Jediný Čech na soupisce NBA bere v přepočtu desítky milionů korun ročně. Po daních z nich ale vidí méně než polovinu, a mluví spíš jako investor než jako sportovní hvězda.
Když Vít Krejčí v rozhovoru pro Forbes poprvé otevřeně popsal, co se děje s jeho výplatou z NBA, nezačal u aut ani hodinek. Začal u daní. Z částky na smlouvě podle něj hráč reálně uvidí asi čtyřicet procent. Zbytek spolkne federální daň, státní daň v každém státě, kde odehraje zápas, a povinné odvody. Člověk by čekal příběh o luxusu. Místo toho dostal lekci z finanční disciplíny od šestadvacetiletého kluka z jižních Čech.
Kolik přesně Krejčí bere a kde to stojí v ligové hierarchii
Částka „55 milionů“ kolující českým internetem je korunový přepočet jeho základního platu pro sezonu 2025/2026: přesně 2 349 578 dolarů. Při kurzu kolem 23,60 koruny za dolar vychází zhruba na 55,5 milionu korun hrubého. Zní to jako astronomická suma. V kontextu NBA je to ale spodní patro.
Na mzdové listině Portland Trail Blazers, kam byl Krejčí v únoru 2026 vyměněn z Atlanty, šlo o čtrnáctý nejvyšší plat v týmu. Pro srovnání: takzvaná mid-level exception, tedy částka, kterou liga nastavuje pro střední kontrakty, činila v téže sezoně přes 14 milionů dolarů, šestinásobek Krejčího ročního příjmu. Hvězdní hráči berou třicet, čtyřicet, padesát milionů dolarů ročně. Krejčí je rolový hráč. A ví to.
Co zůstane po daních
Krejčího odhad čtyřiceti procent čistého z hrubé smlouvy odpovídá tomu, co je o americkém daňovém systému pro sportovce známo. Federální sazba pro nejvyšší pásmo přesahuje 37 procent, k tomu se přičítá státní daň, a ta se liší zápas od zápasu. Hráč NBA platí daň ve státě, kde fyzicky nastoupil. Oregon, kde sídlí Portland, má jednu z nejvyšších státních sazeb v USA.
Pokud bychom vzali Krejčího slova doslova, z 55,5 milionu korun hrubého by mu po zdanění zůstalo orientačně kolem 22 milionů. Pořád hodně peněz. Ale ne tolik, aby se dalo přestat přemýšlet.
A je tu ještě jedna vrstva: pokud by byl Krejčí zároveň daňovým rezidentem České republiky, musel by v Česku přiznat celosvětové příjmy. Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi USA a ČR umožňuje zápočet americké daně, takže by nedanil dvakrát, ale administrativní a plánovací náročnost je reálná.
Ligový důchod: tři pilíře, které Krejčí zjednodušil
V rozhovoru Krejčí popsal dva oddělené nástroje: fond, kam posílá peníze a NBA k nim přidává dalších dvě stě procent, a „klasický“ ligový důchod. Skutečnost podle platného kolektivního vyjednání NBA a hráčské asociace je o něco složitější. Liga provozuje tři pilíře:
- Penzijní plán — měsíční důchod ve výši 1 001,47 dolaru za každý rok odehraných sezon. Plný nárok vzniká od 62 let, předčasné čerpání je možné od 45 let, ale v krácené podobě.
- 401(k) — americký spořicí plán s daňovým zvýhodněním. Federální limit příspěvku pro rok 2025 činí 23 500 dolarů ročně.
- Post-career income plan — další vrstva zajištění, která doplňuje předchozí dva nástroje.
Krejčí v rozhovoru mluvil o věkových hranicích 45, 55 a 65 let. Je to zjednodušení, ale podstata sedí: mezi koncem kariéry, který může přijít ve třiceti, a nástupem plného důchodu v dvaašedesáti zeje propast třiceti let. Tu musí hráč překlenout sám.
Byty v Praze, plány na jihu Čech
Právě proto Krejčí nespoléhá jen na ligové nástroje. Vlastní několik bytů v Praze a zvažuje další nemovitosti v okolí Písku a Strakonic, odkud pochází. Říká, že nechce mít všechny peníze v Americe, a letos začal obcházet české banky a investiční specialisty.
Největší jednorázový výdaj? Přesun se psem a partnerkou z Atlanty do Portlandu soukromým letadlem po výměně uprostřed sezony. Ne Lamborghini, ne jachta. Logistika.
Na tom je nejzajímavější právě kontrast. Krejčí mluví o poradcích, ale trvá na tom, že chce investicím aspoň rozumět. Popisuje tlak okolí, lidi, kteří po hráčích chtějí peníze. A opakovaně zdůrazňuje, že kariéra může skončit ze dne na den. Jeden špatný doskok, jeden nezájem trenéra, jedna neobnovená smlouva.
Co si z toho může vzít kdokoli
Krejčího případ je extrémní výší příjmu, ale konzervativní logikou. Počítat s čistým příjmem, ne s hrubou částkou. Začít řešit důchod dřív než ve čtyřiceti. Mít o investicích základní přehled, i když člověk platí poradce. Diverzifikovat, když budoucí život plánuje v jiné zemi než tam, kde vydělává. To nejsou rady pro hráče NBA. To jsou rady pro kohokoli, kdo bere svůj první nadprůměrný plat a nechce ho za pět let hledat.
Jediný Čech na soupisce NBA zatím nemá zaručenou smlouvu na příští sezonu. Ale byty v Praze už stojí.
