Miroslav Jansta: Českému fotbalu chybí hrdost

Českému fotbalu chybí hrdost, říká Jansta. Bývalý šéf basketbalu zpochybnil, že zahraniční trenér svaz zachrání

Miroslav Jansta ví, co znamená vsadit na cizince u národního týmu. V basketbalu to zkusil, a teď říká, proč to ve fotbalu může selhat.

i Zdroj fotografie: Česká basketbalová federace
                   

Když v roce 2013 přivedl Jansta k české basketbalové reprezentaci Izraelce Ronena Ginzburga, klepali si lidé na čelo. Jenže Jansta trenéra podržel i po neúspěšném EuroBasketu 2017 a výsledek se dostavil: šesté místo na mistrovství světa 2019, historický úspěch. Teď se dívá na fotbal, kde 31. července 2026 představil předseda FAČR David Trunda prvního zahraničního trenéra české reprezentace, Španěla Santiaga Deniu, a vidí podobný scénář. S jedním zásadním rozdílem: pochybuje, že fotbalový svaz dokáže svému vlastnímu rozhodnutí stát za zády.

Hrdost není fráze, je to měřitelná veličina

Jansta v rozhovoru pro iSport opakovaně mluví o „hrdosti“. Nemyslí tím vlastenecké proslovy před kamerou. Myslí tím stav, kdy nejlepší hráč země považuje pozvánku do reprezentace za profesní vrchol, ne za povinnost, která ho sráží.

Důkaz, že český fotbal tento stav ztratil, přišel koncem srpna. Patrik Schick v podcastu To nemá kam detailně popsal, proč skončil v nároďáku: „Reprezentace mi víc brala, než dávala.“ Mluvil o osmihodinovém cestování před zápasem s Mexikem na MS 2026, o zázemí, které neodpovídá úrovni hráčů ze zahraničních lig, o tom, že se tým „jezdil znehodnocovat“. Rok od roku horší, shrnul.

Pro Janstu je Schickův odchod přesně ten symptom, na který upozorňuje. V basketbalu měl Tomáše Satoranského, hráče NBA, který reprezentaci nikdy neodmítl. Ve fotbalu za nositele nové identity označuje kapitána Ladislava Krejčího. Ale jeden lídr nestačí, pokud systém kolem něj nefunguje.

Denia není problém. Problém je všechno kolem

Jansta Deniu neshazuje. Španěl má na kontě olympijské zlato z Paříže 2024, kde jako hlavní trenér dovedl španělskou jednadvacítku k finálové výhře 5:3 nad Francií po prodloužení. Předtím byl asistentem Luise de la Fuenteho u stříbrného týmu v Tokiu. Profesní kredit má.

Co Jansta zpochybňuje, je představa, že jeden trenér vyřeší celý systém. Reprezentační kouč nepracuje s hráči denně. Neřídí klubovou mládež. Nemůže změnit infrastrukturu. Denia sám to potvrdil, když na přednášce pro kurz UEFA PRO v lednu 2025 zdůraznil, že reprezentační práce stojí na správně zvoleném štábu a výběru nejlepších hráčů, ne na klubovém každodenním drilu.

Jansta z toho vyvozuje jasný závěr: pokud FAČR čeká, že Denia sám přinese „totální rekonstrukci“, o které mluvil Trunda v červencovém rozhovoru pro iDNES, je to recept na zklamání.

Pět podmínek, bez kterých to nevyjde

Janstovy požadavky na vedení FAČR jsou konkrétní:

  • Veřejný štít od předsedy. Trunda musí nést odpovědnost za projekt osobně, ne ji delegovat.
  • Jasná hierarchie Trunda–Nedvěd. Pavel Nedvěd je prezentovaný jako manažer reprezentací, Trunda jako ten, kdo nese manažerskou odpovědnost. Kdo ale bude hlavní tváří, až přijde první prohra?
  • Ochrana trenéra v krizi. V basketbalu Jansta Ginzburga podržel po neúspěchu. Dokáže totéž Trunda u Denii po prvním výsledkovém výpadku?
  • Nastavení vztahů s kluby. Reprezentační trenér potřebuje spolupráci, ne boj o hráče.
  • Zázemí odpovídající ambicím. Přesně to, co Schick popsal jako fatálně chybějící.

V basketbalu Jansta podobný krok spojoval s koncepcí práce trenérů, vzděláváním a dlouhodobou důvěrou. Ginzburg měl plný úvazek a přesah do celého systému. Fotbalový svaz zatím mluví podobným jazykem, ale Jansta pochybuje, že za slovy přijdou činy.

Test, který český fotbal nesmí pokazit

Janstova nejtvrdší výtka nesměřuje na lavičku. Směřuje na Strahov. Zahraniční trenér v jeho logice není spása, je to test. Test toho, jestli český fotbal umí podržet vlastní rozhodnutí, když přijde první krize, první mediální tlak, první požadavek na rychlou výměnu.

Trunda mluví o rekonstrukci. Schick popsal ruiny. Denia přináší plán a olympijské zlato. Ale plán bez institucionální opory je jen prezentace, a tu český fotbal zvládá léta. Teď musí zvládnout něco těžšího: vydržet.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Josef Kebrle

Zobrazit další články