Tvrdík nejdřív ovládl spolek SK Slavia, pak přišly dluhy. Bývalý šéf tvrdí, že šlo celou dobu o lukrativní pozemky

Dne 11. května 2026 se ve Vršovicích sešlo 86 z 89 delegátů Sportovního klubu Slavia Praha, tedy zastřešujícího spolku 34 oddílů, který vlastní téměř celý areál v Edenu. Za jediné odpoledne schválili nové stanovy, odvolali dosavadní představenstvo a zvolili nové, pětičlenné. O pět měsíců později leží na stole zpráva pro řádnou valnou hromadu, podle níž se spolek z dluhů běžným provozem nedostane a realistickou cestou je prodej majetku. Bývalý předseda Jiří Vrba mezitím podle serveru Neovlivní poslal novému vedení předžalobní výzvu. Odmítá v ní roli viníka finančního kolapsu a tvrdí, že Tvrdík opakovaně dával najevo zájem o pozemky. Spolek to popírá. Valná hromada se sejde v pondělí 12. října.

Pět lidí a klíč k nemovitostem

Na květnové valné hromadě nešlo jen o výměnu jmen. Nové představenstvo tvoří Matěj Rázga, David Ocetník, Stanislav Tichý, Daniel Kolman a Marek Beitl. Podstatnější jsou ale pravomoci, které jim svěřily nové stanovy.

Podle stanov SK Slavia Praha účinných od 11. května rozhoduje představenstvo o „nabytí či pozbytí nemovitých věcí“ a o „veškerých dispozicích s nimi“, pokud nejde o věc výslovně vyhrazenou valné hromadě. Usnášeníschopné je při třech přítomných členech a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných. Prakticky to znamená, že o majetku za stovky milionů až miliardy korun mohou za určitých okolností rozhodnout dva nebo tři lidé.

U stopky nestačí zpomalit, musíte úplně zastavit. 8 z 10 řidičů to dělá špatně a riskují pokutu i nehodu

AutoŽivě.cz

3 h

Právě na tomto bodu stojí jarní text Neovlivní nazvaný „Tvrdík ovládl spolek SK Slavia“. Novinářka Sabina Slonková pak v rozhovoru pro iROZHLAS vysvětlovala, že podle informací redakce jsou tři z pěti členů loajální Tvrdíkovi, a zúžené představenstvo tak otevírá dveře k prodejům. Jde o interpretaci Neovlivní, veřejně doložené vztahy jednotlivých členů k Tvrdíkovi nejsou.

Spolek zareagoval ještě týž den. V oficiálním stanovisku odmítl, že by ho ovládl jeden člověk, a připomněl, že fotbalový oddíl má na valné hromadě 7 hlasů z 89. Nové uspořádání označil za „dočasný krizový režim“. Pomoc fotbalu a Tvrdíka je podle stanoviska bez nároku na majetek. Fotbal navíc pozemky, které potřebuje, nemusí kupovat, protože je má pronajaté do roku 2095.

Dluhy, které nejsou jen rétorika

Ať už byla motivace aktérů jakákoli, finanční propad spolku je doložitelný. Podle předkládací zprávy pro říjnovou valnou hromadu, z níž citují Seznam Zprávy, odpovídá spolek za závazky přesahující 200 milionů korun:

Rozbuškou byl projekt energetických úspor EPC. Původně měl stát kolem 100 milionů korun, podle říjnové zprávy se náklady vyšplhaly na 192,7 milionu. Červnové materiály přitom ještě mluvily o 177 milionech. Začátkem června psaly Seznam Zprávy o hrozícím bankrotu: Pražská plynárenská poslala spolku předžalobní výzvu a ve hře byla insolvence i dražba majetku. Na odvrácení zbývaly podle tehdejšího textu dva týdny.

Nové vedení ve zprávě viní z kolapsu hospodaření za Vrby. Ten části dokumentu označil za „nehorázné lži a manipulace“.

Tykačovy peníze, Tykačova zástava

Záchrana přišla v polovině června a měla konkrétní podobu. Společnost Fulleren půjčila spolku 130 milionů korun a do zástavy získala nemovitosti v areálu. Fulleren není ledajaký věřitel. Podle oficiálního webu fotbalové Slavie ji stoprocentně vlastní klub, který sám patří nadaci ruberalbus foundation, jejímž jediným beneficientem je Pavel Tykač.

Největším věřitelem zastřešujícího spolku je tedy firma, která zároveň patří jeho nejsilnějšímu oddílu. Předseda Rázga v červnu uvedl, že zajištění odpovídá výši čerpaného úvěru a že podmínky byly výhodnější než nabídky některých bank. Smlouva podle něj neobsahuje příslib budoucího prodeje „fotbalových“ pozemků.

Formálně to sedí. Zástava ale znamená, že pokud spolek nebude schopen splácet, má Fulleren přednostní nárok na část majetku. A na straně věřitele i dlužníka se pohybují lidé blízcí fotbalovému klubu.

Květen „ne“, říjen „ano“

Mezi jarem a podzimem se komunikace spolku výrazně posunula. V květnu odmítal motiv „získat pozemky“ jako nesmysl. V říjnu už předkládací zpráva podle Seznam Zpráv uvádí, že jiné realistické řešení než prodej majetku spolek nemá. Varianty jsou tři:

• prodej hotelu Sportovní centrum Eden,
• prodej plaveckého stadionu hlavnímu městu Praze,
• prodej pozemků hokejovému klubu.

U plaveckého stadionu zatím podle Seznam Zpráv ani samo představenstvo neví, zda by Praha měla o koupi zájem. Jde o zvažovanou možnost, ne o dohodnutý obchod. Hokejová varianta navazuje na plán z roku 2023: modernizovat starý zimní stadion, přidat druhou tréninkovou plochu a rekonstrukci financovat komerčním projektem developera na nezastavěných plochách.

Posun mezi květnem a říjnem nemusí znamenat přiznání původního plánu. V květnu spolek odrážel podezření z účelového převzetí, v říjnu řeší dluh, který mu přerostl přes hlavu. Pro Vrbu je ale tahle změna jádrem argumentu. Neovlivní, které mělo jeho výzvu k dispozici, ji shrnuje tak, že bývalý předseda odmítá odpovědnost za kolaps a tvrdí, že zájem Tvrdíka o pozemky byl opakovaný. Jaké důkazy k tomu Vrba přikládá, z veřejně dostupné části textu není patrné.

Předžalobní výzva je podle ministerstva pro místní rozvoj formálním upozorněním, že odesílatel je připraven podat žalobu, pokud nedojde k nápravě. Zasílá se nejméně sedm dní před podáním žaloby. Co přesně Vrba požaduje, veřejně známo není.

Kolik stojí Eden a kdo to určí

Spolek vlastní kolem 200 tisíc metrů čtverečních ve Vršovicích, v okolí adresy Vladivostocká 1460/10. Stojí tu fotbalový stadion, plavecký a zimní stadion, atletický ovál, hřiště pozemního hokeje a další sportoviště. Neovlivní mluví o „miliardových pozemcích“. Znalecký posudek veřejně k dispozici není, proto jsme hodnotu zkusili orientačně odhadnout sami:

• při 5 000 Kč za m² by areál stál 1 miliardu Kč,
• při 10 000 Kč za m² 2 miliardy Kč,
• při 20 000 Kč za m² 4 miliardy Kč.

Výpočet je čistě ilustrativní. Sportovní účel, nájmy do roku 2095, zástavy, územní plán i politická citlivost mohou skutečnou prodejní cenu výrazně snížit. Že ale lokalita peníze nese, ukazuje nedávný obchod městské části. Podle usnesení Zastupitelstva MČ Praha 10 z 22. června 2026 prodala radnice vršovické nemovitosti a pozemky o ploše 13 924 m² za 1,117 miliardy korun. Cena zahrnovala budovy i dokumentaci, nejde tedy o přímé srovnání. Plocha je přitom zhruba čtrnáctkrát menší než areál Slavie.

Česko podobný příběh už jednou zažilo. Bestsport, vlastník O2 areny, se zadlužil kvůli velké sportovní stavbě a v roce 2011 začali o jeho osudu rozhodovat věřitelé, kteří prosazovali reorganizaci a prodej haly. Ve stejném roce řešila svou krizi i fotbalová Slavia, tehdy šlo ale o mzdy hráčů, licenci a spor s ENIC. Dnešní situace je jiná v podstatném bodě: nejde o jeden podnik ani o profesionální klub, ale o spolek s více než deseti tisíci členy, jehož majetek je každodenní infrastrukturou pro amatéry a mládež. Jen hokej uvádí 350 dětí v mládežnických týmech.

Podle nás proto otázka „prodat, nebo neprodat“ není tou hlavní. Při dluhu přes 200 milionů a ztrátě, kterou běžný provoz nepokryje, se spolek nějakému prodeji nejspíš nevyhne. Rozhodující bude, kdo nastaví cenu, zda ji podloží nezávislé znalecké posudky, jestli proběhne otevřené výběrové řízení a kdo bude konečným nabyvatelem. A také to, zda kupní smlouvy oddílům zaručí sportoviště i po změně vlastníka. Pokud o tom podle nových stanov rozhodne úzké představenstvo a největším věřitelem zůstane firma majitele fotbalového klubu, bude transparentnost jediným přesvědčivým argumentem proti podezření, které Vrba vyslovil.

Koncem září rozsvítili na hřišti pozemního hokeje v Edenu nové osvětlení pro děti, mládež i extraligové týmy. Investice do pozemku, o jehož budoucnosti se rozhoduje právě teď, ukazuje, co je ve hře. Pondělní valná hromada neurčí jen to, kolik spolek prodá, ale také to, zda na tom hřišti budou světla svítit i za deset let.