Pardubice nebudou na provoz arény doplácet ani korunu. Výměnou za to přenášejí na investora závazky, jejichž splnění teprve prověří čas.
Když pardubické zastupitelstvo 27. května 2026 schválilo smluvní dokumentaci k Multifunkční hokejové aréně Pardubice, nezvedlo jen ruku pro vizualizaci s lesklou fasádou. Odhlasovalo model, ve kterém město nepřispívá na stavbu, neplatí provozní dotaci a nehradí sanaci jedné z největších černých skládek v zemi. Všechno tohle padá na bedra jediného člověka, Petra Dědka, majitele HC Dynamo Pardubice a investorské skupiny DD. Jenže právě rozsah toho, co si město vyjednalo, je zároveň rozsahem toho, co musí investor skutečně splnit. A tam začínají otázky.
Co město získalo, a co odmítlo platit
Ještě v průběhu vyjednávání požadoval Dědek od Pardubic provozní podporu 30 milionů korun ročně po dobu dvaceti let s inflační doložkou. Město si samo spočítalo, že by ho to mohlo stát kolem 880 milionů korun. Požadavek ze smlouvy vypadl. Aktuální dokumentace podle oficiálního vyjádření města žádnou provozní podporu neobsahuje.
Město se nepodílí ani na sanaci historické skládky v lokalitě Nová Cihelna, kde se podle Dědka nachází přibližně půl milionu tun odpadu. Právní analýza, kterou Pardubice nechaly zpracovat, přitom upozorňovala, že bez smluvního ošetření by městu mohly hrozit i miliardové nároky spojené právě s ekologickou zátěží. Investor na sebe bere odstranění odpadu, sanaci zasažených ploch, výstavbu velké části infrastruktury, dopravní opatření i případné dodatečné úpravy, pokud odborná skupina s policií vyhodnotí kapacitu dopravy jako nedostatečnou.
Výměnou za to Pardubice poskytly pozemky a majetkové vypořádání, včetně symbolického převodu parcely pro integrovaný záchranný systém za 10 000 korun.
Kolik to vlastně stojí a kdo to zaplatí
Tady se čísla rozcházejí. Dědek 29. května 2026 v rozhovoru pro Novinky uvedl odhadovanou cenu 12 miliard korun včetně již proinvestované miliardy. O dva měsíce dříve, v březnovém rozhovoru pro Hokej.cz, se ale objevil rozpočet až 15 miliard. Rozdíl tří miliard nikdo veřejně nevysvětlil.
Financování má být „ve více variantách“ s vysokým podílem vlastního kapitálu. Přesný poměr vlastních zdrojů a úvěrů ani zapojené banky investor nezveřejnil. V českém kontextu je to neobvyklé; srovnatelná O2 arena v Praze patří společnosti Bestsport ze skupiny PPF, ale její financování bylo součástí širšího developerského projektu. Připravovaná Arena Brno jde opačnou cestou: město tam otevřeně staví s úvěrem, veřejnou podporou a účastí městských společností.
Pardubický model stojí někde mezi. Město neplatí, ale investor nese veškeré finanční riziko projektu, jehož rozpočet veřejně kolísá o miliardy.
Aréna, která se vymyká českému měřítku
Nejde jen o hokejový stadion. Podle dokumentu zveřejněného na úřední desce magistrátu zahrnuje záměr hlavní arénu s kapacitou až 22 268 diváků při hokeji a 25 000 při koncertech, malou tréninkovou halu, hotel, showroom, parkovací dům s 2 010 místy a vyvýšenou platformu. Celkem projekt počítá s 3 279 parkovacími stáními pro osobní automobily. Součástí je i veřejný park s vodní plochou, sportovními a dětskými hřišti a cyklostezka.
Pro srovnání:
- Enteria arena Pardubice (současná) — 10 194 míst pro hokej
- O2 arena Praha — až 20 000 míst při velkém koncertu
- Arena Brno (ve výstavbě) — přes 13 000 míst
- Ostravar Aréna Ostrava — 9 576 míst na tribunách
Plánovaná pardubická aréna by kapacitou překonala i pražskou O2 arenu. Dědek ji sám neprezentuje jako regionální zimní stadion, ale jako nadregionální prostor pro globální akce včetně zápasů NHL. Jestli je taková ambice pro stotisícové město realistická, ukáže až provozní realita, ale na papíře jde o český unikát.
Pojistky města, a jejich limity
Smlouva obsahuje smluvní pokuty za nedodržení termínů odstranění odpadu i za nesplnění povinnosti sanovat budoucí městské pozemky. Pardubice si navíc ponechaly možnost vymáhat škodu nad rámec těchto pokut. Starší městské materiály z října 2025 pracovaly i s právem zpětné směny pozemků, pokud by investor v určených lhůtách nezískal povolení nebo nezačal stavět; finální podobu této pojistky v podepsané dokumentaci se ale v otevřených zdrojích nepodařilo ověřit.
Přesné sazby pokut město veřejně neuvedlo. A právě tady je jádro celého „háčku“: nulová provozní dotace neznamená nulové riziko. Znamená, že riziko se přesunulo z městského rozpočtu na investora, jeho schopnost financovat stavbu za 12 (nebo 15?) miliard a jeho ochotu plnit desítky smluvních závazků. Město drží v ruce smlouvu. Ale smlouva je jen tak silná, jak silná je vůle a schopnost ji vymáhat.
Kde projekt stojí dnes
Žádost o povolení záměru podala společnost MHAP 28. února 2026. Zastupitelstvo schválilo smluvní dokumentaci 27. května. Dědek na konci května mluvil o zahájení stavby v létě 2026. Pravomocné finální povolení se v otevřených zdrojích zatím nepodařilo dohledat.
Investorský web uvádí přínos 888 milionů korun do městského rozpočtu za třicet let a až 700 pracovních míst. Jsou to čísla z investorské studie, ne z nezávislého městského auditu. Dědek v rozhovoru popsal byznysový model jednoduše: „Pronajmeme barák a inkasujeme nájem.“
Pardubice uzavřely smlouvu, která je na papíře mimořádně výhodná. Žádná provozní dotace, žádné náklady na sanaci, sankce za neplnění. Jenže papír je trpělivý, a stavba za dvanáct miliard ve stotisícovém městě bez jediné veřejné koruny je experiment, jaký Česko ještě nezkoušelo.
