Experti ČT sport žádají pro trenéra české reprezentace tlumočníka. Jenže problém je zatím spíš mediální než kabinový.
Když Santi Denia 30. září 2026 usedl před mikrofony po domácí porážce s Anglií, mluvil anglicky o důvěře, rodině a správné cestě. Obecné fráze, které by mohl pronést kdokoli. Přitom tentýž člověk ve španělštině pro deník Marca rozebíral sjednocení fotbalového jazyka napříč reprezentacemi, individuální práci s hráči nad videem a zachování „esence českého fotbalu“. Rozdíl mezi oběma verzemi Denii je propastný, a přesně v té propasti se odehrává debata, která český fotbal provází od prvního reprezentačního srazu.
Dva Deniové: jeden pro kamery, druhý pro kabinu
Tomáš Janotka ve studiu ČT sport po zápase s Anglií navrhl řešení, které zní banálně: dejte mu tlumočníka. Ondřej Čelůstka přitakal, Denia podle něj v angličtině působí nejistě a nerozvíjí odpovědi. Zdeněk Zlámal doplnil, že ve španělštině by byl konkrétnější. Nikdo z nich nezpochybnil Deniovy fotbalové myšlenky. Kritika mířila na obal, ne na obsah.
A právě tady je klíčové oddělit dvě roviny. Na tiskových konferencích Denia skutečně zůstává u formulací typu „krok za krokem“ a „odhodlání“. Jenže uvnitř týmu funguje jiný komunikační model. Radek Bejbl, bývalý spoluhráč z Atlética Madrid, mluví plynně španělsky a zná české prostředí. Pablo Amo, Deniův nejbližší asistent, zajišťuje španělskou linku. A běžná fotbalová angličtina, tedy taktické pokyny, pozice, pohyb, není Shakespeare.
Sparťanský nováček Roman Macek po prvním srazu popsal, že s ním Denia hodně komunikoval a ukazoval mu konkrétní herní situace nad videem. Karel Poborský na ČT sport řekl, že Bejbl bude „spoustu věcí překládat“ a hráčům dovysvětlovat. Pavel Nedvěd problém v kabině nevidí a tvrdí, že „fotbalová řeč“ je univerzální.
Proč svaz tlumočníka nezajistil od začátku
Denia převzal reprezentaci 31. července 2026 jako první zahraniční hlavní trenér v historii českého A-týmu. Žádný precedent neexistoval. FAČR ale s jazykovou bariérou zjevně počítala, personální skladba štábu to prozrazuje. Amo jako krajan, Bejbl jako česko-španělský most, Nedvěd jako partner při aklimatizaci. Priorita byla zřejmě kabina a fungování týmu, ne tiskový servis.
Česky se Denia teprve učí. Sám přiznal jen základní fráze. Bydlí v Praze poblíž Strahova, chce poznat české prostředí i život v Česku a počítá s příjezdem manželky. Angličtina je přemosťovací jazyk, ne finální řešení. Ale právě na tom přemostění se láme mediální obraz.
Ke 2. říjnu 2026 FAČR na výzvu expertů veřejně nereagovala. Žádné oznámení o tlumočníkovi na tiskových konferencích se nepodařilo dohledat.
Co by tlumočník změnil, a co ne
Představme si jednoduchý scénář: Denia na pozápasové tiskovce mluví španělsky, vedle něj sedí profesionální tlumočník. Odpovědi by byly delší, konkrétnější, sebejistější. Místo „důvěra a rodina“ by čeští novináři slyšeli o tom, proč dal přednost pressinku ve středním bloku, co viděl v první půli jinak a jak chce pracovat s krajními obránci. Mediální obraz kompetentního trenéra by se vybudoval rychleji.
Uvnitř týmu by se ale změnilo málo. Tam už komunikační kanály fungují:
- Bejbl překládá, dovysvětluje, zná české poměry i španělský fotbalový jazyk.
- Amo zajišťuje přímou španělskou linku s trenérem.
- Videorozbory překonávají jazykovou bariéru vizuálně, hráč vidí situaci, trenér ukazuje řešení.
- Fotbalová angličtina na úrovni taktických pokynů stačí.
Tlumočník by tedy podle nás nebyl krizovou opravou fungování národního týmu. Byl by servisem pro veřejnost a média.
Fanoušci zatím mluví jinak než experti
Po porážce s Anglií se stalo něco, co debatu o jazykové bariéře zasazuje do širšího kontextu. Část Edenu Deniovi skandovala jméno. Po dvou prohrách. Po dvou měsících v úřadu. Fanoušci reagovali na směr hry, odvahu při obměně kádru a viditelnou snahu hrát jinak, ne na to, jak trenér formuluje věty v cizím jazyce.
Bariéra zatím víc oslabuje dojem kompetence navenek než skutečnou důvěru v kabině nebo na tribunách. Komentáře se točí kolem herního plánu, velikosti realizačního týmu a konkrétních taktických detailů. Jazyk je téma pro studio, ne pro šatnu.
Denia má co říct. Stačí mu dát prostor říct to ve svém jazyce, a někoho, kdo to přeloží. Není to o schopnostech trenéra. Je to o tom, jestli chceme jeho myšlenky slyšet celé.
