Ve 21 letech pověsila raketu na hřebík. Slovenská tenistka Behúlová se na finále US Open vrátila jako modelka

V září 2021 nastoupila osmnáctiletá Bianca Behúlová na kurty Flushing Meadows v juniorské čtyřhře US Open. O čtyři roky později se na stejné místo vrátila, tentokrát v hledišti finále, s úplně jinou kariérou a s pozorností, která nemá nic společného s forhendem. Mezi těmito dvěma momenty leží příběh zlomených kostí, psychické únavy a přechodu do světa, kde se boduje jinak než na WTA.

Juniorka roku, která neměla čas dospět

Behúlová začala sbírat výsledky brzy. V roce 2020, v sedmnácti, došla do finále ITF J2 Slovak Junior Indoor. O rok později ji Slovenský tenisový svaz vyhlásil Juniorkou roku a její jméno figurovalo na vstupní listině juniorského Wimbledonu s nasazením 28. Na US Open 2021 startovala v dívčí čtyřhře po boku Aliny Ščerbininové, vypadly sice v prvním kole, ale samotná účast na grandslamových juniorkách potvrzovala, že patří k nejlepším ve své věkové kategorii na Slovensku.

Přechod mezi ženy ale přinesl jinou realitu. Její seniorské maximum zůstalo na 520. místě žebříčku WTA ve dvouhře a 605. ve čtyřhře. Čísla, která říkají: silná juniorka, ale bez průlomu do vyšších pater profesionálního okruhu. V červnu 2022 se objevila i na českém turnaji ITF Mácha Lake Open v České Lípě, kde prohrála s Luisou Meyerovou auf der Heide. Pak přišly problémy.

Hála míří na OKTAGON 100. Novotný jeho další zápas považuje za vyřízený

MMAmag.cz

2 h

Zlomenina, natržený sval a hlava, která řekla dost

Zdravotní potíže se vrstvily. V rozhovoru pro STZ z února 2022 Behúlová zmínila únavovou zlomeninu holenní kosti, kterou odhalila magnetická rezonance. Podle pozdějšího rozhovoru, který přetiskl slovenský Šport24.sk, přibyl natržený břišní sval a delší pauza, po které se na kurt nedokázala psychicky vrátit. Frustrace z výsledků, únava z nekonečného kolotoče menších turnajů, tělo, které nespolupracovalo.

Její poslední doložený soutěžní zápas se odehrál 25. července 2023 na turnaji v dánském Vejle. Bylo jí dvacet let. WTA ji dnes vede ve statusu „Inactive“, žebříčkové body ještě nějakou dobu doznívaly do začátku roku 2024, ale fakticky šlo o konec. Žádný veřejný plán comebacku, žádná trenérská dráha, žádné rekreační návraty. Čistý řez.

Nešlo o čistě dobrovolné rozhodnutí ani o čistě vynucený odchod. Spíš o souběh: zranění jako spouštěč, psychická únava jako potvrzení a změna priorit jako tečka.

Z kurtu na molo, a zpátky na tribunu

Modeling nebyl pro Behúlovou novinkou. Podle jejího staršího vyjádření pro STZ ji agent oslovil už kolem čtrnácti patnácti let. Dva až tři roky fotila, i když to tehdy podle vlastních slov „nesnášela“. Po konci tenisové kariéry se ale právě tato vedlejší linka stala hlavní osou.

Sekundární zdroje uvádějí výstupy na přehlídkových molech na módních týdnech v Miláně a Paříži a přesun do sportovního modelingu. Konkrétní značky, pro které aktuálně pracuje, se nám v otevřených zdrojích nepodařilo ověřit; lifestyle portál Monaco Muse mluví obecně o „mezinárodních sportovních značkách“. Co je ale měřitelné: slovenská Pravda v březnu 2025 uváděla 136 tisíc sledujících na Instagramu. Pro hráčku, jejíž seniorský ranking nikdy nepřekročil pětistovku, je to mediální dosah, o kterém by se jí na kurtu nezdálo.

A právě v tomto novém rámci se objevila na letošním finále US Open. Ne jako hráčka, ne v oficiální roli pořadatelů, prostě jako divačka, jejíž přítomnost v hledišti zaregistrovala média dřív než lecjaký výsledek na kurtu.

Stejné pódium, jiná hra

Příběh Behúlové není o promarněném talentu. Je o juniorském stropu, který se proměnil v úplně jinou kariéru dřív, než se stihl ověřit mezi ženami. Většina bývalých sportovkyň po konci aktivní dráhy míří k trenérství, komentování nebo sportovnímu managementu. Behúlová zvolila cestu, kde se její vizuální přítomnost stala produktem sama o sobě, a kde věk odchodu z tenisu (dvacet let) paradoxně znamenal výhodu, ne handicap.

Srovnání se nabízí samo: na WTA patřila k anonymním jménům za pětistovkou žebříčku. V modelingovém a sociálněmediálním prostoru je viditelná víc než většina slovenských tenistek, které hrají dodnes. To není hodnocení kvality jedné nebo druhé kariéry. Je to konstatování, jak radikálně se může změnit měřítko úspěchu, když se změní obor.

Flushing Meadows zůstává v jejím příběhu konstantou: v roce 2021 tam poprvé nastoupila s raketou, v roce 2025 tam seděla v hledišti finále. Stejné místo, úplně jiná role. A podle všeho ta, která jí vyhovuje víc.