Kováč chtěl v Hradci střídat víc než dva hráče. Po remíze Plzně popsal, kdo ho zklamal a kdo si říká o šanci

Středeční večer na mokrém trávníku v Hradci přinesl dohrávku 5. kola Chance Ligy, bezbrankovou remízu a nezvykle ostrou pozápasovou řeč plzeňského kouče. Kováč nešetřil kritikou pomalé kombinace, ztrátových míčů ani chybějící energie v ofenzivě. Zároveň ale udělal něco, co po pouhých třech ligových zápasech na lavičce Viktorie překvapilo víc než samotný výsledek: veřejně pojmenoval, kdo v jeho očích stoupá a kdo padá.

O poločase chtěl měnit víc, ale nesměl si to dovolit

Kováč po zápase řekl, že by nejraději provedl o přestávce víc než dvě změny. Nebyl to pravidlový zákaz, IFAB povoluje pět střídání ve třech oknech plus poločasovou pauzu mimo tato okna. Problém byl taktický: kdyby o poločase spotřeboval tři nebo čtyři karty, neměl by čím reagovat na vývoj ve druhé půli.

Nakonec udělal přesně to, co si naplánoval. O pauze stáhl Adua a Souarého, na hřiště poslal Christopha Kabonga a Tomáše Ladru. V 59. minutě přišel Alexander Sojka za Višinského. A v 83. minutě přidal dvojitou změnu Touré–Pirgić. Všech pět střídání využitých do posledního.

Bojovník tvrdí, že mu nabídli přes 10 milionů za zápas se šimpanzem. Experti varují

MMAmag.cz

3 h

Sojka stoupá, Dweh vysvětluje

Nejsilnější veřejnou pochvalu dostal Sojka. Kováč o něm mluvil jednoznačně: říká si o větší minutáž, chodí na hřiště pracovat a sprintovat, zaslouží si víc šancí, a dostane je. To není zdvořilostní fráze po remíze. To je signál směrem ke zbytku kádru.

Pozitivně Kováč hodnotil i Ladru s Kabongem, kteří podle něj druhý poločas oživili, a pochválil mladého Tobiáše Pališčáka za zvládnutí těžkého testu. Na opačném pólu stál Sampson Dweh, na přímý novinářský dotaz trenér připustil, že neodehrál dobrý zápas, a kritizoval jeho pomalé rozhodování a rozehrávku do středu místo do stran.

Kdo šel dolů o poločase, ten dostal nejtvrdší zprávu beze slov. Adu, Souaré, později Višinský. Kováč je jmenovitě neoznačil za zklamání, ale kontext poločasových změn a poznámka o „slabší energii hráčů hlavně nahoře“ mluví dost jasně.

Bod, který Plzeň spíš uhájila

Čísla z Hradce vyprávějí příběh, který Kováčovu frustraci vysvětluje. Plzeň si vytvořila pouhé dvě střely na bránu proti třem hradeckým. Rohy? 3:10 pro domácí. Trubač šel sám na Wiegeleho, Darida trefil břevno, Trubač pak těsně minul. Podle reportu Hradce Králové byli domácí blíž gólu.

Přitom Hradec neporazil Plzeň v lize osmkrát v řadě. Ještě v březnu tam Viktorie vyhrála 3:0. Jenže aktuální hradecká domácí forma byla výborná, osm ligových výher v řadě před příchodem Plzně. Remíza tak bodově není katastrofa, ale výkonově ji sám Kováč rámuje jako „na Plzeň málo“. Jediná pozitiva, která uznal? Bod a čisté konto.

Třetí zápas, první přeskupení hierarchie

Pod Kováčem má Plzeň zatím bilanci remíza–výhra–remíza. Defenziva se narovnala, dvě nuly vzadu po sobě po sérii, která zahrnovala i šílených 5:5 v Teplicích. Ofenzivní stabilita ale chybí. Z posledních sedmi ligových zápasů sezony 2026/2027 vyhrála Viktorie jen dvakrát.

Důležitější než samotné 0:0 je ovšem to, co Kováč po Hradci udělal komunikačně. Veřejně pojmenoval vítěze i poražené vnitřní konkurence. Sojka dostal nejsilnější doporučení, Dweh musel vysvětlovat, poločasoví střídající dostali jasný vzkaz. Po třech zápasech na lavičce je to neobvykle razantní krok, a naznačuje, že sestava na nedělní domácí ligový zápas se Sigmou Olomouc a následný čtvrteční vstup do Evropské ligy proti Union Saint-Gilloise se bude skládat jinak.

Minimálně jedno místo v ofenzivní trojici je po středečním Hradci znovu otevřené. A Sojka ví, že klíče od něj drží.