Čtyři prohry ze sedmi zápasů, devět bodů a ztráta osmi na Slavii. Tak vypadá start Sparty do sezony 2026/27.
6. září v Hradci Králové to trvalo dvacet pět minut. Dva góly, ticho na lavičce hostů a z kotle sparťanských fanoušků se poprvé v sezoně neslo sborové „Priske ven!“. Brian Priske stál u postranní čáry s rukama v kapsách, zatímco jeho tým prohrával zápas způsobem, který už viděl, a přiznal to i on sám. Dva rychlé zásahy, jeden po standardní situaci, druhý z bleskového přechodu. Totéž co loni. Totéž co v derby. Bilance 3–0–4 se skóre 13:12 a desáté místo v tabulce Chance Ligy. Ani jedna remíza, jen plné výhry a plné pády. Sparta buď soupeře přejede, nebo se jí rozpadne defenziva. Nic mezi tím.
Čtyři porážky, čtyři různé příběhy, a jeden vzorec
Sezonu otevřela Zbrojovka Brno výhrou 3:1 nad Spartou. Ve třetím kole přišla porážka 0:2 v Mladé Boleslavi. Pak tři výhry v řadě (Zlín 3:1, Teplice 4:1, Artis Brno 4:0) a zdálo se, že se stroj rozjíždí. Jenže 30. srpna přišlo derby. Slavia na Letné vyhrála 0:3 góly v 11., 59. a 90. minutě. O týden později Hradec Králové 2:1.
Na první pohled čtyři různé zápasy. Na druhý pohled opakující se scénář: Sparta drží míč, pomalu kombinuje, narazí na organizovaný blok, a když ho ztratí, nemá za sebou pojistku. Zbytková obrana nefunguje. Přechod soupeře ji zastihne v pohybu nahoru a trestá ji dřív, než se stihne zformovat.
Rosický skládal tým za pochodu, ale to nestačí jako omluva
Analytik Jiří Fejgl v iSportu připomněl důležitý kontext: Tomáš Rosický skládal kádr postupně, svou „letitou taktikou“. Proti Hradci nastoupili v obranné čtyřce tři hráči, kteří přišli v posledních týdnech: Guddal, Mbe Soh a Hoever. Tři noví stopeři vedle sebe v sedmém ligovém kole. To je polehčující okolnost, kterou nelze ignorovat.
Jenže hranice Priskeho odpovědnosti začíná tam, kde nesehranost přestává být vysvětlením a stává se výmluvou. Ruman nevyčítá Spartě, že si noví obránci ještě nerozumějí. Vyčítá jí principové selhání: špatně nastavené pozice po ztrátě míče, chybějící automatismy v přepínání, bohorovnost. To jsou věci, které trenér buď nastaví, nebo nenastaví. A po sedmi kolech a čtyřech porážkách je čas přestat mluvit o „novém stroji, který potřebuje čas“.
Fejgl navíc upozornil na čitelnost. Priske se drží jedné taktické mantry, od které se neodchyluje. Chybí plán B. Soupeři to vědí, připraví se, a Sparta nemá odpověď.
Priske ví, že hoří. Otázka je, jestli to stačí
Sám Priske po Hradci řekl novinářům větu, která v kontextu jeho pozice zní jako předběžný epitaf: „Když prohrajete čtyři ze sedmi v klubu typu Sparta, otázky na trenéra přijdou. Existuje riziko, že vedení vybere někoho jiného.“ Fanouškovské skandování označil za součást fotbalu. Přiznal podobnost s loňskými problémy. Mluvil o změně rozehrávky a struktury hry během zápasu.
Podle nás je klíčová otázka jiná než „Priske ano, nebo ne“. Jde o to, zda Sparta prohrává kvůli nesehranému materiálu, který Rosický dodal pozdě, nebo proto, že i po výměně materiálu opakuje stejné principové chyby bez míče. Pokud platí to první, čas pomůže. Pokud to druhé, nepomůže ani měsíc navíc.
Vedoucí Slavia má po sedmi kolech 17 bodů a skóre 21:5. Liberec 16, Mladá Boleslav 14. Sparta devět. Ztráta osmi bodů na čelo v září je v třicetičlánkové lize smazatelná, ale jen pokud se změní víc než rétorika.
Nejbližší dva zápasy, doma s Jabloncem a venku na Sigmě, jsou poslední prostor, kde může Priske ukázat, že opakování není zákonitost. Pokud nepřijde bodový i herní obrat právě tady, další skandování z kotle bude to nejmenší, co ho potká.
