Dvě operace a implantát v zádech. Davidová zkouší den po dni, co její tělo zvládne, a míří na domácí Světový pohár

Markéta Davidová stála 7. prosince 2024 v Kontiolahti na nejvyšším stupni. Vyhrála sprint, poprvé od Östersundu 2021, a po dvou letech se vrátila na pódium. O necelé dva roky později má za sebou dvě operace vyhřezlé ploténky a v bederní páteři kovové šrouby. Teď den po dni zjišťuje, co sešroubovaná páteř snese. Úvodní závody nové sezony, které se pojedou opět v Kontiolahti, nestihne. „Pokud všechno půjde optimálně a výkonnost bude taková, jakou si představuji, ráda bych se vrátila po Novém roce,“ řekla pro ČT sport. V lednovém kalendáři leží jeden termín, ke kterému se pozornost stáčí sama: domácí Světový pohár v Novém Městě na Moravě. Jestli tam nastoupí, nerozhodne odvaha. Rozhodne to, jestli se naučí tělo poslouchat.

Od vítězství k sešroubované páteři

Vítězství v Kontiolahti přišlo v době, kdy se zdálo, že se Davidová vrací na špičku. Potíže se zády se ale ozvaly hned po dalším podniku v Hochfilzenu. Následovala konzervativní léčba, vynechaná velká část Světového poháru a také mistrovství světa 2025 ve švýcarském Lenzerheide. Na domácím sprintu v Novém Městě se na trať vrátila jen nakrátko a dojela dvaapadesátá.

Koncem března 2025 podstoupila v Ústřední vojenské nemocnici v Praze první operaci. Šlo o menší zákrok. Podle sportovního lékaře Miloše Barny chirurgové odstranili část ploténky. Po měsíci už Davidová rehabilitačně jezdila na kole a s opatrným tréninkem počítala zhruba šest týdnů po operaci.

Pavel Nedvěd zadělal české reprezentaci na problém za dva miliony. Stačilo k tomu špatné tričko na oficiální akci

VIPživot.cz

3 h

Druhá olympijská zima tak začala s nadějí, která vydržela do ledna. Po závodech v Oberhofu a Ruhpoldingu ukázala kontrolní magnetická rezonance nový výhřez ve stejném místě. Týmový lékař Libor Vítek popsal další vývoj v prohlášení Českého biatlonu: intenzivní konzervativní léčba, konzilium a zelená pro olympiádu. Výhřez ji ale omezoval natolik, že v Anterselvě nemohla podat očekávané výkony. Absolvovala jen smíšenou štafetu, kde Česko skončilo jedenácté, a sprint, ve kterém dojela osmdesátá první. Pak sezonu ukončila.

V dubnu 2026 přišla druhá operace, tentokrát v pražském Motole. Lékaři vyhřezlou ploténku nahradili implantátem a sousední obratle zpevnili šrouby. V lékařské terminologii jde o stabilizační, takzvaný fúzní princip: obratle mají srůst v pevnější celek a šrouby drží segment pohromadě, dokud se kost nezhojí. Proto po operaci následovalo šest týdnů klidového režimu.

Co tělo už zvládne a kde narazí

Na podzim 2026 vypadá den Davidové na první pohled jako běžný biatlonový trénink. Chodí střílet a běhat, jezdí na kole i na kolečkových lyžích. Běh jí přitom dlouho dělal největší potíže. „Tělo se postupně adaptovalo na všechno,“ popsala.

Normální to přesto není. S lékaři je v kontaktu téměř denně a po každém tréninku vyhodnocuje, jak tělo reagovalo. Sama přiznává, že zatím pořádně neví, jak bude se sešroubovanou páteří fungovat. Musí se také naučit nově číst bolest a odlišit tu běžnou sportovní od té, která po zákroku na páteři varuje.

Největší rozdíl je v posilovně. Některé věci tam nedělá a možná už nikdy dělat nebude. Konkrétní cviky veřejně nezazněly. Podle nás jde nejspíš o silová cvičení, která zatěžují páteř, ale bez upřesnění od ní nebo od lékařů zůstává tohle jen odhad. Barna navíc upozorňuje, že vyztužený úsek páteře může změnit její postoj a polohu na lyžích. U sportu, kde rozhodují desetiny sekundy a stabilita na střelnici, nejde o maličkost.

Proto netrénuje s týmem. Šéftrenér Ondřej Rybář vysvětluje, že po takovém zákroku potřebuje jiný přístup a individuální režim. Rovnou dodává, že návrat může trvat měsíce i déle.

Nové Město jako orientační bod

Světový pohár v Novém Městě na Moravě se pojede od 21. do 24. ledna 2027. Podle oficiálního programu mají ženy ve čtvrtek 21. ledna sprint, v sobotu 23. ledna hromadný start a v neděli 24. ledna štafetu. Pokud by se Davidová vracela právě na Vysočině, nejpravděpodobnější první zkouškou by byl sprint, tedy nejkratší individuální disciplína.

Start na Vysočině potvrzený není. Davidová mluví o návratu po Novém roce jen pro případ, že půjde všechno optimálně. Konkrétní testy, časy ani nominační limity zveřejněné nejsou. Rozhodne kombinace bolesti, hojení páteře, toho, jak tělo snese trénink se zbraní na zádech, a výkonnosti na úrovni Světového poháru. Česká televize její situaci popisuje tak, že úspěchem bude už samotný návrat do některého závodu během sezony.

Pro Nové Město mluví i čísla z medicíny. Srovnatelný případ biatlonistky po totožném zákroku se nám dohledat nepodařilo. Přehledová studie o návratu ke sportu po operacích páteře v časopise Frontiers in Pediatrics ale uvádí, že srůst obratlů po fúzi dozrává šest až dvanáct měsíců. Návrat na původní úroveň se v literatuře obvykle hodnotí právě v tomto rozmezí. Od dubnové operace k lednovému sprintu je to zhruba devět měsíců. Tedy uprostřed tohoto rozmezí, ne na jeho začátku.

Nové Město má i jinou váhu. Bude to jediný Světový pohár v zimních sportech na českém území v roce 2027 a vyprodané tribuny na Vysočině patří k nejhlasitějším v celém seriálu. Pro sportovkyni, která tam před necelými dvěma lety dojela dvaapadesátá s bolavými zády, by šlo o silný návrat. A zároveň o velký tlak.

Kalendář je neúprosný ještě v jedné věci. V únoru čeká první mistrovství světa v historii Estonska, v Otepää mezi 9. a 21. únorem. Pokud by Davidová lednový termín nestihla, na závodní rozjetí před šampionátem by jí zbylo minimum prostoru.

Tým už nečeká

Zatímco Davidová rehabilitovala, český ženský biatlon se proměnil. V Anterselvě vybojovala Tereza Voborníková bronz v závodě s hromadným startem. Minula jen první terč, pak střílela čistě a zaběhla třetí nejrychlejší běžecký čas. Český olympijský tým u ní výslovně uvádí, že na hrách převzala roli tuzemské ženské jedničky.

Pro sezonu 2026/27 ji svaz řadí mezi závodnice, které splnily kritéria pro áčko. Davidová v týmu zůstává, ale s vlastním plánem a delší rehabilitací.

Podle nás je tahle změna pro Davidovou spíš úlevou než hrozbou. Roky nesla očekávání, že česká ženská medaile musí přijít od ní. Teď se může vracet, aniž by na jejím lednovém výsledku stálo všechno. Nikdo nepotřebuje, aby v Novém Městě vyhrála. Stačí, když doběhne zdravá.

Méně tlačit, víc poslouchat

V podcastu Branky, děti, rodiče, o kterém psal iSport, Davidová popsala, co ji k operacím dovedlo. Na sebe byla podle svých slov až příliš tvrdá a právě tlačení přes bolest považuje za jeden z důvodů, proč skončila na operačním sále. Zároveň řekla, že by ji mrzelo, kdyby kariéru ukončila záda. O konci si chce rozhodnout sama.

Konec přitom ve hře byl. Sama mluví o „plánu B“, který měla připravený. Barna zdůrazňuje, že návrat zvládnout může, ale „ještě nemá vyhráno“. Podle něj ji čeká hodně práce s psychikou, musí začít věřit, že se potíže nevrátí a že páteř drží. Rybář ji popisuje jako sportovkyni s „hrozně tvrdou hlavou“. Možná až příliš.

Tady je podle nás klíč celého návratu. Vlastnost, která ji vynesla na vrchol, ji zároveň dvakrát poslala na operaci. Davidová přiznává, že nerada dělá věci napůl, a ví, že teď bude muset přijmout kompromis. Pro sportovkyni jejího naturelu to může být těžší než kterýkoli kopec v Kontiolahti. Pokud se ale návrat podaří, nebude to proto, že bolest přemohla. Bude to proto, že jí konečně začala naslouchat.

Do sprintu v Novém Městě zbývají necelé tři měsíce. Davidová je zatím tráví sama, s puškou na zádech, na kolečkových lyžích a s telefonem, přes který je s lékaři v kontaktu téměř každý den. Kdyby jednou stála na startu Vysočina Areny, nebude to vítězství nad tělem. Bude to dohoda s ním.