Straka o Nedvědovi roli v reprezentace: Být skvělý hráč nestačí

František Straka o Nedvědovi v roli manažera reprezentace: Být skvělý hráč nestačí, musí se naučit bouchnout do stolu

Pavel Nedvěd dostal od českého fotbalu funkci, ve které mu Zlatý míč nepomůže. Musí se naučit říkat věci, které nikdo nechce slyšet.

i Zdroj fotografie: Dynamo České Budějovice
                   

Když výkonný výbor FAČR 24. června 2025 jednomyslně schválil Pavla Nedvěda jako generálního manažera reprezentací, šlo o signál, který měl český fotbal probudit. Nový předseda David Trunda získal pro svůj projekt jméno s mezinárodním kreditem, člověka, který prošel kabinou Juventusu jako hráč i jako funkcionář. Jenže František Straka, sám bývalý reprezentační trenér a muž, který v Českých Budějovicích poznal dvojroli kouče a sportovního manažera na vlastní kůži, upozorňuje na něco podstatného: autorita v kabině a na Strahově se neuděluje za kariérní zásluhy. Získává se až v momentě, kdy člověk udělá nepopulární rozhodnutí a stojí si za ním.

Co vlastně manažer reprezentace dělá

Nedvědova gesce zahrnuje od prvního dne A-tým i jednadvacítku. Kompetence jsou široké, zasahují do výběru trenéra, do nominací, do nastavování podmínek kolem srazů. Zní to prestižně. V praxi to ale znamená něco jiného než sedět v lóži a podávat ruce.

Sám Nedvěd to popsal krátce po nástupu: „V klubu jste s týmem denně. V reprezentaci máte s hráči jen několik dní a klíčová práce se děje předem.“ Objíždění hráčů po zahraničních klubech, schůzky s agenty, komunikace s trenérem mezi srazy, příprava prostředí, ve kterém má tým za tři čtyři dny fungovat na maximum. Nic z toho se nedá vyřídit telefonátem s odkazem na to, že volá držitel Zlatého míče.

Kde se pozná „bouchnutí do stolu“

Strakova poznámka míří do tří rovin najednou: vztah s hráči, s trenérem a s vedením svazu. A ve všech třech se Nedvěd už musel projevit.

  • Nominace. Když se řešily citlivé případy Tomáše Chorého a Ondřeje Douděry, manažer stál veřejně za rozhodnutím realizačního týmu. Musel vysvětlovat, proč někdo vypadl, a zároveň držet linii, že „s nimi žádný problém nemáme.“ To je diplomacie, ne ještě tvrdost.
  • Výběr trenéra. Nedvěd v listopadu 2025 otevřeně řekl, že generální manažer by měl mít možnost trenéra i schválit, tedy nejen doporučit, ale mít faktické právo veta. Tím naznačil, že jeho mandát podle něj ještě není dost silný.
  • Odpovědnost za neúspěch. Po neúspěšném MS 2026 předložil výkonnému výboru 103stránkovou analýzu, kde rozebíral mentální únavu hráčů, změny v sestavě i organizační detaily přípravy. To už není gesto legendy. To je manažerská práce s daty a s ochotou pojmenovat, co nefungovalo.

Paralela z hokeje i ze Strakovy vlastní zkušenosti

Nedvěd není první bývalá hvězda, která zjišťuje, že manažerská role je jiná profese. Jiří Šlégr po převzetí pozice generálního manažera české hokejové reprezentace na podzim 2024 mluvil o „nové kapitole“ a zdůrazňoval, že klíčová je komunikace, scouting a každodenní provoz, ne jméno na vizitce.

Straka to zná z první ruky. V létě 2024 nastoupil v Dynamu České Budějovice jako trenér i sportovní manažer zároveň. Kombinace kabiny a personálních rozhodnutí, kde musíte jednomu hráči říct, že hraje, a druhému, že končí, a pak s oběma stát na tréninku. Právě tahle zkušenost dává jeho slovům váhu. Nemluví teoreticky. Ví, jak vypadá den, kdy musíte bouchnout do stolu a pak se dívat do očí lidem, kterým se to nelíbilo.

Co přijde teď

Nedvěd přežil první velkou zkoušku. Po konci trenéra Miroslava Koubka 29. června 2026 dotáhl příchod Španěla Santiho Denii, kterého představil 31. července 2026 jako člověka, který má vytvořit „rodinu“. Zahraniční trenér, nový realizační tým, obměna kádru, to všechno jsou rozhodnutí, za která ponese odpovědnost právě manažer, ne trenér, který přišel před měsícem.

Straka podle nás neříká, že Nedvěd na to nemá. Říká něco důležitějšího: že teprve teď začíná ta část práce, kterou žádný Zlatý míč nepokryje. Nedvěd sám to zřejmě chápe, jinak by nepožadoval silnější mandát při volbě trenéra a netrávil týdny analýzou toho, co se na mundialu pokazilo. Otázka není, jestli umí oponovat. Otázka je, jestli vydrží oponovat i ve chvíli, kdy se proti němu postaví celá tribuna.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Josef Kebrle

Zobrazit další články