Tadej Pogačar sedí sedmnáct dní po pádu na Vueltě poprvé na trenažeru. Ve vedlejším pokoji se z druhé zlomeniny čelisti vzpamatovává jeho partnerka Urška Žigartová.
15. září 2026 se na Pogačarově Instagramu objevilo krátké video. Žádná horská silnice, žádný peloton, žádný dres šampiona. Jen obývák, domácí trenažer a muž, který ještě před třemi týdny vedl Vueltu s téměř čtyřminutovým náskokem. Záběr trvá pár sekund, ale říká víc než jakýkoli lékařský bulletin: nejdominantnější cyklista současnosti je zpátky na začátku. A není v tom sám, pod stejnou střechou se léčí i Žigartová, které sezona skončila prakticky stejně tvrdě.
Tři diagnózy z jednoho pádu
29. srpna 2026, osmá etapa Vuelty. Pogačar má v kapse tři etapová vítězství a v celkovém pořadí náskok přes tři minuty. Pak přijde pád. Diagnóza, kterou o týden později zveřejnil UAE Team Emirates-XRG, se čte jako inventář všeho, co se cyklistovi může při nárazu stát najednou:
- Otevřená zlomenina klíční kosti, operace 31. srpna 2026
- Stabilní fraktura krčního obratle C7
- Otřes mozku s průběžným neurologickým sledováním
Každá z těch položek by sama o sobě znamenala týdny pauzy. Dohromady znamenají okamžitý konec sezony 2026 a rehabilitaci bez stanoveného termínu návratu. Fraktura C7 přitom není banální záležitost, odborná studie publikovaná na PubMed řadí oblast C6/C7 mezi nejčastější místa krčních páteřních poranění u cyklistů, ale upozorňuje, že takové zlomeniny často doprovází vícečetné trauma. Přesně Pogačarův případ.
Tým proto zvolil mimořádně opatrný režim. Domácí trenažer není roztomilý detail z rekonvalescence. Je to první povolený stupeň kontrolovaného návratu k zátěži, strukturovaná rehabilitace klíční kosti i krčního obratle, graduovaný protokol po otřesu mozku. O silničním tréninku, natož závodech, zatím nikdo nemluví.
Dvakrát stejná čelist za tři měsíce
Žigartová si poprvé zlomila čelist 18. června 2026 po pádu v posledním kilometru druhé etapy Tour de Suisse Women. Vrátila se. O necelé tři měsíce později, 13. září, spadla ve třetí etapě Faun Tour de l’Ardèche. Výsledek: nová fraktura stejné čelisti.
Tým AG Insurance-Soudal po druhém pádu oznámil pravděpodobný předčasný konec sezony. Detailní mechanismus ani jednoho z pádů oficiální komuniké nerozebírá, víme jen, že šlo o dvě různé nehody ve dvou různých závodech se stejnou diagnózou. Opakovaná fraktura na místě, které se teprve hojilo, je ale sama o sobě výmluvná.
Pro Žigartovou to s největší pravděpodobností znamená, že přijde o mistrovství světa v Montréalu, naplánované na 20.–27. září 2026. Pro pár to znamená, že v polovině září sedí oba doma místo toho, aby bojovali o tituly, kvůli kterým celou sezonu stavěli.
Co všechno sezona 2026 spolkla
Pogačarův pád nezničil jen Vueltu. Podle sekundárních zdrojů navazujících na týmové oznámení padla i obhajoba titulu silničního mistra světa v Kanadě, domácí evropský šampionát ve Slovinsku a klasika Il Lombardia. A hlavně: padl historický pokus.
Oficiální web Vuelty před startem závodu psal, že Pogačar mířil k tomu stát se teprve devátým jezdcem historie, který vyhrál všechny tři Grand Tours. Po letošním triumfu na Tour de France šel navíc po kombinaci Tour a Vuelty v jedné sezoně, něco, co po přesunu Vuelty na konec léta zvládl naposledy Chris Froome v roce 2017. Před pádem to vypadalo jako formalita. Tři etapová vítězství, téměř čtyřminutový náskok. A pak jedna sekunda na asfaltu.
Vueltu nakonec vyhrál Enric Mas, první španělský vítěz od roku 2014. Pro Pogačara šlo podle oficiálního reportu závodu o první odstoupení z etapového závodu v profesionální kariéře.
Poděkování místo prognóz
V instagramovém příspěvku Pogačar děkuje týmům, rodinám, přátelům a fanouškům. Žádné termíny, žádné sliby. Jen konstatování, že jde krok za krokem. Žigartová po první zlomenině čelisti v červnu děkovala zdravotníkům závodu, nemocničnímu personálu a všem, kdo posílali podpůrné zprávy. Vzorec se opakuje: vděčnost místo frustrace, trpělivost místo ambicí.
České cyklistické publikum příběh sleduje pozorně. ČT sport informovala o pádu v den etapy i s kontextem českého účastníka Jana Hirta, specializovaný server RoadCycling.cz rozebíral dopad na průběh celé Vuelty. Nejde o okrajovou zprávu, Pogačar je pro českou cyklistickou komunitu postava, kterou sledují i lidé, kteří jinak Grand Tours nekoukají.
Smlouva do roku 2032 jako tichý vzkaz
5. září, ve stejném oznámení, kde tým potvrdil konec sezony, zveřejnil i prodloužení Pogačarovy smlouvy do roku 2032. Načasování není náhoda. Je to signál směrem ven: žádný konec kariéry, žádná panika, dlouhodobý plán. U Žigartové je oficiální linka opatrnější, léčba se bude průběžně vyhodnocovat.
Pokud nenastanou komplikace, zimní příprava na sezonu 2027 se podle nás jeví jako realistická. Ale jakýkoli konkrétní závodní návrat by byl v tuhle chvíli čistá spekulace. Tým termín odmítá dávat a dělá dobře.
Nejviditelnější cyklistický pár sezony sedí v obýváku a šlape na trenažeru. Není to konec příběhu, jen jeho nejpodivnější kapitola.
