Plíšková po vyřazení z US Open od Rusky lituje šancí. Do Číny se jí nechce

V pozápasovém rozhovoru s novináři v New Yorku česká tenistka jeden po druhém vypočítávala momenty, kdy měla zápas ve svých rukou. Úvodní brejk v prvním setu. Brejkboly za stavu 1:3. Náskok 3:0 ve druhém setu, výhoda na 4:1, stav 6:5 a 30:0 na returnu. „Minimálně set jsem měla vyhrát,“ řekla. Jenže z osmi brejkbolů proměnila jen dva. A právě tady, v mezerách mezi šancí a jejím promarněním, se ukrývá příběh zápasu, který trval pouhých 84 minut, ale mohl vypadat úplně jinak.

Kde se zápas zlomil

Diana Šnajderová, dvaadvacetiletá ruská levačka s grandslamovým semifinále z Roland Garros v kapse, vstupovala do utkání jako nasazená hráčka v solidní hardové formě. Plíšková ji přesto hned v úvodu brejkla. Pak ale prohrála šest her v řadě a první set ztratila 1:6.

Druhý set vypadal jako restart. Plíšková odskočila na 3:0 a zdálo se, že si vynutí třetí dějství. Jenže právě tady se projevil problém, který čísla ukazují nemilosrdně: po druhém servisu vyhrála jen 4 body z 18, tedy 22 %. Šnajderová naopak po svém druhém podání získávala 45 % bodů. Proti elitní returnérce (a Plíšková sama Šnajderovou zařadila po bok Mirry Andrejevové mezi nejlepší returnérky top 20) to znamená, že každý slabší servis je pozvánka k útoku.

Slavia zapsala soupisku na Ligu mistrů. Staněk na seznamu chybí, přestože o víkendu seděl na lavičce v derby

SportyŽivě.cz

13 h

Pět es, ale šest dvojchyb. Celkové body 62:74. Tiebreak druhého setu skončil 4:7. Zápas, který Plíšková mohla dotáhnout do třetího setu, skončil ve dvou.

Servis, který už nediktuje

Plíšková sama přiznala, že celá americká část sezony nebyla z pohledu servisu kdovíjaká. „Dnes už dostávají zpátky i kvalitní první servisy,“ vysvětlovala. Soupeřky mají video, data, rychlé reakce. Éra „free pointů“, která kdysi definovala její hru, je pryč.

Kontrast s kariérním vrcholem je přímočarý. V roce 2016 hrála na US Open finále. Teď skončila ve 2. kole jako nenasazená hráčka, která po výhře nad soupeřkou z nižších pater žebříčku hned narazila na kvalitní nasazenou. Sama ale ten rozdíl nečetla nostalgicky, spíš přes realitu současného postavení. Sezonu hodnotí jako „nad očekávání“, prohry podle vlastních slov zvládá lépe než dřív. Forma na úrovni top 40 až top 50, ne forma staré verze spoléhající na servis.

Proč se jí nechce do Číny

Druhá osa rozhovoru mířila k programu do konce sezony. A tady Plíšková překvapila upřímností. Nechce se „trmácet“ někam, kde nechce být. Nechce na konci sezony letět na „měsíc a půl“ do Asie. Ty turnaje jsou podle ní „moc roztáhlé“.

A má pravdu, stačí se podívat na kalendář. Samotný China Open v Pekingu zabírá 24. září až 5. října, hned navazuje Wuhan Open do 12. října, pak Ningbo do 19. října a Guangzhou do 26. října. Čtyři turnaje, pět týdnů, druhý konec světa. Pro hráčku v pozdní fázi kariéry, která otevřeně říká, že ji nic netlačí a nic neobhajuje, to nedává smysl.

Jako výjimku jmenovala Tokio, WTA 500 ve stejném termínu jako Guangzhou, turnaj, který má ráda. „Čím jsou hráči starší, tím je lepší si vybírat větší turnaje,“ shrnula svůj přístup.

Co to znamená pro žebříček

V živém žebříčku se Plíšková po US Open držela kolem 43. místa. Přímé vstupy na turnaje jí to zajišťuje bez problémů. Jenže nasazení na Australian Open vyžaduje top 32, a koncosezonní hranice pro 32. místo činila podle archivního žebříčku WTA k 10. listopadu 1 539 bodů.

Právě Peking a Wu-chan nabízejí až 1 000 bodů pro vítězku. Jsou to zdaleka největší bodové balíky celého podzimu. Bez nich zůstává cesta k nasazení v Melbourne výrazně užší a závisela by na hlubokých výsledcích na menších turnajích, kde je bodový strop nižší.

Podle nás je Plíšková v pozici, kde si selektivní kalendář může dovolit, ale za konkrétní cenu. Nejde o volný pád v žebříčku, ale o ztracenou příležitost. Každý vynechaný tisícový turnaj je tisíc bodů, které nemůže nahradit jinde.

Veteránská kalkulace

Plíšková neplánuje konec. Plánuje jinak. Méně povinného cestování, větší důraz na turnaje, kde se cítí dobře fyzicky i psychicky. Je to logika hráčky, která ví, že sezona „nad očekávání“ neznamená, že musí objíždět každý týden.

Otázka už není, kam ještě pojede. Otázka je, jestli si za tu selekci v lednu v Melbourne nekoupí místo mezi nenasazenými, a hned ve 2. kole zase narazí na někoho, kdo returnuje jako Šnajderová.