Roman Červenka přišel v úvodu sezony o téměř dvě minuty průměrného času na ledě na zápas. Přesto má po osmi kolech 14 bodů a Pardubice drží druhé místo.
Když v létě 2026 Dynamo přivedlo Davida Tomáška, Matěje Stránského a Tomáše Noska, bylo jasné, že se koláč herního času bude krájet na víc dílků. Červenka to věděl dopředu. „Musíš počítat s tím, že ti čas na ledě spadne,“ řekl v rozhovoru pro iSport na začátku října. Věta zní prostě. Za ní se ale skrývá zásadní posun v tom, jak Pardubice staví svůj tým.
Z devatenácti minut na necelých osmnáct
Čísla mluví jasně. Podle veřejného výpisu stats centra ELH Červenka v sezoně 2025/26 průměrně strávil na ledě 19:36 za zápas. V úvodu aktuálního ročníku 2026/27 je to 17:47. Pokles o zhruba 1:49 na utkání. Pro hráče, který celou kariéru patřil mezi nejvytěžovanější útočníky svých týmů, to není kosmetická změna. Je to skoro deset procent herního času pryč.
Příčina přitom není výkonnostní ani zdravotní. Loni Červenka vstupoval do sezony s bolavými zády, letos je podle vlastních slov fit. Důvod je prostý: Pardubice mají širší a silnější kádr než kdykoli předtím.
Čtyři lajny, jedna přesilovka, příliš mnoho talentů
Letní příchody Tomáška, Stránského a Noska proměnily pardubický útok. Sestava proti Plzni, kde Dynamo vyhrálo 4:2, to ukázala názorně: první lajna Červenka–Sedlák–Mandát, druhá Smejkal–Tomášek–Stránský, třetí Kelemen–Nosek–Vondráček, a ještě pod nimi zkušení hráči. Každá formace má ofenzivní potenciál. A právě to je problém, o kterém Červenka mluví.
„Musí se to nějak porovnat,“ vysvětluje. Přesilovkových minut je omezený počet, míst v roli prvních dvou útoků taky. Trenér Filip Pešán to v předsezonním rozhovoru pro sport.cz nazval „alchymií“ a otevřeně přiznal, že v tak širokém kádru nemůžou být všichni vždy spokojení. Hráčů na klíčová místa je víc, než kolik jich může současně dostat prostor, jaký by chtěli.
Červenka to bere pragmaticky, a čísla mu dávají za pravdu
Z dostupných citací nevyplývá ani stín vzpoury. Červenka veřejně říká, že je spokojený hlavně proto, že může hrát, že tým vyhrává a že osobní statistiky nechce řešit. O Pešánově nastavení mluví s respektem: má to podle něj nastavené dobře, tým musí přijmout role stejně jako loni.
A pak jsou tu fakta, která jeho pragmatismus podepírají. Po osmi kolech drží 14 bodů, tempo, které by v přepočtu na celou sezonu odpovídalo 91 bodům podle projekce EliteProspects. Pro srovnání: v celém minulém ročníku nasbíral 60 bodů ve 43 zápasech. Menší minutáž, vyšší efektivita na minutu. Pardubice jako celek jsou druhé s bilancí 6–2, skóre 33:21 a čtyřmi výhrami v řadě. Přesilovka funguje na 40 % s dvanácti góly, číslo, které ukazuje, že i při rozděleném čase tým z početních výhod těží nadstandardně.
Pardubice vs. Třinec: dva modely šířky
Zajímavé srovnání nabízí vedoucí Třinec. Oceláři v úvodu sezony rozprostírají produktivitu ještě rovnoměrněji: Hudáček měl po šesti zápasech 9 bodů, Daňo 8, Voženílek, Kubiesa, Nestrašil a Růžička shodně po 6. Žádný výrazný sólista. Pardubice oproti tomu stále mají jednoho dominantního tvůrce v Červenkovi, ale kolem něj budují hlubší podporu. Jsou to dva odlišné přístupy ke stejnému cíli, a oba zatím fungují.
Co to znamená pro zbytek sezony
Pardubice vědomě opouštějí model „hodně minut pro hvězdy“ a přecházejí na model „menší individuální objem, větší týmová hloubka“. Červenkův výrok není stížnost. Je to popis ceny, kterou platí každý hráč v kádru postaveném na čtyřech kvalitních lajnách. Podle nás je klíčové, že tuhle cenu zatím nikdo neplatí výsledky, ani Červenka osobně, ani Dynamo jako celek. Otázka zní, jestli to vydrží i v březnu, kdy se body počítají jinak. Ale po osmi kolech vypadá pardubická alchymie jako recept, který funguje.
