Antonín Kinský debutoval v české reprezentaci proti úřadujícím mistrům světa. Porážka 1:3 ve Španělsku ho nemrzí tolik jako dvouletý hlad po šanci.
Páteční večer v Murcii přinesl gólmanovi Tottenhamu to, na co čekal od 4. října 2024, kdy poprvé dostal pozvánku do národního týmu. Přesně o dva roky později, 3. října 2026, konečně stál v brance. Ne v přáteláku, ne proti outsiderovi, rovnou proti Španělsku, které drží titul mistrů světa. Sedm zákroků, tři inkasované góly, jeden pocit: „Radši bych měl první zápas vítězný, ale i tak jsem za něj rád. Čekal jsem na něj dlouho.“
Úleva i hořkost v jednom
Kinský po zápase nerozlišoval mezi osobním milníkem a týmovým výsledkem. Obojí šlo dohromady. „Celkově z toho mám dobrý pocit,“ řekl v pozápasovém rozhovoru pro iDNES, ale hned dodal, že Česko „nehrálo špatný zápas“ a ve druhém poločase mělo výrazně lepší energii. Drželo 1:2 až do závěru. Pak přišel třetí gól a s ním i otázka, jestli šlo o faul na českého hráče. Kinský měl jasno: Muñoz ho „dojel podrážkou“ a v opačném gardu by se podobný kontakt na gólmana pískal.
U Yamalovy trefy byl smířlivější. „S tím se moc dělat nedalo. Dobrá, utažená střela z kroku.“ Bez videa nechtěl soudit, které ze tří gólů šly chytit. Tenhle přístup, sebekritický, ale ne sebemrskačský, je přesně to, co v Tottenhamu oceňují. Klub na svém webu vyzdvihoval jeho klíčové zákroky třeba ve Wolverhamptonu, zároveň Kinský sám veřejně rozebíral těžký večer v Madridu, kde inkasoval po vlastních chybách. Yamalova střela byla jiná kategorie. Nechytatelná individualita, ne brankářský lapsus.
Tři gólmani, tři zápasy, žádná jednička
Kinského debut nelze číst izolovaně. Trenér Santi Denia v prvních třech zápasech Ligy národů nasadil pokaždé jiného brankáře: Lukáše Horníčka proti Chorvatsku, Matěje Kováře proti Anglii, Kinského proti Španělsku. Záměr, ne náhoda. Denia už před srazem mluvil o čtyřech zápasech v jedenácti dnech a o potřebě hráče poznat. Po pátečním duelu zopakoval, že má „tři vyrovnané brankáře“ a že minutáž v náročných utkáních bere jako součást růstu.
Čísla z UEFA ukazují rozdíly v zátěži:
| Brankář | Soupeř | Zákroky | Inkasované góly | Přihrávky (úspěšnost) |
|---|---|---|---|---|
| Horníček | Chorvatsko (doma) | 4 | 2 | 85 % |
| Kovář | Anglie (doma) | 4 | 2 | 70 % |
| Kinský | Španělsko (venku) | 7 | 3 | 71 % |
Kinský dostal z trojice nejtěžší úkol. Sedm zákroků proti deseti střelám na bránu je slušná vizitka, i když výsledek říká 1:3. Podle iROZHLASu se k brankářské trojici vyjádřili i Petr Čech a Tomáš Vaclík, oba v duchu, že konkurz je skutečně otevřený a Kovář, do té doby nejblíž roli jedničky, už nemá nic jistého.
Kinský o konkurenci: Neřeším to
„Neřeším to, soustředím se na sebe. Zbytek je na trenérovi, ale je jasné, že chytat chce každý z nás.“ Tahle věta shrnuje Kinského veřejnou pozici. Nepasuje se do role hotové jedničky, ale ani nepředstírá, že mu na pořadí nezáleží. Všichni tři brankáři podle něj věděli, že se do brány během srazu dostanou, jen netušili kdy a proti komu.
Z pohledu Denii jde o záměrně otevřený konkurz. Trenér odmítá hierarchii potvrdit a opakovaně zdůrazňuje, že hráčům dává šanci v ostrých zápasech, ne v přátelácích. Premiéra proti Španělsku tak nebyla odměna za formu v Tottenhamu. Byl to test.
Wembley bez dvou stoperů
V úterý čeká Česko Anglie na Wembley. Kdo bude chytat, Denia tradičně neprozradil. Pokud by se držel dosavadní rotace, logicky by přišel na řadu někdo z dvojice Horníček–Kovář. Jistota z veřejných výroků ale neplyne.
Zajímavější než brankářská volba může být stoperská nouze. Ze srazu vypadl zraněný Štěpán Chaloupek a kvůli kartám bude chybět Ladislav Krejčí. Denia bude muset přeskládat celou obrannou osu, a to proti Anglii, která v pátek rozstřílela Chorvatsko 7:0. Česko po třech porážkách hraje o první body ve skupině. Kinský může sledovat z lavičky, ale příběh, který jeho debut otevřel, pokračuje bez ohledu na to, kdo stojí mezi tyčemi.
