Patrik Schick odmítl návrat do národního týmu i po osobním kontaktu s novým trenérem Deniou a manažerem Nedvědem. Vedení téma na čtvrteční tiskovce uzavřelo.
Čtyři data, čtyři kroky k témuž závěru. 25. června, pár hodin po posledním hvizdu skupinového zápasu s Mexikem na mistrovství světa, zveřejnil Schick na Instagramu oznámení o konci reprezentační kariéry. 31. července nový trenér Santi Denia při svém prvním veřejném vystoupení přiznal, že útočníka Leverkusenu chce oslovit. 28. srpna Schick v podcastu „To nemá kam“ řekl, že žádný kontakt zatím neproběhl, ale i kdyby přijel kdokoli, jeho rozhodnutí se „asi nezmění“. A 18. září, na nominační tiskové konferenci před prvním Deniovým srazem, Pavel Nedvěd potvrdil, že ke kontaktu, dokonce osobnímu, nakonec došlo. Výsledek? Beze změny. Schick v nominaci není a vedení o něm odmítlo dál mluvit.
Od Instagramu po osobní schůzku: co se dělo mezi červnem a zářím
Červnové oznámení nepřišlo z ničeho. Schick sám zdůraznil, že nejde o impulzivní reakci po vyřazení, ale o dlouhodobě zvažovaný krok. Mistrovství světa bylo podle jeho slov „třešničkou“, potvrzením toho, co cítil už dříve. V srpnovém podcastu pak popsal konkrétní důvody: pocit, že se v českém fotbale a reprezentaci nic systémově nemění, tým se neposouvá, turnaj byl pojatý laxně a neprofesionálně. Kritizoval logistiku, regeneraci, cestování. „Na nároďák jsme se jezdili znehodnotit,“ shrnul.
Klíčový posun nastal mezi 28. srpnem a 18. zářím. Zatímco v podcastu Schick tvrdil, že s novým vedením ještě nemluvil, o tři týdny později Nedvěd na tiskovce řekl, že se s ním setkali osobně, on i Denia. Kdy přesně, kde a v jaké formě, veřejně nesdělil. Důležitý je výsledek: Schick se k týmu připojit nechce.
Dveře nezabouchnuté, ale prakticky zavřené
Formálně svaz neřekl „nikdy“. Nedvěd výslovně odmítl předjímat budoucnost. Denia zvolil stejnou linii: na tiskovce prohlásil, že se chce bavit o šestadvaceti nominovaných hráčích, a Schickovo jméno z debaty odstranil. „Nechci to moc rozebírat,“ dodal Nedvěd.
Jenže praktické čtení je tvrdší než diplomatická formulace. Schick 28. srpna avizoval, že ani případná schůzka jeho postoj nezmění. Schůzka proběhla. Postoj se nezměnil. Pro podzimní blok (Chorvatsko, Anglie, Španělsko, znovu Anglie během jedenácti dnů) je Schick mimo hru. A nic v dostupných vyjádřeních nenaznačuje, že by se situace měla v dohledné době otočit.
Nabízí se srovnání s Vladimírem Daridou. Ten v létě 2021 reprezentaci opustil a dlouho odmítal návrat. Přesvědčila ho až osobní návštěva trenéra Koubka s Nedvědem a jasně vymezená role: pomoct v baráži a na šampionátu. U Schicka nové vedení zvolilo stejný postup, osobní cestu. Mechanismus ale tentokrát nezafungoval.
Útok bez kanónýra: kdo ponese střeleckou tíhu
Schick odchází s bilancí 56 startů a 26 gólů. Žádný jiný aktivní český hráč nemá tak vysoký poměr branek na zápas. Jeho absence není díra, kterou zalepí jeden člověk. Denia to zjevně ví a staví na sdíleném modelu.
Tři jména tvoří osu nové ofenzivy:
- Adam Hložek (46 startů, 5 gólů): Denia o něm mluvil jako o hráči schopném hrát na hrotu i ve stažené pozici pod ním. Největší variabilita v kádru.
- Tomáš Chorý (24 startů, 7 gólů): klasický hrotový útočník, fyzická alternativa pro jiný herní plán.
- Pavel Šulc (24 startů, 5 gólů): ofenzivní záložník, který má být třetím pilířem útočné produkce.
Překvapením nominace je Matěj Radosta. Profilově jde o křídlo, ne o přímou Schickovu kopii. Jeho zařazení ukazuje, že Denia nechce hledat náhradníka jednoho typu, ale budovat útok s jinými zbraněmi.
Samostatnou kapitolou je Ryan Naderi. Nedvěd na tiskovce řekl, že by za normálních okolností v nominaci byl, ale chybí mu české občanství a nejsou dotažené dokumenty. Útočník Rangers má v ligové sezoně 2026/27 zatím pět startů, 276 minut, gól a asistenci, spíš projekt než hotové řešení.
Co první Deniův sraz říká o směru reprezentace
Sraz začíná v pondělí 21. září a během jedenácti dnů čekají Česko čtyři zápasy proti absolutní evropské špičce. Chorvatsko, Anglie, Španělsko, Anglie. Program, který by prověřil i kompletní kádr, natož tým, který se poprvé schází pod novým trenérem a bez svého nejlepšího střelce.
Právě proto Denia i Nedvěd tak důsledně přesměrovávají pozornost od Schicka k nominovaným. Není to jen komunikační taktika. Je to signál, že první sraz má být startem nové ofenzivní hierarchie, ne čekárnou na návrat jedné hvězdy. Debata o Schickovi by zastínila všechno ostatní, a Denia potřebuje, aby jeho hráči věděli, že jsou plánem A, ne náhradním řešením.
Šestadvacet jmen na seznamu, čtyři zápasy za necelé dva týdny a trenér, který odmítá mluvit o tom, kdo na soupisce chybí. Český fotbal se učí fungovat bez Patrika Schicka. Ne proto, že by nechtěl jeho góly, ale proto, že Schick nechce jeho dres.
