Břízu porazil o pouhé tři hlasy. Nový šéf světového hokeje nahrává Rusku a Kanada přišla o vliv

Pátek 2. října 2026, pololetní kongres Mezinárodní hokejové federace na Tenerife. Delegáti hlasují elektronicky a po prvním kole to vypadá na historický český úspěch. Petr Bříza vede se 48 hlasy, Franz Reindl má 36 a Aivaz Omorkanov 33. Nadpoloviční většinu ale nemá nikdo, Omorkanov tedy vypadává a jeho hlasy se rozcházejí. Ve druhém kole má Reindl 60 hlasů a Bříza 57. Reindl si připsal 24 nových hlasů, Bříza jen devět. Na tomto rozdílu stojí celý příběh voleb. Nejde jen o to, kdo vyhrál, ale také o to, kdo ho podpořil a co to znamená pro tři otevřené otázky: návrat Ruska, kanadský vliv a postavení Česka v čele federace.

Matematika jednoho odpoledne

Podle oficiálního přehledu hlasování IIHF vypadala prezidentská volba takto:

Z 33 hlasů, které uvolnil Omorkanov, tedy získal Reindl téměř tři čtvrtiny. Bříza po prvním kole vedl o dvanáct hlasů, ale ve druhém neudržel tempo. Kdyby z Omorkanovova bloku získal o dva hlasy víc, výsledek by se otočil.

Nádor na mozku jí vzal zdraví, ne odvahu. Laďka Něrgešová plní sny jeden za druhým a vzkázala: „Teď je mi prostě hezky“

VIPživot.cz

1 h

Čísla ukazují, kam se hlasy přesunuly. Neukazují, proč. Žádný zdroj nedokládá, že by se Omorkanovův blok na podpoře Reindla předem organizovaně dohodl. Výsledek ale naznačuje, že pro velkou část těchto delegátů byl Němec přijatelnější volbou než Čech.

Reindl má v IIHF dlouhou kariéru. Je to bývalý německý reprezentant a bronzový olympijský medailista z Innsbrucku 1976. Vedl Německý hokejový svaz a v Radě IIHF sedí od roku 2016. Stal se 15. prezidentem federace a prvním Němcem v čele IIHF od Günthera Sabetzkiho, který federaci řídil v letech 1975 až 1994. Je mu 71 let. Pro Reindla jde o odvetu. V roce 2021 v Petrohradu s Lucem Tardifem prohrál až ve čtvrtém kole poměrem 39:67. Bříza tehdy v prvním kole získal osm hlasů. O pět let později měl k nejvyšší funkci blíž než jakýkoli český kandidát v historii.

Rusko: jiné klima, ale zatím žádný vstupní lístek

Kde tedy Reindlovo vítězství nahrává Rusku? Ne v doloženém slibu. V oficiálních materiálech IIHF Reindl o návratu ruských týmů nemluví a veřejný závazek vůči Moskvě nikde zaznamenaný není. Rusku nahrává spíš politické prostředí, ve kterém byl zvolen.

Komentář serveru Sport.cz po volbě uvádí, že Reindla podporovala část proruských delegátů. Podle Roberta Záruby za jeho kandidaturou stál René Fasel, bývalý prezident IIHF a držitel ruského občanství. Jde o výklad a výpovědi ze zákulisí, ne o ověřený fakt. Zapadá ale do toho, co ještě před volbou popisoval generální sekretář Českého hokeje Jan Černý. Podle něj země bývalého Sovětského svazu „drží pospolu“ a Rusko se snaží volbu ovlivnit v zákulisí.

Proti tomu stojí tvrdá fakta. Rada ještě pod vedením Tardifa v lednu 2026 odmítla znovu začlenit Rusko a Bělorusko pro sezonu 2026/27 z bezpečnostních důvodů. Později přešla k posuzování po jednotlivých turnajích. Podle rozhodnutí IIHF z 30. července 2026 Rusko nesmí na mužské mistrovství světa 2027, na juniorský šampionát 2027 ani na turnaje hráčů a hráček do 18 let. Ženské mistrovství světa 2027 má Rada posoudit samostatně v listopadu.

Návrat Ruska je tedy samostatný proces. Odehrává se v Radě, opírá se o bezpečnostní posudky a provázejí ho právní spory. Prezident v něm nerozhoduje sám. Bělorusko přitom ukazuje, jak by takový návrat mohl vypadat: IIHF ho do vybraných soutěží 2026/27 omezeně pustila. Návrat tak nemusí přijít jedním rozhodnutím, ale postupně po kategoriích a turnajích.

Podle nás proto Reindlovo vítězství není automatickou vstupenkou Ruska zpět. Mění ale prostředí, ve kterém se bude rozhodovat. Prezident, kterého podpořila část zemí otevřených ruskému návratu, bude pod jiným tlakem než jeho předchůdce. Každé další posouzení ruské účasti bude teď sledovat víc lidí.

Česká strana má jasno. Šéf svazu Alois Hadamczik v květnu prohlásil, že dokud Rusko vede válku proti Ukrajině, návrat na mistrovství světa nepřichází v úvahu. Kdyby IIHF ruské týmy v budoucnu pustila, federace jako česká, finská nebo švédská by mohly odmítnout hrát. Disciplinární řád IIHF ale počítá se sankcemi od kontumace po diskvalifikaci, takže by takový krok nesl sportovní riziko. Černý navíc připomíná, že pořadatelské země mají velkou váhu. Nikdo jim nemůže jednoduše nařídit, aby rizikové státy na svůj turnaj přijaly.

Kanada mimo stůl

Pro zemi, která se považuje za kolébku hokeje, skončil kongres ponížením. Kanada nemá v Radě pro období 2026 až 2030 žádného zástupce. Katherine Hendersonová z Hockey Canada vypadla mezi kandidátkami ve druhém kole s 27 hlasy. Ani mezi ostatními kandidáty do Rady neuspěla a vypadla v osmém kole.

Quebecký deník Journal de Québec spojuje její porážku se „slábnoucí důvěrou“ vůči kanadskému svazu. Spor se týká dresů. Po konci partnerství s Nikem vypsala IIHF výběrové řízení a národní federace neměly podepisovat vlastní smlouvy. Hockey Canada přesto prodloužila spolupráci s Bauerem o osm let a ve Švýcarsku se u soudu snažila zablokovat dohodu IIHF se značkou TRUE Hockey. Odcházející prezident Tardif v citovaném rozhovoru mluví o „historickém porušení solidarity“. Jde o výklad listu a slova jednoho z aktérů sporu, do výsledků hlasování ale zapadají.

Okamžité praktické dopady to ale nemá. Mistrovství světa juniorů 2027 se podle plánu odehraje v Edmontonu a Red Deeru od 26. prosince do 5. ledna. Rozpis Hockey Canada zveřejnila deset dní před volbou a Česko v něm hraje ve skupině B s Kanadou, Lotyšskem, Norskem a Švýcarskem. Nic nenaznačuje, že by Kanada o turnaj měla přijít. V příštích čtyřech letech ale bude o pravidlech, sponzorech i pořadatelství jen vyjednávat zvenku.

Nová mapa moci

Nová Rada má 15 členů: prezidenta, seniorního viceprezidenta, tři regionální viceprezidenty a deset řadových členů. Pravidla vyžadují nejméně tři ženy a tři muže, proto mají kandidátky vlastní volbu a hlasování se táhne přes mnoho kol.

Výsledek je výmluvný. Kanaďanka Hendersonová i Švýcar Peter Zahner neuspěli ani po opakovaných kolech. Do Rady se naopak dostali Merve Tunaliová z Turecka, Stojan Bačvarov z Bulharska a Andy Mills z Nového Zélandu. Jsou to země, které na mistrovství světa elitní skupiny nehrají.

Podle nás se o vlivu v IIHF rozhodovalo méně podle hokejové síly zemí a více podle schopnosti skládat koalice. Hlasy malých federací, rozvojových zemí a delegátů citlivých na obchodní a politické spory mají stejnou váhu jako hlas Kanady. Kdo je dokázal spojit, vyhrál. Kdo se s federací soudil, prohrál.

Bříza přitom z vedení nezmizel. Ve volbě seniorního viceprezidenta zvítězil ve třetím kole s 67 hlasy, Omorkanov dostal 44 a Švéd Larsson šest. Zůstává tak druhým nejvýše postaveným mužem federace, funkci zastává od roku 2021. Podle profilu IIHF byl v minulém období také pokladníkem a vedl výbory pro rozvoj a pro kluby a ligy. Zda si tyto agendy ponechá i v novém období, IIHF zatím nezveřejnila. Volbu provázela i nepříjemná okolnost: dva a půl týdne předtím Nejvyšší soud vyhověl dovolání Sparty a znovu otevřel spor o více než 30 milionů korun s Břízou a Martinem Ferdusem. Že by to některého delegáta ovlivnilo, ale nic nedokládá.

Spolupráci s NHL Reindl zdědil. Dohodu o účasti hráčů NHL na olympiádách 2026 a 2030 uzavřel ještě Tardif v únoru 2024. Reindlovým úkolem bude spíš ji udržet než vyjednávat něco nového.

Před pěti lety Bříza v Petrohradu dostal osm hlasů. Na Tenerife mu chyběly tři a v Radě i tak zůstal hned pod prezidentem. Na listopadovém zasedání o ruském ženském týmu tak bude sedět u stejného stolu jako muž, který ho porazil, a jeho hlas bude mít stejnou váhu.