Dva góly za dva dny, titul Tygr zápasu, a o 48 hodin později konec přípravy. Jaromír Pérez přišel o start sezony ve chvíli, kdy v Liberci začínal sbírat body.
11. srpna 2026 rozstřílel Pérez v Mladé Boleslavi domácí obranu dvěma góly a stal se nejproduktivnějším libereckým útočníkem večera. O dva dny později, v přípravném utkání s Kladnem, které Tygři prohráli 0:1, odešel se zraněním v obličejové oblasti. Diagnóza: zlomenina nosu, šest týdnů mimo hru. Pro dvacetiletého forvarda, kterému v klubu právě rostla role, to znamená jistou absenci na startu Ligy mistrů i prvních kolech extraligy.
Co přesně se stalo a co zatím nevíme
Klubová reportáž ze zápasu s Kladnem potvrzuje Pérezovu účast v utkání, ale samotný moment zranění nepopisuje. Chybí video, chybí detailní vyjádření realizačního týmu. Veřejně dostupné podklady si navíc v popisu diagnózy ne zcela odpovídají: některé zdroje zmiňují zlomeninu nosu, jiné operují s formulací naznačující poranění dolní čelisti.
Rozdíl není kosmetický. U izolované zlomeniny nosu odpovídá šestitýdenní pauza standardním medicínským doporučením: britská NHS i americká Mayo Clinic shodně radí vyhýbat se kontaktnímu sportu minimálně šest týdnů. U zlomeniny dolní čelisti bývá rekonvalescence funkčně delší a opatrnější. Dokud klub diagnózu jednoznačně neupřesní, pracujeme s tím, co je veřejně k dispozici: zranění v obličejové oblasti a šestitýdenní výpadek.
Kalendář mluví jasně
Šest týdnů od 13. srpna vychází přibližně na 24. září. Co všechno Pérez nestihne?
- 3. září – vstup do Ligy mistrů, výjezd k finské Tappaře Tampere
- Celý zářijový blok CHL – včetně zápasů v Rakousku
- 16. a 20. září – úvodní kola Tipsport extraligy
Hraničním oknem návratu je přelom září a října. Realisticky připadá v úvahu 25. září v Hradci Králové nebo 27. září doma proti Třinci. Konzervativnější, a podle nás pravděpodobnější, varianta je 2. října, kdy Liberec hostí Olomouc. To už odpovídá i formulaci „začátek října“, která v hokejovém prostředí obvykle signalizuje, že se s hráčem nepočítá na úplný rozjezd.
Proč zrovna Pérez bolí víc než jiná absence
Liberec neztrácí doplňkového hráče ze čtvrté lajny. Pérez je odchovanec, který se v klubu propracoval z mládežnických kategorií do stabilní role v útoku. Sportovní ředitel Michal Birner o něm při podpisu tříleté smlouvy mluvil jako o potenciálním „klíčovém stavebním kameni“ mužstva. Sám Pérez na jaře říkal, že cítí větší důvěru trenérů a chce se „zas o kousek posunout“.
Jeho příběh má navíc neobvyklý rozměr. Narodil se české mamince a španělskému otci v Barceloně, kde v sedmi letech poprvé stál na ledě. Po přesunu do Česka prošel pražskou Hvězdou, v osmé třídě zamířil do Liberce a od té doby nosí tygří dres. Klub v něm vidí budoucnost, a právě proto je šestitýdenní díra na startu sezony tak nepříjemná.
Kdo zaskočí a jak moc to Liberec zvládne
Na soupisce Bílých Tygrů figuruje dvanáct útočníků a širší mládežnický pool. V přípravě se kolem Pérezova slotu na křídle už objevovali Filip Jansa, Ondřej Procházka, Jakub Hujer i Vasyl Špilka; proti Kladnu debutoval Matěj Kučera. Na papíře má Liberec i zkušenější varianty: Lenc, Sandberg, Vlach, Faško-Rudáš.
Spíš než hledání náhrady kus za kus se dá čekat přeskupení středních formací. Liberec ale letos řeší sezonu v režimu vyšší zátěže: účast v Lize mistrů přidává minimálně šest soutěžních utkání navíc a každá absence v útoku se násobí. Pokud by se ukázalo, že Pérezovo zranění je komplikovanější, nebo přibyla další marodka, tlak na doplnění jednoho křídla by rychle vzrostl.
Pérezovy dva góly z Boleslavi teď visí jako připomínka toho, co Liberec v září mít nebude. Až se dvacetiletý křídelník vrátí, podle kalendáře nejspíš na začátku října, bude muset naskočit do rozjetého vlaku. Pro hráče, který v přípravě vypadal nejlíp za celou kariéru, to může být frustrující i motivující zároveň.
