Hašek vyjmenoval trenéry, kteří měli vést reprezentaci místo drahého Španěla. Přiznal, že ho vedení nechtělo

V rozsáhlém rozhovoru pro iROZHLAS bývalý trenér české reprezentace pojmenoval pět českých koučů, kteří by podle něj zvládli národní tým vést. Označil angažování španělského trenéra za drahou a riskantní sázku. A popsal prostředí, v němž se po změně vedení FAČR cítil jako muž, na jehož chybu se čeká.

Pět jmen místo jednoho Španěla

Hašek nešel do obecné roviny. Když mluvil o alternativách k Deniovi, vyjmenoval konkrétní trenéry: Luboše Kozla, Jindřicha Trpišovského, Martina Svědíka, Vítězslava Lavičku a Michala Bílka. Pět jmen, pět různých profilů, od ligového pragmatika po architekta mládežnického systému.

Jenže okamžitá dostupnost většiny z nich je sporná. Kozel vstupuje do třetí sezony v Jablonci, Svědík vede Zbrojovku Brno, Bílek má rozpracovaný projekt s jednadvacítkou a mluví o postupu na mistrovství Evropy. Lavička řídí mládežnický úsek Sparty, teoreticky nejvolnější z celé pětice, ale veřejně zájem o reprezentační lavičku nikdy nedeklaroval. U Trpišovského čerstvá citace k tématu neexistuje.

Haškova lista tedy funguje spíš jako argument než jako reálný nákupní seznam. Říká: máme dost kvalitních lidí, proč jsme šli jinam?

Kolik stojí zahraniční cesta

Odpověď na otázku „proč jinam“ má i finanční rozměr. Hašek sám konkrétní částku neřekl, ale mediální odhady mluví jasně. Podle iSport.cz se Deniův měsíční plat pohybuje kolem 1,2 milionu korun, jiné zdroje uvádějí až 1,7 milionu. Oficiálně potvrzené číslo zveřejněno nebylo.

Pro srovnání:

Násobek je dvou- až čtyřapůlnásobný. Seznam Zprávy navíc odhadují, že celý španělský realizační balík může ročně přijít na 50 milionů korun. Předseda FAČR David Trunda tvrdí, že peníze půjdou z jiných zdrojů a běžný rozpočet asociace zůstane nedotčen. I tak jde o historicky nejdražší trenérský projekt českého fotbalu, a Denia je vůbec prvním cizincem na lavičce reprezentace.

Prostředí, které přestalo fungovat

Haškova kritika ale není jen o penězích. Druhá, možná ostřejší linka se týká toho, co se dělo uvnitř FAČR po 29. květnu 2025, kdy byl Trunda zvolen předsedou. O měsíc později, 26. června, přišel jako generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a stal se Haškovým přímým nadřízeným.

Od té chvíle se podle Haška změnilo všechno. Nedvěd prý přišel do kanceláře realizačního týmu dvakrát, možná třikrát. Na zápas s nimi nejel ani jednou. Komunikace nebyla na úrovni, jakou by trenér národního týmu potřeboval. „Neříkám David Trunda, říkám to prostředí,“ formuluje Hašek opatrně. Ale dodává, že od změny vedení věděl, že je pod tlakem, a „spíš se čekalo na to, kdy udělá chybu.“

Chyba přišla na Faerských ostrovech. Prohra, která dala vedení důvod jednat.

Kontrast s dneškem je výmluvný. Nedvěd v aktuálním rozhovoru popisuje intenzivní spolupráci s Deniou, systémové propojení A-týmu s jednadvacítkou, aktivní kontakt s hráči včetně Patrika Schicka. Jiný trenér, jiný přístup, nebo jiný člověk na druhé straně stolu.

Součkova páska a otázka resetu

Vedle trenérské výměny Hašek zpochybnil i další krok nového vedení: odebrání kapitánské pásky Tomáši Součkovi. Označil to za chybu a kritizoval způsob, jakým k rozhodnutí došlo. Nejde o izolovaný detail. Ukazuje to, že Haškovy výhrady nemíří jen na osobu Denii, ale na celý „reset“ reprezentace: nový trenér, nový kapitán, nová filozofie.

U Schicka a Václava Černého Hašek říká, že jejich konec v nároďáku nepovažuje za definitivní. Realita je ale tvrdší: Nedvěd 22. září přiznal, že Denia o Schicka stál a brzy ho kontaktoval, ale hráč se připojit nechce. Návrat není na pořadu dne.

Jedenáct dnů pravdy

Timing Haškova rozhovoru není náhodný. Tři dny po jeho zveřejnění, 26. září, nastoupí Česko proti Chorvatsku. Pak přijde Anglie doma, Španělsko venku, Anglie venku. Čtyři zápasy za jedenáct dnů. První tvrdý soud nad Deniou, nad Trundou, nad celou zahraniční cestou.

Hašek přiznává, že konec u reprezentace ho stále bolí. Říká, že nechce skončit zahořklý. Ale mluví, a mluví právě teď, kdy každý výsledek Deniova týmu bude čten nejen jako skóre, ale jako odpověď na otázku, zda český fotbal potřeboval drahý restart, nebo jen trochu víc důvěry.