Zástupce komisaře NHL se během tří měsíců posunul od uklidňování k přiznání, že Švédsko, Finsko i Česko skutečně protestovaly proti možné ruské účasti.
2. června 2026, pár hodin před úvodním buly finále Stanley Cupu, stál Bill Daly před novináři a na otázku o hrozbě evropského bojkotu Světového poháru 2028 odpověděl klidně: u Finů, Švédů a Čechů neočekává problém. 28. srpna téhož roku pro ruský web Championat řekl něco podstatně jiného, totiž že tyto země svůj nesouhlas s možnou účastí Ruska vůči NHL „někdy ano“ vyjadřovaly. Mezi těmito dvěma větami leží nejen léto, ale i otázka, jak upřímně liga komunikuje s Evropou a s hostitelskou Prahou.
Tři fáze jednoho příběhu
Dalyho veřejná komunikace o Rusku a Světovém poháru se dá rozložit do tří přesně datovatelných momentů.
18. března 2026, po setkání generálních manažerů NHL, Daly spolu s komisařem Garym Bettmanem uvedl pro Sportsnet, že od žádné evropské federace nemají „formální deklaraci“ o bojkotu. Zároveň dodal, že Rusko se turnaje pravděpodobně nezúčastní, pokud bude pokračovat válka s Ukrajinou. Tón byl opatrný, ale jasný: víme, jak se cítí, formální problém ale nemáme.
2. června 2026, na tiskové konferenci před finále Stanley Cupu, Daly posunul rétoriku ještě dál. Po ranním hovoru s nejmenovaným představitelem IIHF prohlásil, že u Finska, Švédska a Česka „neočekává problém v podobě bojkotu“. Žádné podmínky, žádné výhrady. Čistá jistota.
28. srpna 2026 přišel obrat. V rozhovoru pro Championat Daly připustil dvě věci, které dříve veřejně neakcentoval: NHL se zástupci těchto federací o ruské účasti mluvila „v různé době“ a nesouhlas z jejich strany „někdy ano“ zazníval. Z popření rizika se posunul k přiznání, že odpor existoval. Proč korekci provedl zrovna teď, veřejně nevysvětlil.
Co se mezitím změnilo v Evropě
Mezi červnem a srpnem se nestalo nic, co by evropské postoje změkčilo. Naopak.
Švédský svazový předseda Anders Larsson už 9. června pro SVT označil ruskou účast za „zcela nemyslitelnou“. Ve stejném článku se objevil e-mail Jana Černého z českého svazu, v němž napsal, že za současných okolností „nevidí možnost hrát proti ruskému národnímu týmu“. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik to ještě předtím, 31. května, shrnul pro Sport.cz jednoduše: dokud Rusko vede válku, návrat nepřipadá v úvahu.
Finsko zůstalo nejzdrženlivější. Šéf tamního svazu Heikki Hietanen odmítl spekulovat o bojkotu, ale zároveň nepotvrdil žádný posun ke smířlivosti a uvedl, že s NHL o tom ani nejednali.
Paralelně se posunula i IIHF. Po lednovém plošném vyloučení Ruska ze sezony 2026/27 přešla v květnu na režim posuzování akce po akci. To teoreticky otevřelo dveře k ruské účasti na některých turnajích, a právě tato změna zřejmě přiměla NHL korigovat příliš kategorické červnové tvrzení, protože narazilo na doložitelné evropské protiargumenty.
Turnaj bez účastníků
Světový pohár 2028 je od začátku koncipován jako turnaj osmi národních týmů pozvaných přímo NHL a NHLPA, bez kvalifikace a bez organizační účasti IIHF. Daly to vysvětlil už v září 2025 na NHL.com; liga si účastníky vybírá sama.
K 1. září 2026 ale stále nebyl zveřejněn jediný z osmi pozvaných týmů. Oficiální FAQ Calgary Flames ke Světovému poháru to potvrzuje černé na bílém: účastníci budou oznámeni později. Daly 24. srpna pro The Hockey News řekl, že vše je „rozpracované“ a liga čeká na geopolitický vývoj kolem Ruska.
Právě ruská otázka je podle nás hlavní důvod, proč NHL s oznámením otálí. Liga si nechává maximální manévrovací prostor, ale čím déle čeká, tím víc roste napětí s evropskými partnery, kteří potřebují plánovat.
Co to znamená pro Prahu
Pražská O2 arena má v únoru 2028 hostit jednu skupinu a jedno utkání play-off, celkem šest skupinových zápasů a jeden vyřazovací. Zbylé zápasy se odehrají v Calgary a Edmontonu. Praha je potvrzený hostitel. Ale co když nebude mít domácí tým?
Pokud by NHL Rusko pozvala a český svaz na turnaj odmítl nastoupit, pražská skupina by přišla o hlavní lokální tahák. NHL by musela osmičku doplnit nebo přeskládat skupiny mezi Prahou a Kanadou. Veřejný náhradní mechanismus zatím nepublikovala.
Reálnější scénář je možná ještě paradoxnější: ne „Rusko v Praze“, ale „turnaj v Praze bez Česka“. Už v březnu iDNES psal, že ruský tým by v pražské skupině kvůli českému vládnímu postoji prakticky jistě hrát nemohl. Pokud by NHL Rusko zařadila do kanadské části turnaje a český svaz přesto odmítl účast z principu, Praha by hostila cizí zápasy bez vlastní reprezentace. Marketingově devastující, sportovně absurdní.
Ruští hráči ano, tým Ruska zatím ne
NHL si mezitím prakticky testuje kompromisní model. Utkání hvězd 2027 je postaveno na pěti týmech: Kanada, USA, Finsko, Švédsko a World tým pro všechny ostatní země. V prvním zveřejněném modelovém rosteru World týmu figurují Ovečkin, Kučerov i Kaprizov. Ruští hráči tedy ano, samostatný tým Ruska ne.
Pro Světový pohár ale tenhle trik nefunguje. Tam jde o národní reprezentace. A právě proto je rozhodnutí o ruské účasti tak toxické; nejde jen o hokej, ale o to, kdo ponese politické a reputační náklady. NHL sídlí v New Yorku. Náklady by ale nesla konkrétně Praha, konkrétně švédský svaz, konkrétně finská federace.
Daly v srpnu pro The Hockey News zdůraznil, že NHL se necítí být nutně vázána postojem IIHF ani Mezinárodního olympijského výboru. Liga si chce rozhodnout sama. Otázka je, jestli si může dovolit rozhodnout sama i za Evropu.
Tenis
|
PŘEČTENÍ: 6133
Fotbal
|
PŘEČTENÍ: 9291
