Trunda prozradil plány nového realizačního týmu. K reprezentaci přijdou zahraniční odborníci, možná se změní i kapitán

Sto tři stránek jako startovní výstřel

V srpnu předložil Pavel Nedvěd výkonnému výboru 103stránkovou analýzu mistrovství světa. Dokument pojmenoval souběh problémů: mentální zátěž z přesunů mezi dějišti, práci se zátěží v nadmořské výšce, nedostatky v regeneraci i kondičním servisu. Ještě na konci června přitom vedení FAČR veřejně hájilo 62člennou delegaci s tím, že měla odborníky na všech postech. O pár týdnů později už Trunda v rozhovoru pro Radiožurnál Sport mluvil o „zrcadle“, které šampionát nastavil, a o nutnosti restartu.

Obrat v rétorice byl rychlý. A nebyl jen rétorický: skončil trenér Miroslav Koubek, na lavičku přišel Španěl Santi Denia s asistentem Davidem Amem a FAČR poprvé otevřeně připustila, že některé pozice kolem týmu by měli obsadit cizinci.

Bejbl jako most, ne jako konečná stanice

Schválení Bejbla dává logiku. Bývalý reprezentant zná Deniu z Atlética Madrid, kde působil jako skaut a trenér mládeže. Právě on pomáhal s doporučením, když FAČR španělského kouče oslovovala. Podle Trundy původně nebyl plán udělat z něj rovnou asistenta, ale Denia s Nedvědem si ho přáli a svaz to přijal jako racionální řešení. Bejbl navíc přináší trenérskou zkušenost z českých mládežnických výběrů, takže funguje jako přirozený most mezi španělským trenérským jádrem a domácím prostředím.

Mercedes G, Defender i Wrangler mají nového konkurenta z Číny. BAW 212 přináší rámový off-road za zlomek ceny prémiových konkurentů

AutoŽivě.cz

2 h

Podstatnější než samotné jméno je ale to, co Trunda řekl vzápětí: realizační tým bude užší než dosud, zato efektivnější. Zahraniční „obohacení“ má přijít „v řádu jednotek“, fyzioterapeuti, maséři a další servisní pozice. Konkrétní jména ani národnosti zatím nezazněly. Nejde tedy o masivní výměnu, ale o cílené doplnění lidí, kteří mají přinést jiné pracovní návyky. Podle nás je právě tohle největší posun: přechod od převážně domácího modelu k řízeně smíšenému štábu, kde zahraniční prvek není ozdobou, ale nástrojem profesionalizace.

Denia nechce být slon v porcelánu

Sám Denia v srpnovém rozhovoru pro fotbal.cz zdůraznil, že nechce do Česka mechanicky přenést španělský model. „Musíme dobře poznat prostředí,“ řekl a popsal přístup, který staví na individuálních videoanalýzách pro hráče, pravidelném osobním kontaktu i speciální péči o zraněné reprezentanty mimo srazy. Chce, aby se hráči cítili součástí týmu, i když zrovna nehrají.

Zároveň dal jasně najevo, že si nastaví vlastní hierarchii v kabině. Současným kapitánem je Ladislav Krejčí, jmenovaný v březnu místo Tomáše Součka. Trunda ale téma pásky nechal výhradně na trenérovi, výkonný výbor do toho zasahovat nebude. Případná změna kapitána by přitom neznamenala konec Krejčího v reprezentaci, pokud ho Denia sportovně chce.

Schickův stín nad celou přestavbou

Začátkem září promluvil v podcastu To nemá kam Patrik Schick. Jeho slova byla ostrá: reprezentace mu „víc brala, než dávala“, hráči se tam jezdili „znehodnocovat“, organizace kolem týmu byla laxní a neprofesionální. Obsahově se přitom překrývala s body, které FAČR řešila už v létě: regenerace, standardy, provoz.

Trunda po jednání výkonného výboru řekl, že za Schickovým výrokem udělali čáru. Současně ale potvrdil, že Denia o útočníka Leverkusenu stojí a kontakt existuje. Schick sám v podcastu přiznal, že se s novým trenérem přímo ještě neslyšel, a dodal, že se jeho rozhodnutí „asi nezmění“. K 9. září tedy spíš přetrvává odstup než potvrzený návrat. Pokud ale Denia skutečně přetvoří servis kolem týmu tak, jak slibuje, odpadne hlavní argument, kterým Schick svůj odchod zdůvodňoval.

Česká reprezentace nestojí před kosmetickou úpravou. Stojí před pokusem přepsat způsob, jakým národní tým funguje, od velikosti delegace přes složení lavičky až po to, kdo nosí pásku. Zda to bude stačit, ukáže první sraz pod Deniou.