Vedení českých rozhodčích odmítá říct, jestli sudí chybovali

Vedení českých rozhodčích odmítá říct, jestli sudí chybovali. Předseda FAČR Trunda slíbil vysvětlení, pak couvl

Komise rozhodčích FAČR přestala veřejně říkat, jestli sudí chybovali. Místo toho pustí zvuk z VAR a nechá fanoušky, ať si udělají názor sami.

i Zdroj fotografie: FAČR
                   

Ještě na jaře 2026 se po každém ligovém kole na webu FAČR objevovaly materiály s názvem „Hodnocení vybraných situací“. Komise rozhodčích vybrala čtyři momenty, které navrhla média, a řekla k nim jasné ano, nebo ne. Pak přišel Carlos Clos Gómez. Španělský arbitr s mezinárodní kariérou, jmenovaný výkonným výborem FAČR 5. května 2026, ještě před startem nové sezony Chance Ligy oznámil, že veřejná kritika rozhodčích končí. Kritika bude interní, tváří v tvář. Veřejnost dostane neupravenou komunikaci mezi VAR a hlavním rozhodčím, nic víc.

Tři kauzy bez odpovědi

Sedmé kolo sezony 2026/27 přineslo sérii momentů, po kterých fanoušci i kluby čekali na stanovisko komise. Nedočkali se. Bez oficiálního verdiktu zůstaly minimálně tři situace: rána loktem do Pilařovy hlavy, Alcócerův úder do Van Burena a Chorého kontakt s brankářem Hrdinou. Expertní rubrika iSportu označila případy Chorého a Alcócera za uniklá vyloučení. Jenže mediální rozbor není stanovisko FAČR. Komise mlčí a mlčet chce.

Nejde o nahodilý výpadek komunikace po jedné bouřlivé neděli. Gómez nový model popsal už 24. července 2026, tedy ještě před startem většiny sporných debat. Veřejná kritika rozhodčích ne. Interní zpětná vazba ano. Zveřejnění audia VAR ano. Oficiální výklad ne.

Trundův slib a jeho okamžité zúžení

Předseda FAČR David Trunda 7. září 2026 reagoval na narůstající tlak médií a funkcionářů příslibem: v nejbližší reprezentační pauze prý Gómez udělá veřejné vyhodnocení úvodu sezony a „dá osobní vysvětlení“. Jenže vzápětí dodal, že si nemyslí, že by došlo na konfrontaci konkrétních situací. O den později, po jednání výkonného výboru, posunul rétoriku ještě dál: nevidí důvod cokoliv měnit a současný model se mu osobně líbí.

Sled výroků mluví jasně: slib, omezení slibu, obhajoba statu quo. Tři kroky za dva dny. Co přesně avizované vystoupení v reprezentační pauze přinese, detailně zveřejněno nebylo. Z doložených výroků vychází, že půjde spíš o obecné vyhodnocení trendů a fungování nové komunikační strategie než o veřejný soud nad jednotlivými kauzami.

Co zbývá klubům a fanouškům

Formální mechanismy existují. Soutěžní řád FAČR v § 71 umožňuje klubu podat protest, kapitán se podle § 65 může rozhodčího přímo na hřišti zeptat na důvody jeho rozhodnutí a delegát po každém utkání vyplňuje hodnocení výkonu rozhodčích. Nejde o teorii: Sparta po protestu proti druhé žluté kartě pro Martina Vitíka dosáhla toho, že komise potvrdila absenci přestupku a disciplinární komise LFA řízení zastavila. Podobně byla po protestu zrušena žlutá karta Tomáši Wiesnerovi.

Interní kontrola tedy nezmizela. Co zmizelo, je veřejný verdikt, který říkal: tady sudí chyboval, tady rozhodl správně. Fanoušci dnes mohou:

  • poslechnout si syrový zvuk komunikace VAR bez oficiálního komentáře,
  • sledovat mediální expertní rubriky, které ale nejsou stanoviskem FAČR,
  • čekat, zda jejich klub podá protest a zda z něj vzejde alespoň nepřímá odpověď.

Gómez mluvil i o tom, že by chtěl na stadionech přes velkoplošné obrazovky ukazovat záběry po intervenci VAR, ale sám přiznal technické limity českých arén.

Jak to dělají jinde

Český model stojí v evropském srovnání na střídmějším konci spektra. Premier League od sezony 2026/27 zveřejňuje týdenní výsledky nezávislého panelu KMI, včetně oficiálního verdiktu správně/špatně, a přidává přímé citace rozhodčích i audioanalýzu v pořadu Mic’d Up. Španělská RFEF publikuje audia VAR po každém kole první i druhé ligy a transparentnost otevřeně rámuje jako cestu ke srozumitelnosti pro fanoušky. Nizozemská KNVB šla ještě dál a testovala hlášení rozhodčího přímo do stadionu a televize po přezkoumání VAR.

Česko zveřejňuje surové audio. Ale nepřidává arbitra, který by ho fanouškům a klubům oficiálně vyložil. Je to poslech bez rozsudku.

Starý problém, nový kabát

Gómez není první zahraniční šéf české komise rozhodčích; před ním prošli funkcí Polák Michał Listkiewicz i Portugalec Vítor Pereira. A debata o transparentnosti rozhodování není nová. Už v éře Dagmar Damkové kritizovala média mlčení komise a nesplněné sliby větší otevřenosti. Rozdíl je v tom, že tentokrát nejde o selhání komunikace, ale o záměr. Gómez říká, že komise je tu pro rozhodčí, aby se zlepšovali, ne aby o jejich výkonech mluvila veřejně. Rozhodčí nemají být hlavními protagonisty fotbalu.

Filozofie zní logicky. Problém je, že ve chvíli, kdy oficiální verdikt zmizí a nahradí ho ticho, hlavními protagonisty fotbalu se rozhodčí stávají právě proto, že o nich nikdo autoritativně nepromluví. Prázdno po chybějící odpovědi vyplní spekulace, frustrace a mediální rozbory, které nemají razítko FAČR. A to je přesně ten paradox, se kterým bude muset Gómez v reprezentační pauze něco udělat, i kdyby ke konkrétním kauzám neřekl ani slovo.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Roman Vágner

Zobrazit další články