Řepka v slzách po smrti Mikloška: Byl to jeden z mála, ke komu jsem měl respekt

Zprávu o jeho smrti zveřejnil v pondělí FC Baník Ostrava, klub, jehož byl Mikloško sportovním ředitelem, a zároveň místo, kde v osmdesátých letech začínal svou brankářskou kariéru. Během několika hodin reagoval i West Ham United, který na titulní stranu svého webu umístil vyjádření Mikloškovy rodiny. A mezi stovkami kondolencí se objevil i osobní vzkaz Tomáše Řepky na Instagramu. Od muže, kterého česká veřejnost zná spíš jako bouřliváka než jako člověka, který veřejně truchlí. Právě ta reakce říká o Mikloškovi víc než jakýkoli nekrolog.

Člověk, který Řepkovi otevřel Anglii

Tomáš Řepka přišel do West Hamu v roce 2001 jako tvrdý stoper s pověstí, která ho předcházela. Luděk Mikloško se ve stejné době vrátil do klubu jako trenér brankářů, po hráčské kariéře, během níž za Hammers odchytal 373 soutěžních zápasů. Nebyl už spoluhráč v klasickém smyslu. Byl někým, kdo znal londýnské prostředí zevnitř, kdo věděl, jak funguje anglický fotbal, a kdo měl v kabině přirozenou autoritu opřenou o výsledky, ne o funkci.

Pro Řepku to znamenalo mít v cizím městě člověka, který mluví česky, rozumí tomu, co nový hráč prožívá, a zároveň ho bere vážně. Několik společných sezon v jednom prostředí, denní kontakt na tréninku, v kabině, na cestách. To není vzdálená klubová legenda. To je člověk, kterého potkáváte každý den a který vám pomáhá zvládnout adaptaci na úplně jiný svět.

Překvapivá sázka na neznámého Slováka se Liberci vyplácí. Ani Trpišovský nezačal sezonu takhle dobře

SportyŽivě.cz

Právě teď

Řepkova reakce na Mikloškovu smrt proto nedává smysl jen jako gesto. Dává smysl jako osobní ztráta.

Ikona dvou klubů na dvou koncích Evropy

Mikloškova kariéra se dá číst jako příběh o tom, jak si vybudovat legendární status dvakrát, v úplně jiném prostředí.

V Baníku Ostrava začínal v první polovině osmdesátých let. Odtud odešel v roce 1990 do West Hamu, kde se stal jedním z nejoblíbenějších brankářů v historii klubu. Hned po první sezoně získal ocenění Hammer of the Year. Pomohl k postupům v letech 1991 a 1993. Za reprezentaci Československa a později České republiky odchytal 42 zápasů.

Po skončení hráčské kariéry se vrátil do West Hamu jako trenér brankářů a zůstal tam až do roku 2010. Pak se jeho cesta stočila zpátky do Ostravy, od roku 2022 působil jako sportovní ředitel Baníku. Předseda klubu Václav Brabec ho po smrti označil za ikonu a nenahraditelnou ztrátu.

West Ham ho popisuje jako „jemného obra“. Baník jako přímého člověka oddaného klubu. Obě charakteristiky se doplňují a vysvětlují, proč dokázal získat respekt v tak odlišných prostředích.

Pocta, která začala ještě za jeho života

Důležitý detail: West Ham nezačal Mikloška uctívat až po jeho smrti. Už 19. února 2026, sedm měsíců před jeho odchodem, klub zorganizoval fanouškovské choreo před zápasem s Bournemouth. Fanoušci na něj vybrali přes 5 000 liber, v přepočtu zhruba 150 000 korun. Obří nápis „LUDO“ se rozvinul na tribuně jako vzkaz muži, o kterém všichni věděli, že bojuje s rakovinou.

V prosinci 2024 Mikloško veřejně oznámil, že po třech letech léčby odmítá další chemoterapii a chce žít co nejnormálněji. Ten moment změnil jeho příběh z privátního boje na veřejně sdílenou statečnost. Fanoušci v Londýně i v Ostravě věděli, co se blíží. Přesto, když zpráva přišla, zasáhla tvrdě.

Dva zápasy, dvě minuty ticha

Podle agentury AP West Ham uctí Mikloškovu památku před dvěma domácími zápasy. První příležitost je pohárový duel s Fulhamem v úterý 15. září 2026, pouhé dva dny po jeho smrti. Druhá pocta proběhne před ligovým utkáním s Queens Park Rangers v pátek 9. října 2026.

Dvouzápasová pocta není v anglickém fotbale samozřejmost. Signalizuje, že Mikloško nebyl jen jménem z archivu, ale aktivní součástí klubové identity až do konce. Muž, který v Londýně strávil přes dvacet let, nejdřív jako hráč, pak jako trenér, nakonec jako legenda, za kterou fanoušci sbírají peníze na choreo.

Na Bazalech v Ostravě vzniklo pietní místo, kam mohou fanoušci Baníku přijít zapálit svíčku. Dva kluby, dva konce Evropy, stejný smutek.

Co říká Řepkova reakce o Mikloškovi

Tomáš Řepka není člověk, který by veřejně projevoval emoce nad ztrátou. Jeho kariéru i život po ní provázely spíš konflikty, titulky z bulváru a soudní síně. Právě proto je jeho osobní vzkaz na Instagramu tak výmluvný. Ne kvůli tomu, co přesně napsal, ale kvůli tomu, že to vůbec napsal.

Mikloško dokázal něco vzácného: být autoritou, aniž by ji vyžadoval. Být oporou, aniž by o tom mluvil. A zanechat stopu v lidech, od kterých byste to nečekali.