Záložník, který ve Veroně střílel jedenáct ligových gólů za sezonu, dorazil 2. září na Kypr kvůli lékařským testům a podpisu smlouvy s APOELem.
Příběh přestupu Antonína Baráka do APOELu Nikósie by se dal vyprávět jednoduše: jednatřicetiletý Čech, který už nebyl v plánech Fiorentiny, si našel nový klub. Jenže jednoduché na tom nebylo vůbec nic. Dohoda padla, ožila, znovu padla a znovu ožila, a mezi prvním oznámením a skutečným příletem na Kypr uplynulo šest týdnů plných zvratů, mlčení a spekulací.
Červencová dohoda, která vydržela dva dny
Dne 22. července 2026 kyperský server Balla informoval o dohodě mezi Fiorentinou a APOELem na dvouletém kontraktu. Barák měl zamířit do Nikósie, všechno vypadalo hotově. O čtyřicet osm hodin později přišla studená sprcha. APOEL vydal oficiální komuniké: po dalších jednáních obě strany nedospěly ke konečné dohodě a transfer se neuzavřel. Kyperské médium Balla přidalo vlastní informaci, že za krachem pravděpodobně stály výsledky lékařských testů. Klub to ale nikdy nepotvrdil.
Barák zůstal v limbu. Fiorentina ho nechtěla, APOEL ho právě odmítl. Srpen 2026 byl pro českého záložníka měsícem ticha.
Proč Itálie skončila
Klíč k pochopení celého transferu leží v datu 12. července 2026. Tehdy Fiorentina oznámila start předsezonní přípravy pod novým trenérem Fabiem Grossem, a Baráka zařadila mezi hráče, kteří nejsou součástí budoucích plánů klubu. Agentura ANSA ho výslovně jmenovala v této skupině.
Nebylo to překvapení. Barákův výkonový oblouk v Itálii mluví jasně:
- Hellas Verona 2021/22 — 36 zápasů v Serii A, 11 gólů, 4 asistence. Vrchol.
- Fiorentina 2023/24 — 21 zápasů v Serii A, 2 góly, 3 asistence. Útlum.
- Kasımpaşa 2024/25 (hostování) — 22 zápasů v turecké lize, 2 góly. Exil.
- Sampdoria 2025/26 (hostování) — 28 zápasů v Serii B, 1 gól, 1 asistence. Dno.
Osm italských sezon (Udinese, Lecce, Verona, Fiorentina, Sampdoria) a trajektorie, která po jednom výjimečném ročníku ve Veroně už jen klesala. Žádná veřejně doložená nabídka z jiného klubu Serie A nebo srovnatelné soutěže se neobjevila.
Druhý pokus vyšel
Poslední den srpna přinesl obrat. Gianluca Di Marzio, jeden z nejspolehlivějších italských transferových novinářů, 31. srpna 2026 oznámil obnovenou dohodu mezi Fiorentinou a APOELem. Opět na dva roky. A tentokrát to šlo rychle: už 2. září Barák přistál na Kypru, aby absolvoval lékařské testy a podepsal smlouvu. Balla zveřejnila fotky z jeho příletu.
Kolem přestupu přitom panovalo neobvyklé zmatení. UEFA už Baráka vedla v kádru APOELu mezi záložníky, zatímco kyperská média teprve psala o probíhajících testech. Dvě časové osy se překrývaly a vytvářely dojem, že nikdo přesně neví, v jaké fázi transfer je. Podle dostupných informací má Barák dohodnuté podmínky na kontrakt do léta 2028.
Co Kypr znamená pro Barákovu kariéru
Řekněme to přímo: přestup do kyperské ligy je krok dolů. Itálie drží v koeficientu UEFA druhé místo mezi asociacemi, Kypr se pohybuje výrazně níž. Ale měřit Barákův transfer optikou „velká liga versus malá liga“ znamená ignorovat kontext.
Barák nehledá návrat na velkou adresu. Hledá souvislé minuty, stabilní roli a klub, který o něj stojí natolik, že po krachu prvního pokusu přišel s druhou nabídkou. APOEL mu tohle nabízí. Dvouletý kontrakt pokrývá věk 31 až 33 let, tedy období, kdy se většina středopolařů jeho profilu už nevrací do top pěti evropských lig.
Co se týče reprezentace: Barákovy poslední starty za národní tým spadají do roku 2024, kdy měl na kontě 44 zápasů a 11 gólů. Samotný Kypr mu dveře do nominace automaticky nezavírá; v oficiálních oknech FIFA platí povinné uvolňování hráčů bez ohledu na soutěž. Rozhodující bude forma a pravidelnost na hřišti, ne adresa klubu.
Dvojí snaha APOELu jako signál
Za pozornost stojí jedna věc, která se v přestupovém šumu snadno ztratí: APOEL se o Baráka pokusil dvakrát. Klub, který po krachu první dohody mohl hledat jinde, se po šesti týdnech vrátil ke stejnému hráči. To není gesto z nouze. Je to signál, že nikósijský tým v Barákovi vidí konkrétní sportovní přínos: zkušeného středopolaře se znalostí evropského fotbalu, schopného zvednout úroveň kádru v domácí soutěži i v pohárových kvalifikacích.
Antonín Barák odchází z Itálie ne jako hráč, který selhal, ale jako hráč, jehož čas v jednom prostředí vypršel. Na Kypru dostává to, co mu poslední dvě sezony nedaly: jistotu, že s ním někdo počítá.
