Bývalý hráč Stuttgartu zemřel po pádu z lanovky do 70metrové propasti. Jeho rodina žaluje stát o 125 milionů kč

20. prosince 2025, krátce po jedné hodině odpoledne, se na lanovce Savin Kuk 2 v černohorském pohoří Durmitor srazily dvě sedačky. Sebastian Hertner, třicetiletý bývalý obránce z mládežnické akademie a rezervy VfB Stuttgart, po vypadnutí ze sedačky zemřel. Jeho manželka utrpěla těžká zranění, ale přežila. Policie na pokyn prokuratury okamžitě zajistila dokumentaci a vyslechla zaměstnance střediska. Znalecké posudky ale stále běží, a rodina mezitím podala žalobu, která míří na samotný stát Černá Hora.

Odchovanec Stuttgartu, ne hvězda prvního týmu

Sebastian Hertner přišel do akademie VfB Stuttgart v létě 2005 z klubu KSG Gerlingen. Ve strukturách jednoho z nejslavnějších německých klubů strávil sedm let. Hrál jako levý obránce, za rezervu VfB II nastoupil k 65 zápasům ve třetí lize. Do prvního týmu se nikdy neprobojoval, ale oficiální kondolence VfB Stuttgart z 23. prosince 2025 jasně ukazují, že klub ho považoval za svého odchovance a jeho smrt ho zasáhla.

Po konci fotbalové kariéry žil Hertner v Německu. Na Savin Kuk přijel jako turista. Místo zimní dovolené ho čekala srážka sedaček, pád podle mediálních zpráv z výšky kolem 70 metrů a smrt.

Hradec Králové přivedl běloruského útočníka za 20 milionů, jeho start ale prověřuje ministerstvo i cizinecká policie

SportyŽivě.cz

4 h

Co je potvrzené, a co ne

Oficiální sdělení černohorské policie z 20. prosince 2025 potvrzuje jen holé minimum: na lanovce Savin Kuk 2 došlo ke kolizi dvou sedaček, jeden cestující zemřel, druhý byl těžce zraněn. Policie po koordinaci s prokuraturou zahájila vyšetřování, zajistila provozní dokumentaci a zadala znalecká zkoumání.

Co potvrzené není:

• Přesná technická příčina srážky, zda šlo o mechanickou závadu, selhání řídícího systému, nebo lidskou chybu.
• Oficiálně ověřená hloubka pádu. Číslo 70 metrů koluje v médiích, ale žádný primární zdroj ho nepotvrzuje jako změřený údaj.
• Detail, zda Hertnerova manželka rovněž vypadla, nebo zůstala v sedačce.

Ředitel turistického centra Marinko Purić krátce po tragédii odstoupil. Současně ale tvrdil, že lanovka měla před sezonou řádnou technickou i zákonnou dokumentaci. To napětí (rezignace navzdory tvrzení o formální bezchybnosti) zůstává jedním z klíčových momentů celého případu.

Proč rodina žaluje stát, ne provozovatele

Podle černohorského deníku Dan, jehož informace převzal portál Mondo, rodina Hertnera uplatňuje nárok ve výši pěti milionů eur, tedy zhruba 125 milionů korun, přímo vůči státu Černá Hora. Soudní postup už podle těchto informací běží. Rodina zároveň obdržela plnění od německé pojišťovny, jeho výše ale zveřejněna nebyla.

Proč stát, a ne středisko? Lanovka Savin Kuk patří pod společnost TC Durmitor, jejímž stoprocentním vlastníkem je černohorská Rozvojová banka (dříve označovaná jako IRF). Jde tedy o státní turistickou infrastrukturu se státním vlastníkem. Rozvojová banka po nehodě spustila mimořádné technické kontroly, čímž fakticky potvrdila svou roli správce.

Bez textu žaloby ale nelze přesně říct, zda je žalovaným přímo stát, banka, TC Durmitor, nebo kombinace těchto subjektů. Stejně tak není veřejně znám rozpad požadované částky, zda zahrnuje ušlý příjem, bolestné, náklady na léčbu manželky, nebo jiné položky. Pět milionů eur je požadavek rodiny. Žádný soud ho zatím nepotvrdil.

Test odpovědnosti státní infrastruktury

Případ Hertner je v evropském kontextu neobvyklý, ale ne bezprecedentní. Po katastrofě lanovky v italském Cavalese v roce 1998 řešil odškodnění obětí přímo italský Senát zvláštním zákonem. Černohorský případ je jiný rozsahem (jedna oběť oproti dvaceti), ale sdílí klíčovou otázku: kdo nese odpovědnost, když horská infrastruktura patří státu?

Černohorská vláda přitom ještě na jaře 2026 řešila investice do infrastruktury Savin Kuku. Středisko pro ni zůstává strategickým turistickým projektem. Právě to ale zvyšuje tlak: pokud stát do lanovky investuje, propaguje ji a vlastní ji, těžko se může zbavit odpovědnosti za její bezpečnost.

Co si z toho vzít jako český turista

V Česku lanové dráhy podléhají dozoru Drážního úřadu, který podle svých výročních zpráv kontroluje nejen technický stav, ale i evakuační plány a jejich praktický nácvik. V zahraničí, zvlášť mimo EU, se na srovnatelný dohled spoléhat nedá.

MZV ČR pro cesty do Černé Hory doporučuje:

• Nespoléhat na základní nárok na neodkladnou péči přes formulář CR/YU 111, pro turistické cesty uzavřít komerční cestovní pojištění.
• Ověřit, zda pojistka kryje lyžování a další sportovní aktivity, které často vyžadují zvláštní připojištění.
• Počítat s krytím asistence, převozu do ČR a případné repatriace ostatků.
• Při úrazu uchovat účty, lékařské zprávy a fotografickou dokumentaci; při úmrtí informovat policii a kontaktovat český zastupitelský úřad.

Hertnerův případ ukazuje, že ani řádná dokumentace lanovky nemusí znamenat bezpečnost, a že cesta k odškodnění v cizí zemi může trvat roky. Soud v Černé Hoře teprve rozhodne, zda stát za smrt turisty na vlastní lanovce skutečně zaplatí.