Český florbalista Choma přežil dvakrát rakovinu. Léčbu se přirovnává k Hirošimě, lékaři mluví o zázraku

V srpnu 2026 sedí bývalý juniorský florbalový reprezentant před kamerou vedle profesora Jaroslava Štěrby z Fakultní nemocnice Brno a pláče. Ne bolestí, ne strachem. Tentokrát úlevou. Vyšetření ukazují, že v jeho těle aktuálně nejsou detekovatelné známky nádoru, který se mu před více než rokem vrátil v podobě, jakou lékaři označují za prakticky neléčitelnou. Slovo „zázrak“ padá ve veřejné diskusi často. Medicínský popis je střízlivější, ale o to pozoruhodnější: druhá kompletní remise po záchranné vysokodávkované chemoterapii s návratem vlastních krvetvorných buněk. U relapsu meduloblastomu s kostními metastázami je to výsledek, který přesahuje běžné statistické očekávání.

Od superfinále k prognóze v řádu týdnů

Adam Choma vyrostl v ostravském 1. SC Vítkovice, kde kapitánoval juniorský tým a reprezentoval Česko na turnaji ve Švýcarsku. V červnu 2021 se jeho jméno objevilo na soupisce vítkovického A-týmu pro superfinále nejvyšší soutěže. Pak přišla diagnóza, meduloblastom, nádor mozečku typický spíš pro děti než pro dvacetiletého sportovce.

Standardní léčba v roce 2023 zahrnovala operaci, chemoterapii a ozařování. Po ní bylo „v hlavě a v míše naprosto čisto“, jak později popsal profesor Štěrba. Jenže v roce 2024 se nemoc vrátila. Ne tam, kde by ji čekali, v nervovém systému, ale v kostech. Extraneurální relaps meduloblastomu je extrémně vzácný a prognosticky zničující. Metastázy postupovaly do páteře, standardní dávky chemoterapie je nezastavily. Choma v květnu 2025 veřejně řekl, že mu lékaři dávají „poslední týdny či měsíce života“.

Kolečko touží po dalším dítěti, Vignerová řekla jasné ne. Za jejím rozhodnutím stojí strach, o kterém dosud mlčela

VIPživot.cz

3 h

Podle klinických doporučení SEOM pro dospělé s meduloblastomem přežívá většina pacientů v relapsu méně než dvanáct měsíců.

„Hirošima a Nagasaki“: co záchranná léčba obnáší

Když běžné dávky selhaly, zbývala jediná cesta: vysokodávkovaná chemoterapie, která záměrně zničí pacientovu kostní dřeň i s rezistentními nádorovými buňkami. Štěrba to ve videu přirovnal k Hirošimě a Nagasaki, totální devastace, po které se musí začít znovu.

Postup vypadá zhruba takto:

• Pacientovi se ještě před zahájením odeberou vlastní zdravé krvetvorné buňky a zamrazí.
• Následuje chemoterapie v dávkách mnohonásobně vyšších než standardní, typicky kombinace karboplatiny, etoposidu a thiotepy.
• Kostní dřeň je prakticky vymazána. Pacient nemá funkční imunitu ani krvetvorbu.
• Poté se rozmrazené buňky vrátí do těla. Než se uchytí a začnou produkovat novou krev, uplyne několik týdnů; u Chomy zhruba dva měsíce.

Nejde o transplantaci od dárce. Jde o návrat vlastních buněk, v odborné terminologii autologní transplantaci. Brněnské pracoviště s tímto postupem pracuje od roku 1998 a první úspěšně transplantovanou pacientkou byla právě dívka s meduloblastomem. Do března 2015 FN Brno provedla čtyři sta autologních transplantací u dětí.

Remise není totéž co vyléčení

Druhá kompletní remise znamená, že dostupná vyšetření aktuálně nenacházejí známky nemoci. Neznamená to, že je nemoc navždy pryč. Štěrba to ve videu řekl přímo: nikdo neví, jestli někde nezůstala „spící“ buňka, která se může později probudit.

Čísla z dostupné literatury jsou opatrná. Americký Národní onkologický institut uvádí, že na vysokodávkovanou chemoterapii s návratem kmenových buněk odpovídá 50–75 % pacientů s relabovaným meduloblastomem, ale dlouhodobou kontrolu nemoci dosahuje méně než třicet procent. Malé publikované série u dospělých popisují desetileté přežití bez progrese kolem 24 %. Pro izolovaný kostní relaps, tedy přesně Chomovu situaci, robustní statistika prakticky neexistuje, jen jednotlivé kazuistiky.

Choma má navíc před sebou kontrolní magnetickou rezonanci v Plzni. Pokud by odhalila zbytky nemoci, následovalo by cílené dozáření. Doporučení pro sledování počítají s MR vyšetřením každé tři měsíce po dobu prvních dvou let. Teprve čas ukáže, jestli remise vydrží.

Pacienti mezi systémy

Chomův případ otevírá i systémový problém, na který FN Brno upozornila v květnu 2026: mladí dospělí s nádory typickými pro dětský věk propadávají mezi dětskou a dospělou onkologií. Meduloblastom u čtyřiadvacetiletého muže není diagnóza, se kterou má běžné onkologické oddělení pro dospělé rutinní zkušenost. Specializovaná centra schopná nabídnout vysokodávkovanou chemoterapii s autologní transplantací existují v Česku dvě, v Brně a v pražském Motole.

Právě proto nemocnice tlačí na vznik takzvaných AYA jednotek (z anglického Adolescents and Young Adults), které by zajistily, že pacient jako Choma neskončí v režimu nepřipraveném na jeho typ nemoci. Obě národní onkologická centra v Praze a Brně dostala za úkol takové jednotky vybudovat. Sám Choma svou zkušenost proměnil v apel: směřujte mladé lidi s dětskými nádory tam, kde je umějí léčit.

Čtyřiadvacetiletý ostravský florbalista teď čeká na výsledky z Plzně, chodí na kontroly a pomalu se vrací k běžnému fungování. Rekonvalescence po vymazání a obnově kostní dřeně trvá měsíce. Na florbal je brzy. Na naději ne.