušit. Poslední soutěžní míček v Basileji ale patřil Lehečkovi. Až se jednou bude psát, kdo zastavil jeden z nejkrásnějších jednoručních bekhendů historie, bude tam české jméno.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články