Měsíc před domácím šampionátem, který měl být korunou jeho dekády u týmu, přišel Patrick Fischer o místo kvůli podvodu starému čtyři roky.
V prosinci 2025 vypadalo všechno jako dokonale napsaný scénář. Fischer oznámil, že po domácím mistrovství světa 2026 v Curychu a Fribourgu skončí. Nástupce Jan Cadieux byl vybraný, smlouvu měl podepsanou do léta 2028. Zbývalo jediné: rozloučit se před vlastním publikem. Jenže 13. dubna 2026 švýcarská veřejnoprávní stanice SRF konfrontovala Fischera s dokumentem, o kterém věděl jen on a lucernské státní zastupitelství. Trestním příkazem za padělání covidového certifikátu. O dva dny později ho svaz odvolal.
Deset let, tři stříbra, jeden certifikát
Patrick Fischer převzal švýcarskou reprezentaci v roce 2016 a proměnil ji v tým, který pravidelně bojoval o medaile. Jako hlavní trenér dovedl Švýcarsko ke třem stříbrům z mistrovství světa, v Kodani 2018, v Praze 2024 a ve Stockholmu 2025. Už předtím stál u stříbra z MS 2013, tehdy ještě jako asistent Seana Simpsona. Čtyři medaile za třináct let u národního týmu, to je bilance, kterou žádný švýcarský hokejový trenér před ním neměl.
Právě ta autorita mu nakonec přitížila nejvíc. Fischer nebyl jen taktik za střídačkou. Budoval si obraz hodnotového lídra, člověka, který mluví o důvěře, zodpovědnosti a týmové kultuře. Když se ukázalo, že si v říjnu a listopadu 2021 objednal přes Telegram falešný očkovací certifikát, aby mohl v únoru 2022 odletět s týmem na olympiádu do Pekingu, střet mezi slovy a činem byl příliš ostrý.
Anatomie podvodu
Podle trestního příkazu lucernského státního zastupitelství si Fischer pořídil certifikát, který nepravdivě uváděl dvě dávky očkování, z 27. října a 22. listopadu 2021. Bez platného dokladu by do Číny vstoupit nemohl. Věděl to. Přesto zvolil zkratku.
V roce 2023 dostal nepodmíněný peněžitý trest 38 910 švýcarských franků, v přepočtu zhruba milion korun. Právně byl případ uzavřený. Reputačně teprve čekal.
Fischer sám svůj krok zpětně vysvětluje tlakem situace. Tvrdí, že jeho smlouva se svazem obsahovala sankce přesahující půl milionu franků pro případ, že by jako hlavní trenér nesplnil povinnosti spojené s olympiádou. Nebyl prý principiálně proti očkování, jen tehdy „nebyl přesvědčen konkrétní vakcínou a chtěl čekat“. Zároveň ale dodává, že zpětně bylo správné nejet. Je to vysvětlení, které se snaží být upřímné i omluvné zároveň, a právě proto nepůsobí ani jedním.
Proč to prasklo až po třech letech
Klíčový detail celé kauzy: svaz ani Swiss Olympic podle svých veřejných vyjádření o podvodu nevěděly. Zlom přišel v březnu 2026, kdy se Fischer setkal se štábem SRF na neformálním obědě a téma sám zmínil. Redakce si následně vyžádala trestní příkaz a v dubnu ho s dokumenty konfrontovala.
Svaz zpočátku Fischera podržel. Pak během dvou dnů otočil. Prezident federace Urs Kessler přiznal, že první reakce „byla příliš krátkozraká“ a že vedení podcenilo veřejnou debatu o důvěře a hodnotách. Ředitel Swiss Olympic Roger Schnegg šel ještě dál, podle něj nešlo o „gentlemanský přestupek“, ale o čin, který ohrožoval celou švýcarskou olympijskou delegaci. Na Swiss Sport Integrity přišla hlášení, svaz zadal externí administrativní prověrku.
Výsledná zpráva, uzavřená 26. srpna 2026, nebyla zveřejněna. Oficiální důvody: ochrana osobnosti a pracovněprávní limity. Praktický důsledek: veřejnost dodnes neví, zda o certifikátu věděl ještě někdo další. To spoluúčast nepotvrzuje, ale živí ji.
Tým bez trenéra, stříbro bez něj
Cadieux převzal mužstvo dřív, než kdokoli plánoval. A Švýcarsko na domácím šampionátu nezkolabovalo, naopak. V play-off vyřadilo Švédsko 3:1, Norsko zdolalo 6:0 a 31. května 2026 stálo ve finále v Curychu proti Finsku. Prohrálo 0:1 až v prodloužení. Čtvrté stříbro za devět let.
Cadieux nebyl krizový záskok. U národního týmu už působil, od března 2025 vedl švýcarskou dvacítku, předtím získal s Genève-Servette ligový titul 2023 a Ligu mistrů 2024. Sám mluví o pokračování, ne o revoluci. „Fischer položil základ pro skvělou budoucnost,“ řekl v prosinci 2025. Ironicky právě ten základ zůstal pevný i poté, co jeho autor musel odejít.
Rozlučka, která se nekonala
Fischer dnes plánuje workshopy a „impulzní dny“ pod značkou Team Fischer, předávání zkušeností z vedení týmů a mentální přípravy. Návrat do hokeje nevylučuje a obecně zmiňuje „zajímavé nabídky“, aniž by jmenoval konkrétní kluby či ligy. Ke švýcarské reprezentaci cesta v dohledné době nevede, Cadieux má smlouvu do léta 2028 a federace předala poznatky Swiss Sport Integrity.
Ve vrcholovém sportu existuje málo paralel. Nejbližší je případ Markuse Anfanga, trenéra Werderu Brémy, který v listopadu 2021 rezignoval kvůli vyšetřování pravosti jeho očkovacího certifikátu. Ale Anfang neměl za sebou tři stříbra z mistrovství světa ani domácí šampionát za dveřmi.
Fischerův příběh není o tom, že by selhal na ledě. Selhal mimo něj, jedním rozhodnutím, které čtyři roky leželo v šuplíku lucernského státního zastupitelství. Když se šuplík otevřel, vzal s sebou rozlučku, na kterou celá dekáda směřovala.
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 3992
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 2461
