Monfils prohrával na posledním grandslamu kariéry. Pak přišel obrat, naskočený forhend a sborový zpěv k narozeninám

Úterý 1. září 2026, večer pod světly Louis Armstrong Stadium. Na kurt vchází muž, který tu hraje svůj 71. a poslední grandslam kariéry, a přesně v ten den se mu na hodinách otočila čtyřicítka. Gaël Monfils dostal od newyorského publika ovace vestoje ještě před prvním podáním. Co následovalo, nebylo pietní rozloučení. Byl to koncert.

Prohra, která nic neznamenala

Španěl J. M. Vallejo vstoupil do zápasu jako hráč bez co ztratit a první set to potvrdil. Monfils ztratil servis ve druhém gamu, pak přišla série pěti proher v řadě a set skončil 2:6. Kdo sledoval jen skóre, mohl nabýt dojmu, že rozlučka bude krátká a bolestivá.

Jenže Monfils od druhého setu přepnul registr. Zpřesnil podání, začal hledat úhly a Vallejo najednou nestíhal reagovat. Druhý set 6:1, třetí 6:2, čtvrtý 6:0. Klíčový moment přišel ve třetím setu za stavu 1:1 a 30:30 na Vallejově servisu, forhend po lajně, brejkbol, brejk. Od té chvíle se Francouz neohlédl. Celkové skóre 2:6, 6:1, 6:2, 6:0 vypadá jako překlep. Není.

Krejčí zůstává ve Wolverhamptonu. Kouč O’Neil zablokoval jeho odchod, přestože o něj stály tři kluby

SportyŽivě.cz

Právě teď

Skákavý forhend a narozeninový sbor

Ve druhém gamu čtvrtého setu přišla scéna, kvůli které lidi na Monfilse chodí dvacet let. Za stavu 30:15 vyskočil zpoza základní čáry a trefil svůj typický forhend ve výskoku z pozice, kde by většina hráčů volila defenzivní lob. Stadion vstal. Nebyl to rozhodující míč zápasu, ale byl to rozhodující míč večera. Přesně tohle je „La Monf“: technicky bláznivý úder, který nemá právo fungovat, a přesto letí na čáru.

Po posledním míči přišel narozeninový zpěv. Podle ATP se odehrál při pozápasovém rozhovoru na kurtu, ne během výměny, ale to na intenzitě momentu nic nemění. Monfils se uklonil do všech čtyř stran stadionu. „Atmosféra byla neuvěřitelná,“ řekl do mikrofonu. „Vždycky se snažím předvést show. Dneska mi to publikum vrátilo.“

Zmínil i dárek od manželky Eliny Svitolinové, která seděla v hledišti: hodinky. „Úžasný dárek,“ usmál se. „Ale tenhle zápas je v mém top 10 narozeninových oslav.“

Poslední grandslam, ne poslední zápas

Důležité rozlišení: Monfils neskončil. Výhrou nad Vallejem si zajistil postup do druhého kola, kde ho čeká Learner Tien. Oficiální web US Open označuje turnaj za jeho 71. a finální major, ale kariéra má pokračovat až do konce sezony 2026. Konec oznámil sám Monfils na sociálních sítích 1. října 2025 slovy: „Čtyřicet bude pro mě správný čas.“

V téže části pavouku je nasazený Jakub Menšík, takže český střet připadá v úvahu nejdřív ve třetím kole, pokud oba postoupí. Jiří Lehečka, Tomáš Macháč i Dalibor Svrčina jsou rozlosovaní jinde.

Statisticky si Monfils v New Yorku připsal 34. kariérní výhru, nejvíc ze všech Francouzů v historii turnaje. A stal se teprve třetím mužem starším čtyřiceti let, který v posledních padesáti letech vyhrál zápas hlavní soutěže US Open. Před ním to dokázali Ken Rosewall v roce 1977 a Jimmy Connors v roce 1992.

Rozlučka, která odmítá být epilogem

Monfilsova poslední sezona je řetězec rozluček, z nichž každá vypadá jako ta definitivní, a žádná jí zatím není. V lednu se emotivně loučil na Australian Open. V květnu na Roland Garros otáčel z 0:2 na sety proti Hugovi Gastonovi před napěchovaným Chatrierem a prohrál až v pátém. V srpnu se rozplakal v Montrealu.

Kontrast s ostatními je výmluvný. Stan Wawrinka odehrál svůj skutečně poslední grandslamový zápas o den dříve na tomtéž turnaji, prohrál a následovala rozlučková ceremonie. Jo-Wilfried Tsonga se na Roland Garros 2022 loučil porážkou, zraněním a slzami. Monfils dostal rozlučkovou atmosféru uprostřed vítězství. Ne po něm.

New York mu na rozloučenou nedal pietní tečku. Dal mu přesně to, čím si vybudoval pověst: další hlučné, živé a technicky absurdní pokračování. A ve čtvrtek hraje dál.