Extraligové kluby 5. srpna odhlasovaly poměrem 12:1:1, že půjdou vlastní cestou. Nabídka za 9,6 miliardy korun na stole zůstala ležet.
Petr Dědek, majitel pardubického Dynama a čerstvý mistr z dubna 2026, poslal přes společnost Relmost českému hokeji nabídku, jakou tuzemská soutěž nikdy nedostala. Patnáct let, téměř deset miliard korun, garantovaný růst. Kluby sdružené v Asociaci profesionálních klubů ledního hokeje na to odpověděly jedním hlasováním na valné hromadě: ne. Ne proto, že by částka byla nízká, ale proto, že nechtějí předat klíče od svého byznysu jednomu člověku. A Český svaz ledního hokeje? Ten zatím mlčí způsobem, který sám o sobě vypovídá víc než tisková zpráva.
Co přesně Dědek nabídl
Struktura nabídky, kterou popsaly Seznam Zprávy na základě dokumentu zaslaného svazu a vedení soutěže, vypadá na první pohled velkolepě. Kluby by ročně dostávaly 400 milionů korun jako pevnou jistinu a dalších 100 milionů v bonusové složce, celkem tedy až 500 milionů za sezonu. Navíc měl ČSLH inkasovat 100 milionů ročně za svazovou část práv. Po každých pěti letech se obě částky měly zvednout o 20 milionů. V součtu: 7,8 miliardy pro kluby a 1,8 miliardy pro svaz za patnáct let. Dohromady 9,6 miliardy korun.
Hrubým průměrem to vychází na 35,7 milionu korun ročně na jeden ze čtrnácti extraligových klubů. Dnes kluby od agentury BPA dostávají základní částku 14 milionů ročně, tedy zhruba 200 milionů pro celou ligu. Dědkova nabídka představuje víc než dvojnásobek. Jenže část peněz je podmíněná bonusy navázanými na změny v soutěži a investice do infrastruktury, a právě tady začínají otazníky.
Proč kluby řekly ne
APK LH už v květnu 2026 schválila strategii, která jde přesně opačným směrem než Dědkův model. Místo jednoho velkého kupce, který vezme všechna marketingová a vysílací práva naráz, chce liga práva rozdělit do samostatných balíčků (audiovizuálních, reklamních, digitálních) a na každý vypsat vlastní tendr. Inspirací je česká fotbalová liga, která si od roku 2018 řídí obchod sama a kluby si dnes dělí rekordních 430 milionů korun ročně.
Výhrady APK vůči Relmostu jsou konkrétní:
- Chybějící garance. Podle oficiálního vyjádření APK zaslaný materiál neobsahoval dostatečný právní rámec, předmět plnění ani ekonomické záruky.
- Délka kontraktu. Patnáct let je v rychle se měnícím mediálním trhu neúměrně dlouhý horizont. APK výslovně zmínila, že takový rozsah neodpovídá ani dosavadnímu pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
- Střet zájmů. O ligová práva usiluje majitel extraligového klubu, situace, která nemá v českém profesionálním sportu precedent.
- Kontrola nad produktem. Kluby nechtějí znovu delegovat strategické řízení prodeje na jednoho prostředníka. Chtějí být samy sobě obchodníkem.
Hlasování 5. srpna 2026 bylo jednoznačné. Dvanáct klubů pro balíčkový model, jeden proti, jeden se zdržel. Zároveň valná hromada potvrdila, že tendry na jednotlivé balíčky mají být vypsány do konce roku 2026. A důležitý detail: BPA po sezoně 2027/2028 z ekosystému úplně nezmizí, má pokračovat jako servisní partner pro část práv, ale strategická kontrola přejde na APK.
Svaz a jeho výmluvné ticho
Alois Hadamczik se k nabídce naposledy veřejně vyjádřil 30. dubna 2026. Řekl, že ji musí posoudit právníci a že každý krok musí schválit výkonný výbor. Od té doby ticho. Na webu ČSLH se nám nepodařilo dohledat oficiální usnesení ani detailní zápis z pozdějších jednání. Svaz přitom není v komerční rovině pasivní pozorovatel: provozuje vlastní marketingovou dceřinou společnost PRO-HOCKEY a drží svazovou část práv, jejíž hodnota je podle APK bez klubových práv jen minoritní.
Mlčení ČSLH může mít prozaické vysvětlení: právní prověrka trvá, výkonný výbor čeká na výsledky. Může ale signalizovat i něco jiného: neochotu otevřeně se postavit na jednu stranu sporu, v němž se kříží zájmy svazu, klubů i jednotlivých členů výkonného výboru propojených s extraligovým prostředím.
Sázka na trh, která se teprve musí potvrdit
Jan Tůma, prezident APK, dříve uvedl, že extraliga stojí kluby kolem dvou miliard korun ročně. Dědkových 300 milionů navíc oproti současnému stavu by v tomto kontextu představovalo asi patnáct procent celé klubové ekonomiky ligy. To není zanedbatelné. Odmítnutí takové nabídky bude obhajitelné jedině tehdy, pokud tendry na balíčky přinesou srovnatelnou nebo vyšší hodnotu.
A právě tady leží jádro celého sporu. Nejde jen o to, jestli Relmost nabízí moc, nebo málo. Jde o to, kdo bude od sezony 2028/2029 kontrolovat obchodování s extraligou. Dědkův model znamená okamžitě vyšší peníze výměnou za patnáct let závislosti na jednom partnerovi. Model APK znamená vyšší organizační náročnost, vyšší riziko, ale také možnost, že liga na otevřeném trhu vytěží víc, než co nabízí jeden kupec.
Co rozhodne
Klíčový termín je konec roku 2026. Pokud APK skutečně vypíše tendry na jednotlivé balíčky a trh odpoví konkurenčními nabídkami, srpnové hlasování se ukáže jako strategicky správný tah. Pokud tendry uváznou v přípravách, nebo pokud nabídky zůstanou pod Dědkovou laťkou, kluby budou muset vysvětlovat, proč odmítly 9,6 miliardy korun na stole.
Do konce sezony 2027/2028 běží současná smlouva s BPA a extraliga funguje dál. Bezprostřední ohrožení nehrozí. Ale hodiny tikají, a svaz zatím neprozradil, na čí straně ciferníku stojí.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 7907
Hokej
|
PŘEČTENÍ: 8731
