Slavia vedla v Edenu ještě v 90. minutě 2:1 a dělily ji necelé tři minuty od první výhry v Lize mistrů po devatenácti letech. Pak přišly dvě rány v nastavení.
Čtvrteční večer 10. září 2026 měl všechny ingredience příběhu, na který se v Praze-Vršovicích čeká od září 2007. Slavia nastoupila proti francouzskému vicemistrovi Lens bez Provoda, Holeše, Ogbua, Suleimana, Mosese, Ouandy i zraněného N’Guessana, od 48. minuty hrála po červené kartě Mikuláše Konečného v deseti, a přesto dvakrát vedla. Danijel Šturm dal gól v 51. minutě, pak znovu v 88. minutě. Stadion věřil, že devatenáctizápasová série bez výhry v hlavní fázi Champions League právě končí. Jenže Florian Thauvin vyrovnal v 90+1 a Ruben Aguilar v 90+3 dokonal obrat na konečných 3:2 pro hosty.
Devatenáct let a pět minut
Poslední výhra Slavie v Champions League se datuje do 18. září 2007, domácí 2:1 nad Steauou București. Od té doby devatenáct zápasů bez tří bodů. V minulé ligové fázi 2025/26 skončila Slavia třicátá čtvrtá se třemi body. Zápas s Lens měl být přesně ten typ duelu, kde se série láme: doma, proti soupeři, který přijel po dvou ligových porážkách v řadě včetně domácího zaváhání s Lorientem. Podle UEFA šlo o první kolo nové osmizápasové ligové fáze, kde každý domácí bod má cenu zlata.
A Slavia ho měla v ruce. Pět minut. Možná šest, pokud počítáte i nastavení před Thauvinovým vyrovnáním. To je doba, za kterou si člověk dojde pro pivo do stánku pod tribunou. Když se vrátil, skóre bylo 2:3.
Průběh, který bolí číst dvakrát
Konečný přišel na hřiště o poločase za Davida Zimu. Vydržel tři minuty. Při útoku Lens přišlápl hráče, který by šel sám na branku, VAR situaci přezkoumal a rozhodčí vytáhl červenou. Slavia zůstala v deseti proti vicemistrovi Ligue 1, držiteli Coupe de France a vítězi Trophée des Champions.
Jenže místo kolapsu přišel vzdor. Šturm využil protiútok a v 51. minutě otevřel skóre. Abdallah Sima, bývalý slávista, což dodalo momentu ironický náboj, srovnal v 73. minutě. A pak přišla 88. minuta: Šturm znovu, 2:1. Eden explodoval.
Co následovalo, se vejde do tří minut:
- 90+1 – Thauvin vyrovnává na 2:2.
- 90+3 – Aguilar střílí třetí gól Lens. Konec.
Dva góly v nastavení. Z vedení 2:1 rovnou na porážku 2:3, bez zastávky u remízy.
Cena kolapsu: sportovní i finanční
Podle Sport.cz činí bonus za výhru v ligové fázi 2,1 milionu eur, za remízu 700 tisíc eur. Slavia přišla minimálně o 700 tisíc, reálně o 2,1 milionu, tedy zhruba 53 milionů korun. To jsou peníze, které český klub v rozpočtu cítí.
Sportovní kalkulace je ještě tvrdší. Zbývá sedm zápasů a program vypadá takto:
| Kolo | Soupeř | Místo |
|---|---|---|
| 2 | Sabah | venku |
| 3 | Fenerbahçe | venku |
| 4 | Arsenal | doma |
| 5 | Villarreal | doma |
| 6 | Bayern | venku |
| 7 | Porto | venku |
| 8 | Aston Villa | doma |
Lens byl na tomto seznamu papírově jedním z hratelných soupeřů. Sabah a Fenerbahçe nabízejí šanci, ale oba venku. Doma zbývají Arsenal, Villarreal a Aston Villa, žádný z nich není snazší než Lens. Podle nás může právě tahle domácí nula zpětně vypadat jako nejdražší ztráta celé ligové fáze.
Déjà vu z Milána
Kdo sleduje Slavii v Evropě, zažívá pocit opakování. V září 2019 vedla na San Siru nad Interem 1:0 a o výhru přišla gólem v 90+2, tehdy alespoň odvezla bod za remízu 1:1. Proti Lens byl scénář krutější: doma, v deseti, se dvěma vedeními, a nakonec s prázdnýma rukama.
Šturmův dvougólový večer zůstal bez bodové odměny. Místo příběhu o hrdinovi, který zlomil devatenáctiletou kletbu, je z něj symbol promarněného výkonu. Slavia předvedla charakter, odvahu a taktickou disciplínu hodnou lepšího výsledku. Výsledek ale v Lize mistrů nepíšou přívlastky. Píšou ho poslední minuty.
Další šance přijde 13. října v Baku proti Sabahu. Tentokrát bez domácího publika, bez luxusu nastavení navíc, a s vědomím, že manévrovací prostor se právě zmenšil o jeden celý zápas.
