Jako kluk si na ledě bez helmy rozbil nos a hokej mu zhořkl. V létě 2026 vyhrál Jan Kumstát tři challengery za sebou a míří na turnaj nejlepších hráčů do 20 let.
Kluk z hokejové rodiny vyjede na led a helmu si nevezme. Upadne a rozbije si nos. Podle rozhovoru, který s ním přinesl iDNES, právě tahle zkušenost přispěla k tomu, že se mu hokej zprotivil. O patnáct let později stojí tentýž kluk na Štvanici s třetí challengerovou trofejí během čtyř týdnů. Před ním to v devatenácti letech na okruhu Challenger Tour dokázali jen dva hráči, Argentinec Guillermo Coria a Bulhar Grigor Dimitrov. Jan Kumstát z Prostějova během jednoho léta přeskočil z okraje profesionálního tenisu mezi nejsledovanější české mladíky. Jeho příběh nestojí jen na tom, že je dvoumetrový syn hokejisty. Kumstát v krátkém okně proměnil fyzický potenciál v body, sebevědomí a reálnou šanci zahrát si v prosinci Next Gen ATP Finals.
Pád na led, který rozhodl
Sportovní geny měl Kumstát odmalička. Otec Pavel hrál hokej, matka volejbal a syn vedle tenisu kopal i do míče. Raketu poprvé držel ve čtyřech letech, k tenisu ho přivedli teta se strýcem. Hokejová cesta se nabízela. Rozbitý nos ji uzavřel.
Ve veřejných zdrojích jsme nenašli nic o tom, že by otec synovo rozhodnutí nesl těžce. Spíš naopak. Když Kumstát po letní sérii mluvil pro oficiální web Next Gen ATP Finals, vyjmenoval, kdo za ním jezdil. Rodiče a strýc dorazili na finále do Hamburku, v Praze s ním byli celý týden a přijeli i do Liberce. Hokejový táta tak své léto strávil na antukových kurtech.
Z hokeje si Kumstát přece jen něco odnesl. Fyzickou odolnost a zvyk z kolektivních sportů, že se zápas dohrává do konce. To druhé se mu v létě hodilo víc, než by kdo čekal.
Z 612. místa do top 200 za šest týdnů
Ještě v polovině července byl Kumstát 612. hráčem světa. Na challenger v nizozemském Bunschotenu musel přes kvalifikaci, a přesto došel až do semifinále. „Nakopl mě turnaj v Nizozemsku,“ řekl později Tenisovému světu. K 28. červenci už ho oficiální žebříček vedl na 508. místě. Pak přišlo to podstatné.
Série vypadala takto:
| Turnaj | Výsledek | Poznámka |
|---|---|---|
| Bunschoten | semifinále | z kvalifikace, jako 612. hráč světa |
| Liberec | titul | první z trojice |
| Hamburk | titul | prošel přes kvalifikaci |
| Praha (Sekyra Group Prague Open) | titul | finále proti Tsengovi, 17. výhra v řadě |
Sedmnáct vítězných zápasů v řadě, kvalifikace v Hamburku započítaná. Ze 508. příčky vyletěl na 186., tedy o 322 míst. Pokud vezmeme jako start červencových 612, je skok ještě větší. Kariérní maximum mu oficiální profil eviduje na 184. místě.
Historickou váhu série zdůrazňuje i české srovnání. Kumstát je třetím českým teenagerem se třemi challengerovými tituly. Před ním to zvládli Tomáš Berdych a Michal Tabara. Jméno Berdych tu tedy nepadá kvůli efektu, ale proto, že ho do statistiky zapsala sama ATP.
Sám Kumstát vysvětloval sérii střízlivě. Po Hamburku zdůrazňoval, kolik vyhrál třísetových zápasů a jak mu to dodalo sebevědomí. Tady je podle nás klíč. Hráči z pozic kolem šesté stovky obvykle neztrácejí zápasy úrovní úderů, ale koncovkami. Kumstát je v létě začal vyhrávat.
Servis z výšky téměř dvou metrů
Kolik vlastně měří? Česká média ho popisují jako dvoumetrového a iSport mu v tabulce připisuje 200 centimetrů. Oficiální hráčská karta na webu Roland-Garros, která přebírá data ATP, uvádí 198 centimetrů. Berdych bývá veden se 196 centimetry. Podle mediálně uváděných dvou metrů je tak Kumstát o čtyři centimetry vyšší, podle oficiálního profilu o dva. Ať tak či tak, je vyšší než nejlepší český tenista posledních dvou dekád a výškou se řadí po bok Jiřího Veselého.
Výška má v tenise dvě strany. Při servisu je to dar: úhel dopadu, rychlost, snazší první úder po podání. Kumstát sám říkal, že hodně zapracoval právě na servisu a že mu to výrazně pomohlo. Druhou stranou je pohyb. iSport upozorňoval, že antuka, na které Kumstát celou sérii vyhrál, jeho postavě a stylu přirozeně nesedí. Pomalejší povrch prodlužuje výměny a trestá těžkopádnost v obraně. Že na něm přesto nasbíral tři tituly za sebou, vypovídá podle nás víc o jeho pohyblivosti než jakákoli tabulka.
Už přes rok ho vede Petr Kovačka, bývalý 109. hráč žebříčku čtyřhry a svazový trenér české juniorské výpravy na Australian Open 2025. Zkušenost trenéra ze čtyřhry je u vysokého hráče cenná. Pokud má Kumstát z výšky vytěžit maximum, musí zakončovat výměny na síti. Voleje, načasování náběhu a čtení soupeřova prohozu jsou přesně tím řemeslem, které si specialista na čtyřhru nosí v rukou. Konkrétní tréninkový plán veřejně popsaný není. Logika spolupráce ale dává smysl.
Závod o Reggio Calabria
Next Gen ATP Finals 2026 se hrají od 9. do 13. prosince v italském Reggiu Calabria, v hale PalaCalafiore. Turnaj se tak vrací do země, kde v roce 2017 vznikl. Přímo postupuje sedm nejlepších hráčů do 20 let ze žebříčku Race to Next Gen Finals, osmé místo patří divoké kartě. Na konci srpna byl Kumstát v průběžném pořadí pátý. Přesné aktuální rozdíly bodů je potřeba sledovat v živé tabulce ATP.
Sezonu teď rozhodne Asie. Od 25. října do 1. listopadu je přihlášený na challenger kategorie 125 v Soulu, hned poté, od 2. do 8. listopadu, na turnaj kategorie 100 v Tchaj-peji. Za titul v Soulu je 125 bodů, v Tchaj-peji 100. Na tak malém úseku sezony může jediný dobrý týden udělat rozdíl mezi Itálií a sledováním turnaje v televizi. Konkurenci představuje i krajan Maxim Mrva, s nímž v srpnu figurovali jako sedmý a osmý nejlepší hráč ATP do 20 let.
České stopy na turnaji existují. Jiří Lehečka hrál v roce 2022 finále proti Brandonu Nakashimovi, Jakub Menšík v roce 2024 patřil mezi hráče, které na cestě za titulem porazil João Fonseca. Dnes jsou oba ve světové špičce: v říjnovém žebříčku byl Menšík 15. a Lehečka 19. Kumstát figuroval na 191. místě s 302 body. Propast je zřejmá, zároveň ale ukazuje, kam může cesta přes Next Gen vést. Loňský šampion Learner Tien se po titulu vyšplhal až na 12. místo světa. Rafael Jódar, účastník ročníku 2025, letos stihl pět semifinále na okruhu ATP včetně dvou na turnajích Masters.
Formát turnaje je zvláštní: sety do čtyř gamů, bez výhod, elektronické hlášení autů, bez opakování podání po dotyku sítě. Pro hráče s velkým servisem je to spíš plus. Krátké sety znamenají méně prostoru na otočení a o to větší váhu každé hry na podání.
A pak peníze. Za loňský ročník dostal každý hráč jen za účast zhruba 3,5 milionu korun. Celková dotace podle oficiálního rozpisu odměn přesáhla 48 milionů korun a neporažený vítěz si odvezl přes 12 milionů. Pro letošek ATP ohlásila dotaci kolem 46 milionů korun. Pro srovnání: Kumstát za celou dosavadní kariéru vydělal na odměnách přibližně 2,2 milionu korun. Jediná prosincová účast by mu tak vynesla víc než všechny dosavadní turnaje dohromady a zaplatila by trenéra i cestování na celou příští sezonu.
Kumstát zatím není nový Berdych a nikdo soudný to po jednom létě na challengerech tvrdit nebude. Je ale prvním českým teenagerem po dlouhé době, u kterého se dá legitimně ptát, jestli se výška, servis a rychle dozrávající hlava překlápějí z juniorské naděje v profesionální průlom. Odpověď začne psát v Soulu, na tvrdém povrchu, který jeho servisu sedí víc než antuka.
