Mentální kouč Sabalenkové přežil ulici, bodné rány i střelbu. V třinácti neměl ani rodinu, dnes vydal knihu o tlaku

Jason Stacy dnes stojí za jednou z nejstabilnějších hráček ženského tenisu. Aryna Sabalenková ho veřejně označuje za klíčového člena svého týmu, nechala mu napsat předmluvu ke své části jeho knihy a sdílí s ním i dočasné tetování na znamení soudržnosti. Jenže cesta k téhle pozici nezačala na univerzitě ani v akademii, začala v ulicích, kde přežití záviselo na tom, jestli dokážete číst prostředí kolem sebe dřív, než vás někdo napadne ve spánku.

Z prázdného domu do knihovny

Stacyho autobiografický text pro Town & Country popisuje rozpad rodiny bez dramatických gest. Otec zemřel, matku to zlomilo. Rodina se pokusila začít znovu v jiném státě, pak se matka se sourozenci vrátila do původního bydliště. Když se tam vrátil i Stacy, dům byl prázdný. Bez internetu, bez mobilu, bez kontaktu. Bylo mu třináct.

Na ulicích Tacomy kolem něj běžely drogy a násilí. Dva kamarádi spáchali sebevraždu přímo před ním. Napadali ho ve spánku, dostal ránu pistolí do hlavy, jednou mu někdo přitlačil hlaveň ke spánku. Italský Corriere della Sera, který odkazuje na jeho autobiografii, doplňuje tvrzení o pobodání, postřelení a třech otřesech mozku při střeleckém násilí, přesné okolnosti těchto incidentů ale Stacy veřejně nerekonstruoval.

Anglie potrestala sudího do 24 hodin a omluvila se United. V Česku by se o chybě nikdo nedozvěděl

SportyŽivě.cz

50 m

Zlom nepřišel naráz. Přišel po kouscích. Knihovna jako jediné bezpečné místo, kde ho nikdo nevyháněl. Dódžó, kde našel disciplínu, a adoptivní rodina, která ho přijala. Práce v zastavárně a knihkupectví, která mu dala strukturu dne. Pak masérská praxe, studium sportovní medicíny, trenérská dráha. Každý krok byl malý. Žádný z nich nebyl samozřejmý.

Systém, ne motivační legenda

Stacy neprodává svůj příběh jako inspirativní pád a vzestup. Prodává ho jako opakovatelný systém. Na svém webu a v připravované knize The Pressure Code (240 stran, vydání 8. září 2026 u nakladatelství Matt Holt Books) ho překládá do modelu, který nazývá 3E:

• Energy – chránit energii, ne ji spalovat v panice.
• Emotions – regulovat emoce vědomě, ne je potlačovat.
• Environment – prostředí člověka programuje; kdo ho neřídí, je jím řízen.

Z ulice si bere schopnost číst signály, zůstat pod tlakem nehybný a rozlišovat, kdy je člověk jen „fighter“ (reaktivní, vyděšený, v módu přežití) a kdy už „warrior“, tedy někdo, kdo jedná s rozmyslem. Kniha míří explicitně i mimo sport: na manažery, zakladatele firem, trenéry, kohokoli, kdo funguje pod chronickým tlakem. Předmluvu napsala Sabalenková.

428 dvojchyb a spirála, která nebyla jen v hlavě

K Sabalenkové se Stacy dostal přes jejího tehdejšího kouče Dmitrije Tursunova. Viděl u ní rezervy v tělesném uvědomění i emoční kontrole, a měl pravdu. Ještě v roce 2018 sama popisovala své chování na kurtu jako „totálně šílené“. Reagovala výbušně na chyby, na tým, na všechno.

Ale skutečný kolaps přišel v roce 2022. A nebyl primárně mentální, byl mechanický. Sabalenková nasbírala za sezonu 428 dvojchyb. V Adelaide předvedla 18 a 21 dvojchyb ve dvou zápasech, podávala spodem, plakala. Vypadalo to jako čistě psychický problém. Biomechanik Gavin MacMillan ale po analýze videa identifikoval konkrétní technickou závadu: špatnou práci levé, nadhazovací paže a nesoulad obou paží po nadhozu, který strhával rameno i úder mimo osu.

Stacy to v rozhovoru pro Sports Illustrated shrnul jednou větou: „Technický problém, který se stal mentálním problémem.“ Technická závada vytvořila ztrátu kontroly, ztráta kontroly vytvořila stres a stres vytvořil spirálu, ve které už nešlo rozlišit příčinu od následku.

Dech jako základní nástroj

Oprava servisu byla společná práce Stacyho a MacMillana. Ale Stacyho vlastní doména je jinde, v tom, co se děje mezi údery, mezi gamy, mezi zápasy. „Vždycky začínám dechem,“ říká. „Kontrola dechu je kontrola emocí.“

V dokumentární sérii Break Point jeho tým popisuje, jak Sabalenkové cíleně vypínají chaos turnajového prostředí. Chodí trénovat mimo hlavní dění, pracují na dechu, na srdeční frekvenci, na rozhodování v klidu. Součástí přípravy jsou i crawlingové drily inspirované džiú-džitsu, práce naboso a cvičení zaměřená na tělesné uvědomění, věci, které klasický sportovní psycholog typicky nenabízí.

A právě tady je podstatný rozdíl. Sabalenková sama vysvětlila, proč ukončila spolupráci se sportovní psycholožkou: příliš na ni spoléhala, potřebovala převzít odpovědnost za vlastní emoce. Stacyho rámec funguje opačně, učí hráčku, aby systém zvládla sama. Tělo, emoce, prostředí. Tři páky, které drží sama.

Co z toho zůstává

Výsledek je měřitelný. 28. ledna 2023 Sabalenková vyhrála Australian Open. Od té doby patří ke stabilní špičce. Stacy je v jejím týmu dodnes, v roce 2026 o něm mluví jako o dlouholetém klíčovém členu štábu.

Nejsilnější na celém příběhu není samotný pád a vzestup. Je to fakt, že Stacy přežití na ulici nepřetvořil v motivační přednášku, ale v systém, který funguje i pro někoho, kdo nikdy nespal pod mostem. Třináctileté dítě v prázdném domě se naučilo číst prostředí, aby přežilo noc. Světová jednička se učí totéž, aby přežila pátý set.