Když v úterý 9. září 2026 ve 3:33 ráno newyorského času dopadl poslední míček čtvrtfinále mezi Benem Sheltonem a Carlosem Alcarazem, Arthur Ashe Stadium byl ještě z poloviny plný. Martina Navrátilová už ale spát nešla, sedla k telefonu a na síti X napsala to, co si myslela celý týden nahlas.
„Něco se s tím musí udělat… tohle není v pořádku a není to normální… žádný jiný sport nezačíná v jedenáct dopoledne nebo v jedenáct večer. Na stejné akci…“ Osmnáctinásobná grandslamová šampionka tím nekomentovala jeden extrémní zápas. Pojmenovala strukturální problém, který US Open provází roky a který se letos vyhrotil do podoby, jež už sportovně těžko obstojí. Její první veřejná reakce přitom přišla už 5. září, kdy po sérii pozdních doher napsala stručné „Tohle je neudržitelné“. A ještě předtím, po půlnočním startu Venus Williamsové v prvním kole, řekla pro Sky Sports větu, která debatu otevřela: „Tenis je jediný sport, který tohle dělá. Myslím, že je to šílené.“
Šest dní, tři zápasy po druhé ráno
Shelton vs. Alcaraz nebyl ojedinělý exces. Podle AP letošní US Open nasbíral během prvních šesti hracích dnů tři zápasy končící po druhé hodině ranní a další dva po jedné. Série začala hned v prvním kole, kdy Venus Williamsová nastoupila proti Sofii Keninové ve 12:13, což byl nejpozdější začátek zápasu v historii turnaje. Williamsová pak novinářům řekla, že nezná jiný sport, kde by se začínalo tak pozdě.
Čtvrtfinále Shelton vs. Alcaraz jen posunulo hranici dál. Pětisetový maraton skončil v 3:33 a stal se nejpozdější dohrou, jakou US Open zažil. Problém ale není v tom, že dva výjimeční hráči spolu hráli pět hodin. Problém je v tom, proč vůbec začali hrát kolem jedenácté večer.
Proč se to děje: anatomie večerního bloku
Mechanismus je jednoduchý a dobře zdokumentovaný. Oficiální harmonogram US Open rozděluje každý hrací den na denní a večerní blok. Večerní blok na Arthur Ashe Stadium začíná v 19:00, brány se pro držitele samostatných večerních vstupenek otevírají v 18:00. Na program jdou dva hlavní zápasy.
Dva bloky znamenají dvojí prodej vstupenek a lukrativnější televizní okna v hlavním vysílacím čase. Když se ale první večerní zápas protáhne, druhý startuje kolem jedenácté nebo později. A pokud se i ten natáhne, konec přijde ve tři, ve čtyři ráno.
Turnajový ředitel Eric Butorac pro CNN vysvětlil, že začínat dřív než v sedm večer je v New Yorku složité kvůli dopravě, a sedmou hodinu označil za „správný čas“. Už v roce 2023 tehdejší ředitelka Stacey Allasterová říkala totéž a odmítla snížit počet večerních zápasů na jeden. Argument zněl, že by to nebylo fér k fanouškům, kteří si koupili vstupenku na dva duely.
Jenže co je fér k hráčům?
Co následuje po třetí ráno
Konec zápasu neznamená konec pracovního dne. Následuje povinná tisková konference, zklidnění, fyzioterapie, hydratace, jídlo, a teprve pak spánek. Aryna Sabalenková letos popsala, že po pozdním konci se „celý rozvrh dalšího dne hodně změní“. Posunuté vstávání, zpožděný trénink, jiné načasování jídel, méně prostoru na léčbu drobných zranění.
ATP a WTA tento problém mimo grandslamy už řeší. Podle oficiálních pravidel ATP Tour nesmí na běžných turnajích žádný zápas jít na kurt po 23:00, po 22:30 se mají přesouvat na další den. Jenže grandslamové turnaje z těchto pravidel vybočují, AP výslovně připomíná, že se na ně nevztahují. Sport tedy problém systémově uznal, ale na svých čtyřech největších akcích ho nechává bez řešení.
Wimbledon, Paříž, Melbourne: jde to i jinak
Srovnání s ostatními grandslamy ukazuje, že US Open je v tomto ohledu výjimka. Wimbledon startuje na vnějších dvorcích v 11:00, na Centre Court v 13:30 a má známý večerní limit kolem 23:00. Roland Garros pořádá noční blok pouze na jednom dvorci se startem ve 20:15; riziko pozdní dohry existuje, ale je výrazně nižší než u amerického modelu se dvěma zápasy od sedmi.
Nejzajímavější je příklad Australian Open. Ten po rozšíření na patnáct hracích dnů snížil počet denních zápasů na hlavních dvorcích ze tří na dva, právě proto, aby omezil pozdní dohry. Strukturální zásah je tedy možný. Melbourne ho udělal.
Legenda bez exekutivní moci, ale s mikrofonem
Navrátilová nemá v USTA žádnou řídicí funkci. Aktuální vedení organizace tvoří generální ředitel Craig Tiley a správní rada, v níž její jméno nefiguruje. Vystupuje jako tenisová expertka Sky Sports, komentátorka, ne funkcionářka. Institucionální páku na rozpis US Open nemá.
Má ale něco jiného: schopnost nastavit agendu. Po jejích výrocích z 5. a 9. září mluvčí US Open Brendan McIntyre pro CNN připustil, že pořadatelé musejí „vyhodnotit všechny možnosti plánování do budoucna“. Pozornost má být prý na výkonech hráčů, ne na hodině konce. To zní rozumně, jenže právě hodina konce ty výkony přímo ovlivňuje.
Debata se vrací každý rok. Po sezoně 2022 se řešila, v roce 2023 ji Allasterová smetla ze stolu, v roce 2024 ji zvedla Coco Gauffová. Letos ji Navrátilová vytáhla znovu, a tentokrát s daty, která mluví hlasitěji než kdykoli předtím. Tři zápasy po druhé ráno za šest dní nejsou anomálie. Jsou to důsledky systému, který upřednostňuje dvojí prodej vstupenek před spánkem lidí, kteří ten produkt vytvářejí.
