Slavia vyhrála 318. derby na Letné 3:0 a Ladislav Vízek přiznává, že tak odvážnou sestavu od Trpišovského nečekal.
Neděle 30. srpna 2026, Letná, šesté kolo Chance Ligy. Jindřich Trpišovský posadil na lavičku oba reprezentační útočníky, Tomáše Chorého i Adama Chytila, a místo nich poslal na hřiště rychlostní duo Emmanuel Ayaosi – Ouanda. Vzadu postavil čtyři klasické stopery. Předzápasová debata expertů se přitom celý týden točila kolem jediné otázky: začne Chorý, nebo Chytil? Že nezačne ani jeden, netipoval nikdo. Ladislav Vízek, olympijský vítěz z Moskvy 1980, člen Klubu ligových kanonýrů se 115 góly a dlouholetý komentátor iSportu, napsal, že mu Trpišovského tah „úplně vyrazil dech“. A dodal větu, která v českém fotbalovém prostoru rezonuje: „Jindra dal přednost fotbalu před MMA.“
Sestava, kterou netrefil žádný expert
Když se v neděli večer objevila oficiální jedenáctka na webu Slavie, vypadala takto: Markovič – Vlček, Zima, Konečný, Chaloupek, Šturm – Provod, Sadílek, Nowak – Ayaosi, Ouanda. Čtyři stopeři v zadní linii. Michal Sadílek nasazený jako osobní stín Karabce. Vpředu žádný silový hrot, jen pohyb a technika.
Šestice expertů oslovená iSportem před zápasem řešila varianty s Chorým, s Chytilem, případně s oběma. Finální verzi nepředpověděl ani jeden z nich. Sám Trpišovský později přiznal, že definitivní rozhodnutí padlo až den před derby.
Proč čtyři stopeři, a proč to nebyl beton
Kdo viděl jen výsledek 3:0 a čtyři stopery v sestavě, mohl snadno usoudit, že Slavia přijela na Letnou zabarikádovat se. Opak je pravdou. Trpišovský na pozápasové tiskové konferenci vysvětlil logiku tahu velmi konkrétně:
- Sparťanská křídla. Mercado a Alcócer představovali hlavní hrozbu v přechodové fázi. Čtyři stopeři měli pokrýt šířku hřiště a eliminovat prostor za obranou.
- Standardky. Sparta patří k nejnebezpečnějším týmům ligy ze standardních situací. Vyšší a důraznější obranná linie měla ovládnout pokutové území při rohových kopech i centrech ze hry.
- Sadílkova osobka. Karabec jako tvůrce sparťanské hry dostal speciální pozornost; Sadílek ho sledoval po celém hřišti.
- Dvě připravené tváře. Trenérský štáb měl nachystanou i alternativní variantu; do té se čtyřmi stopery je podle Trpišovského vtlačila i absence klasického levého wingbeka.
Čísla potvrzují, že plán fungoval. Sparta sice držela 71 % míče a poslala do vápna 27 centrů ze hry, ale Slavia zaznamenala 45 odvrácených míčů z vápna, 22 obranných zákroků a 8 bloků. Efektivita sparťanského tlaku byla minimální.
Nová tvář Slavie rozhodla derby
Všechny tři góly vstřelili hráči, kteří by v „klasické“ slávistické sestavě buď nehráli, nebo hráli jinou roli. Wiktor Nowak otevřel skóre, Danijel Šturm přidal druhý a Emmanuel Ayaosi uzavřel na 3:0. Tři letní posily, tři branky, a Slavia poprvé od prosince 2020 vyhrála ligové derby na Letné.
Vízek to čte jako potvrzení, že Trpišovský má v kádru hráče schopné hrát „fotbal, ne řežbu“, jen jim dosud nedával prostor v největších zápasech. Je fér dodat, že sám Vízek po změně stylu Slavie volal dlouhodobě a jeho pochvala není automatická; právě proto má váhu.
Šok cítil i Priske
Že nešlo jen o Vízkův subjektivní dojem, potvrdil i sparťanský trenér Brian Priske. V rozhovoru pro iDNES uznal, že sestava překvapila „celé Česko“, a o Slavii řekl, že v osobním bránění je možná „nejlepší v celé Evropě“. Když soupeřův kouč mluví tímhle tónem, nejde o zdvořilostní frázi po prohře. Jde o uznání, že ho přečetli.
Revoluce, nebo jednorázový tah?
Lákavé je vidět v derby zlom, Slavii, která se definitivně zbavila nálepky silového týmu. Primární zdroje ale mluví střízlivěji. Trpišovský sám zdůrazňuje, že šlo o jednu ze dvou připravených variant, a naznačuje, že s jiným soupeřem nebo s jiným zdravotním stavem kádru by volil jinak. Spíš než ideologický obrat je to signál: Trpišovský ukázal, že umí opustit vlastní šablonu přesně ve chvíli, kdy se to od něj nejméně čeká.
Po šesti kolech vede Slavia neúplnou tabulku o bod před Libercem, Sparta na ni ztrácí pět bodů. Sezona je teprve na začátku. Ale jedno derby stačilo, aby se změnila otázka, kterou si český fotbal o Trpišovském klade; už to není „proč pořád hraje silou“, ale „co ještě má v záloze“.
