Polovina útočníků Sparty se jen veze, přiznal trenér Augusta. Kapitán Chlapík bere vinu na sebe a žádá víc emocí

Dva večery, které strhly fasádu

28. září 2026 sehrála Sparta doma s Karlovými Vary zápas, po kterém se v O2 areně neozval jediný spokojený hlas. Prohra 0:1, nula gólů, nula emocí. O den později v Hradci Králové vedla, pak prohrála 3:4 a trenér Patrik Augusta řekl větu, která zůstala viset ve vzduchu: „Musíme změnit mentalitu týmu.“ Nebyl to výbuch po jednom špatném víkendu. Byl to diagnóza.

Augusta na oficiálním webu klubu rozvedl, co tím myslí. Sparta podle něj sklouzla ke hře „na krásu“, k hokeji, ve kterém hráči čekají na ideální přihrávku místo toho, aby šli do brány a zaplatili za to tělem. „I špinavé góly platí,“ připomněl. A doplnil, že bez emocí se hokej hrát nedá. Slovo „emoce“ opakoval dvakrát. Kapitán Filip Chlapík po karlovarské nule zvolil ještě tvrdší formulaci: „Takhle doma hrát nejde. Čekáme, co kdo udělá, místo abychom to vzali na sebe.“

Čísla, která mluví za Augustu

Augusta veřejně nikoho nejmenoval. Nemusel. Stačí otevřít statistiky po šesti kolech a podívat se na rozložení bodů v útoku.

Plzeň vyhlašovala boj o titul, teď zažívá nejhorší start v moderní éře. Kováč přiznal, že některým gólům ani nerozumí

SportyŽivě.cz

23 m

Poměr 18:2 mezi elitní a čtvrtou lajnou není běžný nepoměr. Je to propast. Chlapík sám nasbíral 7 bodů (2+5) a byl nejproduktivnějším sparťanem. Špaček přidal 6, Sekáč 5. Na druhém konci spektra stál Kryštof Hrabík, nula bodů, nula gólů, nula asistencí. Sparta později sáhla k logickému kroku: Hrabíka poslala na měsíční hostování do Kladna s vysvětlením, že zaostává za svým potenciálem.

Problém ale nespočíval v jednom hráči. Pokud z dvanáctičlenné útočné rotace polovina neprodukuje, první lajna nemůže táhnout celý tým šedesát minut každý zápas. A přesně to Augusta pojmenoval.

Kapitán, který nemůže jen ukazovat prstem

Chlapíkova pozice je v tomhle příběhu nejsložitější. Céčko převzal v září 2025 a hned tehdy mluvil o „sparťanském DNA“, o tom, že kapitán nese větší díl odpovědnosti, než je pohodlné. O rok později ta slova dostal zpátky jako bumerang.

Zdravotní kontext přitom není zanedbatelný. V dubnu 2026 se Chlapík omluvil z mistrovství světa kvůli problémům s třísly, v červnu podstoupil operaci v Mnichově. Do sezony naskočil po krátké přípravě. Že v šesti zápasech vedl bodování týmu, svědčí o kvalitě. Že veřejně bral odpovědnost za kolektivní selhání, svědčí o charakteru. Jenže kapitánský slovník („musíme“, „vrátit se ke kořenům“, „makat“) má limity. Kolektivní rétorika chrání kabinu, ale neřeší konkrétní hráče, kteří odmítají hrát hokej, který bolí.

Podle pozdějšího vyjádření pro iSport Chlapík tvrdil, že energie v kabině je v pořádku. Vztahy se nerozpadly. Jenže série bez gólu se protáhla na 177 minut a po jedenácti kolech měla Sparta čtyři domácí porážky. První kritika tedy nebyla póza. Byla varování.

Loňský precedent: talent nestačil ani na jaře

Sparta sama ve svém klubovém hodnocení sezony 2025/26 přiznala, že nekonzistentní start ji stál body a skončila sedmá. Musela do předkola. Až tam, pod tlakem, v zápasech o všechno, ukázala strop, který v ní byl celou dobu. Semifinálové tažení postavila na tempu, soudržnosti a mentální odolnosti. Přesně na vlastnostech, jejichž absenci Augusta o pár měsíců později kritizoval.

Před sezonou 2026/27 přitom trenér věřil stávajícímu kádru. Nechtěl „vířit vody“ a nový hráč podle něj dával smysl jen tehdy, pokud by byl jasně rozdílový. Logika byla srozumitelná: tým, který v play-off ukázal charakter, by ho měl umět přenést i do základní části. Neukázal.

Kde je skutečný problém

Sparta nemá málo talentu. Má málo ochoty ten talent použít způsobem, který není elegantní. Dorážky, souboje před brankou, předbrankový provoz, to jsou role, za které se nedostávají pochvaly v sestřizích. Ale bez nich se z ofenzivní kvality stává dekorace.

Augusta to ví. Chlapík to ví. Otázka není, jestli Sparta problém vidí. Otázka je, kolik hráčů z těch dvanácti útočníků je ochotno hrát hokej, ze kterého se ráno bolestivě vstává.