Filip Chlapík před sezonou 2025/2026 odmítl nejistý návrat do NHL a jako čerstvý kapitán Sparty veřejně prohlásil, že jeho tým se nesmí bát žádného soupeře, ani papírově silnějších Pardubic. Jenže za těmi slovy stojí tři po sobě jdoucí semifinálové krachy.
1. září 2025 stál Chlapík na ledě O2 areny s céčkem na dresu, které mu nabídl ještě trenér Pavel Gross. Bylo mu šestadvacet, měl za sebou bolestivou zkušenost s Ottawou a před sebou mužstvo, které už pátým rokem sbíralo hvězdná jména, ale pokaždé zhaslo o krok před finále. „Chci, abychom měli sparťanské DNA,“ řekl tehdy v rozhovoru pro klubový web. Znělo to jako fráze. Jenže když se podíváte na to, co Sparta v následujících měsících skutečně prožila, ukazuje se, že problém nikdy nebyl v nedostatku talentu.
Tři semifinále, tři konce
Statistika je krutá svou přesností. 13. dubna 2024 Sparta prohrála sedmý semifinálový zápas s Třincem 2:3 po prodloužení. Přesně o rok později, 13. dubna 2025, padla v sedmém semifinále s Kometou 1:3. A po sezoně 2025/2026 přišel třetí semifinálový konec v řadě, tentokrát s Pardubicemi, které následně celou soutěž ovládly.
Tři roky po sobě. Pokaždé semifinále. Pokaždé konečná.
Když Chlapík v září 2025 mluvil o tom, že tým musí zvládat sedmé zápasy a hrát s větším hladem, nebyla to rétorika nového kapitána, který chce zapůsobit. Byla to diagnóza. Sparta měla Kořenáře s Kovářem v brance, obrannou osu Krejčík–Pysyk–Irving–Mašín a ofenzivní jádro, které by záviděla většina extraligových klubů. Přesto pokaždé narazila na stejný strop, ne kvalitativní, ale mentální.
Proč ne NHL
Chlapíkovo rozhodnutí zůstat ve Spartě nebylo samozřejmé. Zájem ze zámoří existoval, detaily ale nikdy nebyly zveřejněny. V březnu 2026 pro Hokej.cz popsal, co ho od návratu odrazuje: „Muselo by to být hodně hodně zajímavé.“ Zkušenost s Ottawou označil za bolestivou, jednání vůči němu za neférové. Návrat by dával smysl jen při výrazně lepší perspektivě, reálná šance na roli ve třech lajnách, ne boj o hraniční místo na soupisce.
Ve Spartě měl něco, co mu NHL nenabízela: postavení lídra, smysluplnou roli a nedokončený sen. Čísla mu dávala za pravdu. V základní části 2025/2026 odehrál 48 zápasů, nastřílel 21 gólů, přidal 30 asistencí a s 51 body zůstal nejproduktivnějším hráčem týmu. Kapitánská páska mu výkonnost nesebrala. Spíš naopak.
Pardubice jako měřítko
Kdo chtěl před sezonou 2025/2026 pojmenovat favorita, nemusel dlouho hledat. Pardubice pod novým trenérem Filipem Pešánem přivedly Vladimíra Sobotku, Jakuba Lauka, v obraně doplnily Gazdu, Tourignyho, Ludviga a vrátil se Košťálek. Šířka kádru byla impozantní, a pozdější titul potvrdil, že nešlo o mediální bublinu.
Sparta na to reagovala jinak, než by čekal ten, kdo sledoval její předchozí přestupová léta. Po sezoně 2024/2025 sáhla i do velkých jmen: odešli Sobotka, Forman, Kempný. Bylo to vědomé přiznání, že model „kupujeme hvězdy a čekáme na titul“ po osmnácti sezonách bez zlata nefunguje. Chlapík sám řekl, že mužstvo bylo pohromadě „plus minus pět let“ a změny dávaly logiku.
Rozdíl mezi Spartou a Pardubicemi nespočíval v počtu hvězd. Pardubice působily robustněji v čisté šířce špičkových jmen, ale hlavní propast ležela jinde: v konzistenci a schopnosti dohrát krizové momenty. Sparta měla strop na titul. Nedokázala ho ale prorazit.
Od Grosse přes Nedvěda k Augustovi
Důležitá časová korekce: když Chlapík v září 2025 přebíral kapitánskou pásku, Sparta ještě nebyla pod Patrikem Augustou. Do sezony šla s Pavlem Grossem, který byl v říjnu 2025 nahrazen Jaroslavem Nedvědem. Augusta přišel až 30. dubna 2026, potvrzený pro sezonu 2026/2027.
Co Augusta veřejně avizoval, cílí přesně na sparťanskou bolest:
- Rychlost a přímočarost místo přemýšlivého hokeje, který v klíčových chvílích zamrzával.
- Jasněji vymezené role – každý hráč musí vědět, co se od něj čeká v šestém i sedmém zápase.
- Žádný další granát do kabiny – důvěra ve stávající jádro místo další velké přestavby.
- Propojení s mládeží a juniorkou – organizace jako celek, ne jen áčko.
Podle rozhovoru pro iDNES nechce „víření vod“ a odmítá být alibista ohledně titulových ambicí. To je přesně ten jazyk, který Chlapík používal už o devět měsíců dříve.
Vysoký strop, reálné riziko
Chlapíkova smlouva běží do konce sezony 2028/2029. Má čas. Sparta má čas. Otázka ale nezní, jestli má klub dost kvalitních jmen, tu odpověď zná každý, kdo viděl soupisku posledních pěti let. Otázka zní, jestli dokáže v rozhodujícím okamžiku udělat to, co třikrát po sobě neudělala: zavřít sérii a jít dál.
Augusta přebírá tým, který nepotřebuje další revoluci. Potřebuje zlomit jedno jediné prokletí, a na to nestačí posily ani statistiky. Na to stačí jen sedmý zápas, ve kterém Sparta konečně zůstane stát.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 2521
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 2801
